Velikonoce, filozofické vejce a lidové tradice

Velikonoce jsou tradiční svátky jara, plodnosti, úrody, života, zrození, slunce, konce zimy (smrti), znovuzrození, též znovuzrození po předchozí mystické (či filosofické) smrti, symbolický i faktický význam období Velikonoc uznávalo pohanství i křesťanství i další náboženské směry odedávna. V křesťanství je dokonce největším svátkem, neboť v tomto období se slaví Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání po předchozí smrti. Jak už jsem naznačil, své místo mají Velikonoce i v hermetismu, resp. alchymii. Zajímavé je, že i některé křesťanské, často lidové, nekanonické legendy obsahují vedle exoterních křesťanských příběhů i své jednoznačné esoterní hermetické jádro – tedy pro toho, kdo už ví, co je Zlato a co je „pouhé“ zlato. Příklad uvedu na závěr.

Asi nejsilnějším a nejnázornějším symbolem Velikonoc je v tomto ohledu vejce. Je to typický symbol narození nového života. A také znovuzrození, pokud budeme hovořit jak o období jara, tak i o Filosofickém vejci, v němž probíhá interakce dvou entit, které jsou základem transmutace a nazývají se třeba prima materia a ignis innaturalis, podobně jako jsou dvě složky obsažené i v přírodním vejci, v němž se s pomocí zahřívání utváří a z nějž se následně líhne nový opeřenec. Vejce je tak symbolem Filosofického vejce, Rebisu obsahujícího dvojí věc, dvě složky, mužský a ženský princip.

Filosofické vejce snáší z popela se stále znovu rodící bájný pták Fénix, který po snesení vejce vzlétne a zamíří vzhůru ke Slunci, po němž tolik prahne, neboť je to jeho vlast.

Na závěr uvádím slíbenou velikonoční lidovou legendu z Královéhradecka, navenek křesťanskou, v jádru však hermetickou, jako mnohé takové legendy, v nichž se kloubí křesťanství s lidovou tradicí:

Když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě, přišli do jednoho statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla, čím by pocestné pohostila. V tom však zakdákala slepice, selka seběhla ke kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a jím nakrmila oba pocestné. Když odešli, chtěla smést koštětem pohozené skořápky. Jaké bylo její překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Od té doby v tento den na památku oné návštěvy selka potom každého pocestného obdarovávala vejci, ale žádná skořápka se už ve zlato neproměnila.

Krásné Velikonoce přeji všem!

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments