Uctívači zlatého telete se dopustili blasfemie

Tento rok poznamenala předzvěst ukončení posvátnosti soukromého vlastnictví. To, že celé USA kradou, jak je napadne, ať už v Iráku nebo Afghánistánu, kde zabavily státní aktiva v hodnotě 10 miliard dolarů, čímž se staly hlavním favoritem na cenu lupiče roku, je všeobecně známo. Jenže jedna věc je státní majetek, jehož rozkrádání je oblíbeným a rozšířeným celosvětovým sportem, a druhá věc je rozkrádání soukromého majetku, na něž byly specializovány spíše levicové kruhy tíhnoucí k myšlence komunismu a nikoliv kruhy pravicové, tíhnoucí k fašismu.

Nyní je na pravicovém Západě kraden majetek miliardářům , kteří mají podle některých lidí špatné politické názory nebo špatné kamarády. Vlastně nejen miliardářům, ale všem, na které ukázala neviditelná ruka pobertů s proklatě nízko zavěšenými kolty u pasu. A tak zkrátka přišla mj. někdejší olympijská vítězka v krasobruslení Taťána Navka i děti mluvčího Kremlu, Nikolaj Peskov a Jelizaveta Peskovová. Nepřátele říše je třeba trestat i s jejich rodinami. Tomu rozumíme, to známe.

Nějaká konkrétní obvinění? Obhajoba? Obžaloba? Zasedal nějaký soud? Ha, ha. Mají štěstí, že neskončily na Guantánamu (doporučuji knihu i film Mauritánec ), „svobodné“ části nesvobodné Kuby.

Spravedlnost moci

Někdejší levicoví soudruzi konali „vykonstruované procesy“, dnešní vládci se takovou zbytečnost ani nenamáhají předstírat. Zabaví hotovost, zabaví věci movité i nemovité bez soudu. Prostě jen tak, lupiči loupit se zachtělo. Svaté soukromé vlastnictví už není svaté, král mamonu je nahý. Dobrý návod pro budoucí zloděje. Kamarádíš s Fialou nebo Pepou z Honkongu? Zabavujeme, zakazujeme, sankce uvalujeme. A kdo, ne-li my? Co my děláme, dobře děláme. Kdo má moc, má i presstituty, a kdo má presstituty, má i ovčany. Takový je odvěký zákon.

Cenzura je ze zákona nepřípustná, ale kdosi rozhodl, že není jen přípustná, ale je přímo nutná. Nevíme přesně kdo, ale vidíme, že to funguje. Není třeba ani nějakých cenzurních komisí, jejichž složení a funkce je známa, stačí prostě, že John brnkne Georgovi, a je to. Propagandě z Kremlu naše ovce nevystavíme, máme tu svoji až z Washingtonu. Jaký to rozdíl, když tomu bylo naopak! Svobodu v Rusku, cenzuru Česku. Tak je to správné.

Moc a média

Na jaře roku 1989, podobně jako každým rokem, se sešly v Praze statisíce občanů u příležitosti oslavy „komunistického“ svátku, 1.máje. Tak jako vždy nejen v Praze ale i ve všech městech miliony pracujících s mávátky a alegorickými vozy zdravily soudruha Husáka a další představitele „komunistické“ moci. Na setkání opozice se sešlo pár set občanů z celé republiky, ale když se zadařilo, možná i několik tisíc (povolená demonstrace opozičních skupin na Škroupově náměstí v roce 1988 apod.). Obrat nastal až poté, když se osmělila Československá televize a další média. Někteří z těch, co se osmělili včas, pak leccos zprivatizovali a přešli z „tábora míru a socialismu“ do tábora „neviditelné ruky trhu“. Jistě vítaným bonusem pro ně byl fakt, že tato neviditelná ruka trhu jim přistrčila celkem viditelné prebendy.

Zánik moci

A tak i nyní sledujeme v přímém přenosu zánik jednoho Impéria, ne-li zánik lidského osídlení planety Země. Ještě se mává mávátky, místo organizátorů a průvodů „komunistického“ 1. máje tu máme „milion chvilek nenávisti“ a jejich mávátkové příznivce. Dívejme se pozorně, postupně se zvyšuje pravděpodobnost, že jsme na konci lidských dějin. Opakování či restart je umožněn pouze od samého začátku, ale my jako diváci či přímo aktéři děje v něm zaručeně nebudeme.

Tuto hru jsme totiž nevytvořili my, ani chytré mozky ze Silicon Valley, máme pouze možnost hru hrát, dokud nejsme odhlášeni systémem, nebo se můžeme sami odhlásit jako jednotlivci či kolektivně. K tomu se právě schyluje a není se čemu divit, stačí pohlédnout na elity, které jsme postavili do čela správy Země. Biden, Macron, Johnson, van Leyenová a náš Barman Fiala. Přirovnání k počítačové hře jsem použil pro případ, že by článek přečetl nějaký zbloudilý Pirát a výše položenému textu by nebyl schopen porozumět. Podle pirátských zpráv na Facebooku, Hřibově pirátské správě Prahy a realizaci pirátských zahraničních vztahů však pochybuji, že by Piráti byli schopni porozumět čemukoliv, čímž se tento článek stává, zejména pro naši elfopirátskou mládež, pouhým házením hrachu na zeď.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!