Vyzobáno z webů za říjen 2020

*Napoleon měl pravdu, když nabádal Západ, aby nechal Čínu spát, neboť až se vzbudí, otřese světem. Turecko i Indie jsou přátelé Západu. Přesto se Turecko posunulo od Atatürkova sekularismu k Erdoganovu islamismu a Indie od Néhrúovy lásky k Anglii k Módího fanatickému hinduismu. Když Erdogan změní chrám Hagia Sophia v mešitu a Módí na místě zbořené mešity pokládá základní kámen Rámova (hinduistického) chrámu, měli bychom konečně pochopit, že dewesternizace vítězí. Čína je víc než Turecko či Indie vulkánem protizápadních nálad, které dříve či později vybuchnou. Komunistická strana je jediná, kdo čínský nacionalismus udrží na uzdě. Většina Číňanů svůj režim za represivní nepovažuje, podpora vlády je v Číně jedna z nejvyšších na světě. (Kishore Mahbubani ze Singapurské univerzity)

*Ray Dalio píše pro Financial Times: Pamatuji si, jak všichni neustále tvrdili, že Čína nemůže nikdy uspět. Komunismus nefunguje, autoritářství nefunguje, Číňané nejsou kreativní, mají dluhy a spekulace s nemovitostmi. Jenže místo toho den za dnem vidíme, jak Čína dosahuje výjimečných úspěchů, Čína má přebytek platební bilance, na rozdíl od USA a jiných západních zemí. Vyrábí více než spotřebuje. Až na období 1839 – 1949 (tzv. století národního ponížení), byla Čína jednou z nejmocnějších zemí a kultur na světě, píše Dalio.

*V dokumentu Čínská národní obrana v nové éře, který schválila Státní rada ČLR loni v červenci, se Čína opětovně zavázala, a to jako jediná jaderná mocnost, že „nikdy a za žádných okolností nepoužije jaderné zbraně jako první, a že v žádném případě nepoužije jaderné zbraně proti státům bez jaderných zbraní nebo zónám bez jaderných zbraní a nebude jimi hrozit“. Peking zároveň obhajuje úplný zákaz a důkladné zničení jaderných zbraní, prohlašuje, že se nikdy nezúčastní žádných závodů v jaderném zbrojení a bude udržovat své jaderné schopnosti na minimální úrovni požadované pro národní bezpečnost.

*Čína se nikdy nezúčastní žádných závodů v jaderném zbrojení s žádným státem. Vzhledem k obrovským rozdílům v jaderném arzenálu Číny na jedné straně a USA a Ruska na straně druhé, očekávat, že se Čína zúčastní jakéhokoli trilaterální jednání o kontrole zbraní, jsou nespravedlivá, nesmyslná a nereálná. Čína se těchto jednání nikdy nezúčastní, zdůraznil Keng na zasedání prvního výboru Valného shromáždění OSN zabývajícího se odzbrojením a mezinárodní bezpečností. Připomněl, že Čína původně prosazovala úplný zákaz a následnou eliminaci jaderných zbraní a také oznámila svou politiku nepoužití jaderných zbraní jako první.

*Rostislav Iščenko: Ve Washingtonu se dávno netají tím, že vojenský útok na Rusko anebo Čínu v případě, že se Americe nepodaří nenásilnými prostředky navrátit status hegemona, se v USA bere jako „obranná akce“. Mnohopolární svět považují za hrozbu národní bezpečnosti a mají v úmyslu bojovat s hrozbou mnohopolárnosti dokonce pomocí vojenských prostředků, přičemž chápou, že v případě Ruska a Číny jde o globální jaderný konflikt. Přitom Američané nehledě na varování Putina ohledně toho, že odvetné údery budou naneseny centrům přijetí rozhodnutí (ať by se schovávala kdekoliv), stále ještě doufají, že se jim podaří omezit dějiště válečných událostí na Eurasii, a sami si to standardně odsedí za oceánem.

*Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc.: Čína po svém impozantním vzestupu v uplynulých desetiletích prakticky obnovila postavení z roku 1830, kdy představovala největší hospodářskou velmoc. Indie sice ještě nedosáhla pozice obchodní mocnosti, jakou měla indická Mughalská říše vytvářející počátkem osmnáctého století přibližně pětadvacet procent světového HDP, ale i ona v posledních letech dynamicky roste. Nemluvme proto o žádném „civilizačním kolapsu“, ale o opětovném přesunu těžiště globálního ekonomického a politického centra ze Západu na Východ, kde spočívalo až do průmyslové revoluce v devatenáctém století.

*Napjaté vztahy mezi Spojenými státy a Čínou se mohou ještě více zhoršit, poukázal The Wall Street Journal. Orgány ČLR požadují „ukončení stíhání čínských vědců“ ve Spojených státech a prohlašují, že jinak „se může ukázat, že Američané v Číně porušují čínské zákony“.

*Mezi teologickými komentáři se objevuje otázka, která kdysi byla vtipem: „Je papež křesťan?“ Z ní pak pramení další: „Mění se katolická církev v další nevládní organizaci propagující humanistický utopismus?“ „Dá se za křesťanství ještě pokládat vatikánské sbližování s islámem a s Čínou?“ Tážou se komentátoři a citují výrok kancléře Papežské rady pro přírodní a společenské vědy, argentinského biskupa Sancheze Soronda, z roku 2018: „V této době církevní sociální doktrínu nejlépe vykonávají Číňané. Usilují o společné dobro a podřizují vše obecnému blahobytu. Naplňují ekologickou encykliku papeže Františka Laudato si‘ a hájí důstojnost osoby a přijímají morální vůdcovství, jehož se jiní vzdali.“ (Laudato si‘, italsky, česky Tobě buď chvála)

*Dovedu si představit, že zítra zvítězí univerzální hodnoty, ale nebudou to hodnoty euroatlantické, nebo chcete-li křesťanské. Výsledkem střetu civilizací nebudou „naše“ hodnoty a normy, ale ty, které jsme se snažili různým způsobem potlačit a zlikvidovat. Je pravděpodobné, že zvítězí jiná ideologie či náboženství. Doufejme jen, že nebude tak brutální jako naše a v poklidu nechá lidi k nim přejít, jak máme ve zvyku, nebo vymřít. Ekonomický zájem se prosazuje čím dál sofistikovanějšími prostředky. Zůstává však pro naši civilizaci, na rozdíl od člověka, hlavní prioritou?

*Profesor Peter Staněk: A musíme si otevřeně říct, že polarizace ve Spojených státech je obrovská, nikdy tak výrazná nebyla. Ještě za Clintona nebo Bushe sledovali, kolik je bezdomovců, a skončilo to na cifře 18 milionů. A pak zrušili sledování. Dneska se odhaduje, že je to kolem 40 milionů – v nejbohatší zemi světa. Země, která je na technologické špičce, a má 40 milionů bezdomovců? Nezdá se vám to absurdním jevem?

*Ruský filozof Alexandr Dugin: Liberalismus se mění. Ze začátku byl liberalismu takový – ty si myslíš jedno, já si myslím něco jiného, ale prosím, vykládej svůj názor. Ale dnes, to s čím máme co do činění v Americe – moderní liberálové změnili svůj přístup. Oni mluví následovně: Pravda je to, že žádná pravda neexistuje, ale to může chápat jen liberál. Pravda je liberalismus. Odmítání pravdy je absolutní pravda. A všichni, všichni, kdo nesouhlasí s liberalismem, už nemají právo na vykládání svého pohledu na svět. Popper je teoretik moderního liberalismu. On říká, že liberálové nemohou být tolerantní k neliberálům. Protože pokud neliberálové dostanou moc, tak zničí liberály. Proto liberálové mají likvidovat všechny neliberály. Proto kdokoli, kdo útočí na liberály, je automaticky kriminálník. Pokud kritizuješ liberály, tak liberálové tě musejí zabít, v přímém smyslu slova. U Poppera je napsáno, že netolerance ke kritikům liberalismu musí být stejná, jako netolerance fašistů k židům, nebo větší, prohlásil v rozhovoru pro Rádio Aurora Alexandr Dugin.

*Ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov prohlásil, že ruská strana může přerušit dialog s Evropskou unií, pokud západní státy nechápou nutnost vzájemně korektního dialogu s Ruskem. Řekl to během prezentace každoroční přednášky na mezinárodním diskusním klubu Valdaj. Vždycky jsme měli smysl pro vlastní důstojnost, posledních 20 let ale ti lidé, kteří odpovídají za zahraniční politiku na Západě, nechápou nutnost vzájemně korektního dialogu, zřejmě musíme prostě na nějakou dobu přestat s nimi jednat, řekl Lavrov. Také dodal, že hlava Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlašuje, že „s nynější ruskou vládou se geopolitické partnerství nedaří“. „Tak to tak bude, když to chtějí“, řekl Lavrov.

*Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat zrcadlově na protiruské sankce EU kvůli Navalnému. „Nemyslím si, že se musíme neustále dívat na to, co o nás říká Západ,“ dodal ministr. Zároveň poukázal na to, že západní země se z nějakého důvodu často považují za země nad zákonem a nad úrovní Ruské federace. Rusko již nebude tolerovat povýšený tón německých politiků, neustálé poučování na adresu Moskvy a monopol Západu na „správnou morálku.“

*„Volba Ruska, Číny a Kuby do Rady OSN pro lidská práva potvrzuje správnost rozhodnutí přijatého Spojenými státy v roce 2018 vystoupit z této struktury“. Toto prohlášení učinil v úterý americký ministr zahraničí Michael Pompeo.

*Pompeo spolu s ministrem obrany USA Markem Esperem jednali v Novém Dillí se svými indickými protějšky. Americký šéfdiplomat po jednání řekl, že obě země musejí čelit hrozbám, které pro bezpečnost a svobodu představuje Čína. Americký šéfdiplomat v Indii mimo jiné řekl: „Naši lídři a naši občané stále jasněji vidí, že čínská komunistická strana není přítelem demokracie, právního státu, transparentnosti ani svobodné plavby, základu volného a otevřeného, prosperujícího Indo-Tichomoří.“ Ministr obrany Esper nazval novou dohodu (Základní výměnnou a koordinační dohodu o geoprostorové spolupráci, Basic Exchange and Cooperation Agreement on Geospatial Cooperation) významným milníkem, který podpoří další spolupráci mezi armádami obou zemí. Spojené státy poskytnou Indii i moderní navigační pomoc a avioniku pro indická letadla americké výroby, uvádí agentura Reuters. Co Spojeným státům případně poskytne indická strana, není ve článku uvedeno.

*Biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek: Lze očekávat, že se evropské státy, nemohoucí zvládnout rostoucí potřebu státních výdajů, budou zadlužovat stále více u Číny, celkem lhostejno, zda v rámci celé Unie nebo jednotlivě po jejím eventuálním rozpadu. Vzhledem k Rusku míní: Širá Rus jako Čína po společenské struktuře západního typu neprahne. Prahne po přísném, leč spravedlivém samovládném carovi, který udrží v šachu své bojary-oligarchy a před nímž se svět, zejména Západ, chápaný jako prohnilý, bude třást.

*Okolnost, že obrana Evropy stojí podnes ‚na amerických bodácích‘ a je vlastně americkým protektorátem tak jako v raných poválečných letech, je neobyčejně povážlivá a nezdá se někoho vzrušovat. Kdo z obyvatel by šel dnes Evropu bránit? Obávám se, že v zásadě nikdo, po pár demonstracích a projevech nevole na internetu by všichni s nadšením sloužili novým pánům.

*Spojené státy budou budovat svou mírovou politiku z pozice síly pomocí nových typů zbraní. Uvedl to americký prezident Donald Trump během volebního shromáždění v Jamesville ve Wisconsinu. Což zní jako hrozba světu a zejména Rusku a Číně.

