Su z Brna – hercnó i dušó Moravák jak poleno. A celkem často dumám vo tem, proč vůbec Pepíci (gómé – Pražáci) tak nějak tu Moravu a Brno nemajó rádi.
Só dva druhy Pepíků. Jedni sa tam narodili a ti druzí só naplaveniny – to só takoví, co se nechali lapnót vidinó pozlátka a šli kam je love táhly. Co sem mohl za asi tak patnáct let mýho zevlování na četu a internetovéch fórech, sténě jako naživo při různéch scukách a v hokně, kteró mám kósek za Prahó, vygómat, bylo, že věčinó origo Pepíci só tak nějak víc v pohodě. Sice mají taky frňák kapku navrch, hrajó si na névěčí frajery, ale majó svó hrdost a dokážó bét grandi. Umijó taky kalit až do rána a na prachy moc neberó vohled.
Zato naplávky, to je kapitola sama pro sebe. Dež fógla lapajó, dobře mu zpívajó – to věčinó poznali všici. Dobré vévar (védělek, chechtáky, kačáky) je v Praze draze zaplacené přehnanéma cenama za kér (bévák) a chálku (hambáče a kola). Celé deň sa honijó za lovama a snažijó sa rektálním alpinizmem vylepšit svó pozicu, só vystresovaní jak myš v terárku s užofkama, málokeré je spokojené a v klidu. A eště k temo – spomeňte si na Sedum statečnéch – névíc nenáviděl vesničany synek, co byl sám z dědiny a vod pluhu…
Každé chce lepší než má, ale né každé na to má… Takže logicky nastane u věčiny naplavenéch Pepíků stav, kdy si musijó sami pro sebe vodůvodnit, co tam vlastně dělajó. A přece navenek nepřiznajó, že udělali botu. Tak si začnó hrát na haury a kingy, tupě machrujó že "voni dělajó v Práglu" a zbytek světa je póvl. A když potkajó někeho "zvenku", preventivně útočijó a snažijó se mít navrch, aby ten druhé nevygómal, že só ve stresu. No a u těch, co se jim zadařilo, tak ti machrujó z pozice lovů – typické české zbohatlík nedovede žít jako člověk, musí všem kolem sebe ukazovat, že von na to má a že je lepčí než voni – a cpát to do nich vrchem spodem, aby mu záviděli. Z teho vzniká takové ten "pragocentrizmus" a projevuje se třeba propagacó pražskýho výstaviště protivá brněnskýmu a snahó přesunót už zaběhlý akce do Práglu, nebo nedávný přestěhování pláten mistra Muchy z Kroměříža do Práglu – aby místo na zámku nakonec visely v hale na Hlavňáku, to mi fakt řepa nebere…
Sám za sebe můžu řéct, že v globálu je mi jedno, s kým dám řeč, škopek nebo cigáro, nesmí to ale bét namachrované konópek co má v palici místo mozku love a šlajfku. To pak fakt nende vygómat společná řeč – a je fuk, eslivá je z Práglu, Frýdku nebo ze Štatlu.
