OIŽP: Velká energetika si nerozumí s viry II

Tisková zpráva sdružení OIŽP

25. února 2021

Po včerejšku, kdy krajský soud v Brně vyhlásil úpadek společnosti Tenza kvůli předlužení, je jasné, že dokončení rozestavěného projektu horkovodu, kterým již měla být část Českých Budějovic vytápěna z Temelína, je v nedohlednu.

Dodavatel (firma Tenza) byl zasažen omezením možností provádění prací v první fázi koronavirové epidemie v období března až června 2020. Zakázky, které v danou dobu navrhovatel realizoval, se ve značné části sestávaly z provádění zemních a stavebních prací, jejichž poskytovatelé jsou buď přímo zahraničními osobami, anebo jsou závislí na práci cizinců. V uvedené době byl však přístup cizinců do ČR omezen a provádění prací na projektech navrhovatele se tak podstatně zpomalilo.

Již od založení v roce 1993 se Tenza zaměřovala na dodávky technologií pro výrobu a rozvod tepla. Nejednalo se proto o žádného začátečníka. V posledním desetiletí například provedla připojení jihu a centra Brna na centrální výměníkovou stanici a u nás v Teplárně České Budějovice zajistila odsíření spalin. Zliv i Mydlovary mají díky tomuto dodavateli předělanou teplárnu, která alespoň využívá biomasu.

V současné pandemické době však nedotáhla projekt, který je sice velký, ale zdá se být proti jiným méně technicky náročný, navíc jí tato zakázka firmy ČEZ zlomila vaz. Polostátní firma totiž uplatnila smluvní pokuty v celkové výši přes 1,1 miliardy korun.

Ano, všechny uvedené projekty zapadají do zaběhlého konceptu, který je u nás velmi rozšířen. Horkovod je ukázkou, že lidé zpravidla nevytápějí temelínskou elektřinou. Výjimkou byla například vládní podpora přímotopů v době, kdy se Temelín přes odpor části populace rozhodla postavit. Proto byla v době před dvaceti lety, kdy se Temelín spouštěl, poměrně levná elektřina. To mělo zdůvodnit potřebnost tohoto velkého zdroje, který je dodnes stále ještě nezaplacenou exportní elektrárnou. Proti vytápění elektřinou z takových velkých zdrojů však celosvětově stojí nejen vyšší cena elektřiny, ale zejména neschopnost elektráren i sítě dodat potřebná množství odběratelům, kteří by například vyžadovali elektřinou z Temelína ve velkém topit.

Současná situace tak nahrává směřování naší energetiky. Na dveře již klepou menší decentralizované energetické zdroje. Podle současného vývoje lze usuzovat, že i v budoucnu budou mít pandemické situace podobný vliv na lidstvo. Provozovat jadernou elektrárnu s tisícovkou zaměstnanců a stovkami lidí, kteří tento gigant musí průběžně kontrolovat a měnit například v přesných termínech palivo, není totiž v době koronakrize žádný med.

Malé decentralizované zdroje, které mají dnes lidé doma například díky spalování dřeva, kterého je zatím dostatek, mohou doplnit další obnovitelné zdroje energie. A ti, kteří již dnes nechtějí dodávat levně do sítě svoji elektřinu ze sluneční střechy, ji mohou uplatnit právě na přitápění domu či bytu. Výstavba a provozování decentralizovaných zdrojů není současnou situací takto postiženo.

„Možná by se právě takové firmy jako Tenza, které sázely na velikost a množství, měly přetransformovat směrem k malým projektům a decentralizaci. Tu by měl namísto megalomanských projektů horkovodů, tepláren i elektráren podpořit stát, který na pandemii ani výstavbu nové jaderné elektrárny zatím recept nenašel. Četné návody k tomu lze čerpat u zahraničních sousedů na jihu a západě České republiky,“ dodává k tomu Pavel Vlček, předseda OIŽP z Českých Budějovic.