*Všechno, co dosud řekl, byly prostě lži… Všichni vědí, že je lhář, řekl na začátku debaty Biden, který pak postupně označil Trumpa za blázna, lháře, rasistu, loutku ruského prezidenta Vladimira Putina a nejhoršího prezidenta, jakého kdy Amerika měla. Tahle debata byla jako celá země: Všichni mluví. Nikdo neposlouchá. Nikdo se nic nedozví. Je to binec, dodává web Axios. Střet Trumpa s Bidenem byl podle jeho analýzy plný osočování a neslušného přerušování a v některých momentech byl zcela nesrozumitelný. „Budeš už mlčet, kámo? Všichni vědí, že je lhář. Jen štěkej dál, chlape.“ – to jsou jen některé výrazy demokrata na adresu jeho oponenta. Prezidenta rovněž označil za klauna, Putinovo štěně a rasistu. Trump mu nezůstal nic dlužen a prohlásil, že Biden nemá ani špetku rozumu. Označil rovněž demokratického kandidáta za „číslo dvě“, což v americkém slangu znamenají výkaly.

*Madeleine Albrightové se přisuzuje výrok, jak moc je nespravedlivé, že Rusko má celou Sibiř. Spojeným státům by stačilo, kdyby se Rusko podřídilo tzv. světovým ekonomickým pravidlům, dovolilo privatizovat velké státní podniky hospodařící s přírodními zdroji. Za pár let by jejich vlastníky byly velké západní firmy. To se jim nedaří, pokud vládne Putin. Převodní pákou k dosažení obou cílů je NATO, míní Čarnogurský.

*Vladimir Putin tvrdě odpověděl zemím, které čekají na rozložení Ruska: „Posílením naší země, při pohledu na to, co se děje ve světě, v jiných zemích, chci říci těm, kteří stále ještě čekají na postupné slábnutí Ruska: V tomto případě nás znepokojuje pouze jedno – jak na vašich pohřbech neprochladnout,“ řekl prezident.

*Rusko rozhodně není ekonomickým soupeřem, míní Sigmar Gabriel, který parafrázoval slova někdejšího německého kancléře Helmuta Schmidta o tom, že Sovětský svaz je jen Horní Volta (dnešní Burkina Faso) s atomovými zbraněmi. „Je to vojenský kolos s chromými hospodářskými nohami, není to žádný technologický konkurent. To je Čína a tam USA koncentrují své síly,“ řekl.

*Turecký prezident Recep Tajjip Erdogan pohlíží na svět současně s pocitem křivdy a příležitosti. V důležitém projevu ze dne 1. října útočil na selhání mezinárodního systému po 2. světové válce, a prohlásil: „Tomuto překroucenému řádu, v němž je celá zeměkoule zatěžována několika chamtivými lidmi, už nezbývá žádná šance, aby dál existoval v podobě, v jaké je dnes.“

*Asad: „Pojem mezinárodní společenství ve skutečnosti znamená jen malou skupinu zemí – velké mocnosti a bohaté země. Říkejme jim vlivné země na politické scéně. Bylo by možné počítat s mezinárodním právem, ale to neexistuje: Neexistují žádné instituce, které by zajistily uplatňování tohoto práva v praxi. V Sýrii se tedy musíme spoléhat sami na sebe a na pomoc našich přátel.“

*Maďarsko a Polsko založí ústav, který by se měl zabývat otázkami právního státu v členských zemích Evropské unie. Má přispět k tomu, aby se pomocí obvinění z narušování právního státu nedělali z obou zemí hlupáci, řekl maďarský ministr zahraničí. „Cílem ústavu pro právní srovnávání je, že z nás nebudou dělat hlupáky,“ řekl Szijjarto s tím, že obě země mají dost toho, jak si z nich západoevropští politici dělají boxovací pytle.

*Oskar Krejčí: Hlasování přece neodráží sociální pozici voliče, ale médii zformovanou představu o této pozici. Veřejné mínění je dítětem masových sdělovacích prostředků. Všeobecná gramotnost, která měla lid osvobodit, jej svázala s novinami. A s hašteřivými politickými stranami, které si rozebraly rousseauovskou revoluční volonté général, obecnou vůli, na partikulární programy. Tak se starožitná vize demokracie coby vláda lidu začala měnit na moderní demokracii coby vládu politických stran. Proto lze z volebních mikrozisků poslepovat většinové koalice bouračů soch nebo je možné díky minimu hlasů předat křeslo předsedy Senátu politickým pozérům. A ohánět se přitom demokratickou vůlí lidu.

