Válka proti Íránu jako metoda globalizace




Srpen 06, 2010

Pravděpodobně budeme na omylu, pokud řekneme, že agrese USA proti Íránu začne po stažení amerických vojáků z Iráku. Moloch vojenských výdajů v Americe již dávno našel svou vlastní dynamiku a nebude snižovat svůj každodenní přísun stravy. Zástupci vojensko-průmyslového komplexu, společně se zainteresovanými činiteli v Pentagonu, už dlouho usilovně pracují na projektu íránské války, k čemuž používají zpravidla nevhodné metody.

Příprava války proti Íránu se v mnoha ohledech podobá přípravě války proti Iráku. Husajna obviňovali z držení zbraní hromadného ničení (které se ukázalo být jako liché), iránské představitele zase z rozvíjení atomového programu, který se „brzy přemění v nebezpečí pro lidstvo“. Deklarovaná připravenost Teheránu otevřít se kontrole Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nemá žádný význam, stejně jako jej ve své době neměla irácká připravenost poskytnout všechna svá zařízení ke kontrole západním odborníkům. Washington úporně trvá na jaderné hrozbě vycházející z Íránu a žádné argumenty nechce slyšet. Schizofrenní linie Washingtonu se zvláště jasně projeví, pokud si uvědomíme, že Američané blokují návrh na vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě (což by dostalo do velmi obtížné situace jaderný Izrael) a velmi slabě reagují na skutečné nebezpečí, které představuje nelegální jaderné zbraně, vlastněné Pákistánem.

Kromě vojenských a politických důsledků vojenského dobrodružství proti Íránu pro mezinárodní mír obecně, má v tomto případě ruská strana své vlastní velmi důležité zájmy.  Ať už si to přiznáme nebo ne, americký globalismus je pro Rusko přímým a naléhavým ohrožením. Jeho plánem je přeměna ruské ekonomiky (a poté života v Rusku) na přílepek jednotného globálního Pax Americana. Projekt globalizace neponechává žádnou šanci pro jiné státy, pro jejich státní, kulturní ani jazykovou suverenitu, což je klíčový pilíř ruské civilizace. 

A teď se podívejme na nadcházející konflikt jako konflikt globalizace a islámu. Šíitský Írán je jednou z nejlépe konsolidovaných překážek na cestě ke globalizaci. Odpíchněme se od toho, že islámský režim, v návaznosti na principy svého náboženství, nebere úroky z půjček, na nichž se zakládá celá západní ekonomika. Peršanům se podařilo odstranit úroky z půjček dokonce i z jejich bankovního systému, a tím se stali příkladem pro celý svět. To je ideologická osa jejich konfrontace se Spojenými státy, která jim umožňuje vidět americký způsob jako službu nemilosrdné lichvě, neboli jinými slovy – uzákoněný parazitizmus na potřebách někoho jiného. Zde se iránští mulláhové stávají trnem v oku a vyvolávají zuřivou nenávist washingtonských ideologů globalismu. Írán se tak přirozeně stal baštou antiamerikanismu v muslimském světě, a dokud bude tato bašta stát, bude pro Spojené státy velmi těžké změnit poměry v okolních státech.

Zničit šitský režim v Iránu a dosadit v Teheránu demokratickou (proamerickou) vládu – to je cíl těch, kteří chtějí zahájit přeměnu daného regionu podle globalizačního projektu. A co by namenalo vytvoření demokratického (amerikanizovaného) režimu v Íránu pro Rusko? Znamenalo by, že se do zóny nestability dostane Kaspické moře a bezprostřední sousedé Ruska – Ázerbájdžán a Turkmenistán. Amerikanizace těchto států se stane příštím přirozeným cílem globalizátorů. Vznik Rusku nepřátelských režimů typu ukrajinského „oranžového“ v těchto zemích změní rozložení pro ruskou stranu velmi nevýhodným způsobem. Ke gruzínskému Saakašvilimu se přidá Saakašvili ázerbajdžánský se všemi následujícími důsledky (v prvé řadě pro Arménii). Ohledně amerického vměšování v Turkmenistátu je obecně obtížné něco předvídat. Jedno je jasné – dobrého v tom bude málo.

K dispozici je ještě také samostatné téma vzájemně prospěšné spolupráce mezi Ruskem a Íránem v řadě oblastí, které jsou nyní „navazovány“, a v případě demokratizace Íránu obecně zmizí. Abychom pochopili, jaká musí být pozice Ruska v iránském problému, musíme si sami sobě odpovědět na několik jednoduchých otázek:

1. Je pro nás výhodná existence Iránu v té podobě, v jaké dnes existuje?

Věříme, že je výhodná, protože Irán byl původně připraven k sousedské spolupráci. Je to složitý partner. Ale jednoduchých partnerů zůstalo málo. Íránský postoj se do značné míry odráží ve společném postoji islámského světa a Rusko nechce ztratit důvěryhodnost v očích tohoto světa.

2. Děláme dobře, že stále více a více podporujeme politiku Spojených států v „íránské otázce“?

Jsem přesvědčen, že neděláme. Pokud v Moskvě doufají, že si za ústupky Američanům koupí „reset vzájemných vztahů“, je to krátkozraké.  Je třeba vycházet z toho, že "reset" postoupí jedině do té míry, jaká bude výhodná pro Spojené státy. A to, jak postupuje – to je otázka pro ruské specialisty na Ameriku. Nastala doba oddělit plevel od zrna, podívat se na první výsledky a řešit, co objektivně nutí Američany ke spolupráci, a co svědčilo o jejich dobré vůli. Zdá se, že nemáme zase až tak mnoho shromážděných údajů o jejich dobré vůli. Ruská politika vůči Íránu by neměla na sobě mít stopy amerického vlivu.  

3. Jak se chovat ve vztahu k možnému zahájení agrese proti Íránu a v době takové agrese?

Útok proti Íránu bude upevňovat politiku jednostranných nebo skupinových vojenských sankcí pod falešnou záminkou, stejně jako tomu bylo v  případě války proti Jugoslávii;

Každý akt podobné agrese se stane novým upevněním tohoto způsobu chování v mezinárodních vztazích. Po válce USA proti Iránu bude možno OSN přejmenovat na „diskusní klub bez práva reálných opatření proti skupině spiklenců uvnitř OSN“.

Ať už si to přiznáme nebo ne, ruské národní zájmy nevyhnutelně vstoupí do fáze aktivního střetu s postupujícím globalismem. A politika vojenských sankcí proti Íránu, které Moskva pravděpodobně podpoří, se obrátí proti Rusku. Napadení Iránu musí být Ruskem posuzováno jako nepřiměřené narušení míru mezi národy a musí být rozhodně odsouzeno.


Překlad: Aram


Převzato z  fondsk.ru

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments