Tenkrat na Ukrajině

Už je temu rok, co sem stal na Majdanu, prochazal se mezi profesionalnima demonstrantama a posluchal plamenne proslovy valečnych štvaču z EvroSajuza. Tenkrat ještě nebyli žadni spaleni policajti ani postřilani protestujici, v Doněcku přistavala letadla, po ulicach chodili lidi bez kalašnikovu a holandšti vědci si připravovali svoje zbytečne powerpointy na konferenci do Malajska.

Kdo nebyl slepy, viděl tenkrat, že nahromaděne problemy hrozi vybuchem – a řešenim bude valka. Ameryka je zadlužena tak, že kdyby chtěli všecko splatit, museli by dalšich třista roku robit enem na uhradu statniho sluhu. A to nejde.

Když sem se ptal lidi v Kyjevě, o co jim ide, byli stručni: zbavit se oligarchy, moct cestovat po Šengenu, zlepšit ekonomiku a mět klid a mir. Jenže lidi se kromě mě asi nikdo neptal. A tak po roce maju jineho oligarchu, cestovat po Šengenu nikdy nebudou, ekonomika je v hajzlu, země je ve valce a bude huř.

Všecko, co zme popsali před rokem v mojem prognostyckem blogu, se stalo. Přišli mrtvi, někdo rozdal zbraně lidem, začala valka a přišly statisice uprchliku. Naštěsti utikaju na vychod, bo jinak by to u nas vypadalo blbě. A tak enem ty modre přilby zatim chybi a jak to tak vypada, ještě dluho tam nebudu. To se spiš připravuju ještě větši sviňarny, jake svět neviděl.

A pravda? Ta se schovala s prvnim zapalenym policajtem na Majdanu, tak, jak je to v každe valce. Nikdy se nedozvite, kdo střilal po demonstrantach z hotelu obsazeneho vladnima silama, kdo sestřelil letadlo a pak zakazal vyšetřovani, proč bojuju bataliony oligarchu jeden proti druhemu… Tu spravnu pravdu vam povi vitěz až po valce.

Ale su svatky, tuž sem raději vytahnul par obrazku z doby, kdy v Evropě byl ještě mir.

Ladislav Větvička, Kyjev, Ukrajina, Podkarpatska Rus

Takto se robi propaganda nejen v Česke televizi:

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz