Tripartita zasedala za hluku velkorypadla

Společná tisková zpráva občanského sdružení Kořeny a iniciativy „Limity jsme my!“

Praha 5. října 2015

Dnešnímu jednání tripartity na Úřadě vlády se klidu na práci nedostalo. Zpoza zahrady Strakovy akademie jej vyrušoval neodbytný reprodukovaný jekot korečkového velkorypadla RK 5000. Z Kosárkova nábřeží jej po několik desítek minut přehrávali členové litvínovského hnutí Kořeny a iniciativy Limity jsme my!, kteří tak chtěli odborářům i kapitánům průmyslu názorně demonstrovat dopady případného prolomení limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku.

Za úplné prolomení limitů se dlouhodobě staví jak Českomoravská konfederace odborových svazů pod vedením Josefa Středuly, tak zástupci zaměstnavatelů. Agresivně však pro něj lobbují především uhlobaroni Pavel Tykač, Jan Dienstl a Tomáš Fohler, majitelé společnosti Severní energetická, kteří se tak snaží domoci přístupu k uhlí pod městem Horním Jiřetínem. To by bylo v případě pokračování těžby na lomu ČSA zničeno a přes dva tisíce jeho obyvatel by přišlo o domov. S hlukem, jaký dnešní jednání doprovázel, by pak museli po desítky let žít obyvatelé Litvínova, k němuž by se těžba přiblížila na tři sta padesát metrů. Stejný osud by postihl i obyvatele obcí Mariánské Radčice (330 metrů) a Braňany (170 metrů) v předpolí velkolomu Bílina.

Na základě posledních návrhů ministra průmyslu Jana Mládka navíc zřejmě reálně hrozí, že by definitivní rozhodnutí o limitech na lomu ČSA mohlo být odloženo až do roku 2020. Zástupci občanských iniciativ kritizují, že vláda o něčem takovém vůbec uvažuje.

”Odkládat neustále konečné rozhodnutí o limitech je ukázkou politováníhodné politické nekompetence. Případným odkladem by trpěli všichni: my v Litvínově, lidé v Horním Jiřetíně, i zaměstnanci Severní energetické. Bourat lidská obydlí a ničit krajinu v zájmu zisku několika privatizačních zbohatlíků by bylo až absurdně nespravedlivé. Premiér Sobotka by měl projevit politickou odvahu a zapsat se do dějin potvrzením limitů v jejich současné podobě a odpisem ložiska pod Jiřetínem,” uvedla Tereza Otcovská z občanského sdružení Kořeny.

Kritizován je i předseda ČMKOS Josef Středula. Josef Patočka z občanské iniciativy Limity jsme my! řekl: “Odboráři po celé Evropě podporují ve veřejném zájmu útlum těžby uhlí. Hledí se raději postarat, aby byla pro propouštěné zaměstnance připravena nová pracovní místa v čistých odvětvích, či sociální programy. Kdyby chtěl pan Středula skutečně hájit horníky, podpořil by zvýšení směšně nízkého poplatku z vydobytého nerostu a program sociálně spravedlivého ukončení těžby. Místo toho pracuje v zájmu uhlobaronů. Ptáme se: proč?”

Iniciativa Limity jsme my! předala počátkem září premiéru Sobotkovi i vicepremiéru Babišovi podpisy pod stejnojmenný závazek k občanské neposlušnosti. Jeho signatáři slibují, že v případě prolomení limitů se zapojí do nenásilné obrany domovů v Horním Jiřetíně. K slibu se dosud připojilo na tři tisíce občanů a sběr podpisů nadále pokračuje na www.limityjsmemy.cz.

Hlavní negativní dopady případného prolomení limitů těžby:

• Likvidace 750 let starého města Horního Jiřetína a osady Černice a domovů tamních 2.200 obyvatel
• Přiblížení těžby na 350 metrů od nejbližších obytných domů v Litvínově (25 tisíc obyvatel), na 330 metrů od nejbližších obytných domů v Mariánských Radčicích a 170 metrů od Braňan
• Zánik 800 pracovních míst na území města Horní Jiřetín a více než 4.000 pracovních míst v areálu Unipetrolu
• Externí náklady ve výši 1,3 biliónu Kč (škody na zdraví, lesích, zemědělství a klimatu) způsobené spálením 750 miliónů tun uhlí za limity (výpočet Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy – viz zde)
• Pokračování těžby na velkolomu ČSA až do roku 2120 a na velkolomu Bílina do roku 2050
• Úplné zničení 23 kilometrů čtverečních krajiny, kterou nebude možné ani po rekultivaci používat k osídlení dříve, než po 100 letech
• Ohrožení jižních svahů Krušných hor s cennými bukovými lesy (nadregionální biocentrum ÚSES) sesuvy a ztrátou vody
• Snížení atraktivity Litvínovska pro nové investory, pokračující odliv mladých kvalifikovaných lidí, snížení ceny nemovitostí.