*To byly doby, kdy noviny umíraly až druhý den po vydání. Jenže internetové zprávy žijí jen do chvíle, než se objeví jiná zpráva, což může trvat několik minut. V USA letos ve volbách prezidentovy tweety plně nahradily stranický program. Nakonec nejde o jednotlivý příběh, ale o náladu vytvořenou nepřetržitým vlnobitím příběhů: „Opět ti Rusové!“ „Už zase ti Číňani!“ Vždyť přece není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Není jasné, zda něco ukradl, nebo byl okraden – ale dejte si na něho pozor, má něco společného se zlodějinou. Virtuální svět se pro demokracii stává důležitější než realita. Umožňuje svést živelně narůstající odpor vůči nešvarům liberálního režimu do žádoucího řečiště. Sláva vítězů bývá povětšině vystavěna na pošetilosti poražených. K těm lepším z reklamních společností nemá přednostní přístup ten, kdo má pro lid lepší program, ale ten, kdo má víc peněz.

*Kdybych chtěl bych nezdvořilý, což většinou nejsem, tak Senát, to je takové místo pro panstvem odložené šatstvo. Bývají tam lidé, kteří neuspěli u sněmovních voleb. A proto mě to nezajímá, pravil prezident s tím, že k Senátu je dlouhodobě skeptický.

*Rok stého výročí založení KSČ by byl jako konec dějin levice symbolický. Nezřídka se setkávám s tvrzením, že levicové strany jsou stranami pro lenochy, kteří se o sebe neumí postarat a potřebují, aby je někdo řídil. Pro lidi činorodé je zde jen pravice. Levice tato klišé není schopna vyvrátit.

*Jaroslav Šulc se zamýšlí nad nepodmíněným základním příjmem z hlediska demografického, ekonomického, etického, politického, ale i psychologického. Co se zdá být nesporné, je postřeh, že čtvrt tisíciletí po brilantních úvahách ekonoma Adama Smitha zjevně nadchází čas nově a zcela odlišně formulovat společensky užitečnou – produktivní – práci, především v širokém spektru služeb. Zdá se, že klasické Marxovo rozlišení na „výrobní/materiální = produktivní“ a „nevýrobní = neproduktivní“ časem vyšumělo a je dnes prakticky nepoužitelné. Již minimálně od dob Kristových (a u nás šest století od kázání Mistra Jana Husa) je v širokých masách pevně zakořeněna myšlenka o rovném přístupu – nejen k Bohu, k přijímání pod obojí, ale i ke společenskému bohatství, a to nejen v jeho tvorbě, ale zejména v jeho konzumaci.

*Nás je přes 7 miliard – Oni se vejdou do jediné místnosti, říká David Icke.

*Jak říkával Goethe: „Mladí revolucionáři, staří tajní radové.”

*Víte, co mají společného Trump a Putin? Nemají rádi Evropskou unii,“ sdělil Šándor.

*Europoslanec Ivan David na Facebooku zareagoval na výrok německého ministra zahraničí Heika Maase o tom, že středoevropské a východoevropské země mají kromě využití práv a profitů plynoucích ze členství v EU také plnit i s tím spojené povinnosti, jako je přijetí migrantů. Dané prohlášení bylo vyhodnoceno Davidem jako projev neskutečné arogance. „Pan ministr je buď idiot, nebo pokládá za idioty nás,” uvedl svůj příspěvek Ivan David.

*Jan Čulík z Blistů: „Lidé, kteří žijí ve společnosti s muslimy, vědí, že jsou to nesmírně slušní a přátelští lidé.“

*Jaroslav Doubrava: Ale jak mám hodnotit vyřvávání německého ministra, že neposlušné státy donutí přijímat imigranty! Vinu své šéfové madam Merkel a její dokonce zvaní do Německa statisíců nevzdělaných a nevzdělatelných, neznajících, co je to práce, chce hodit na všechny státy EU, to je prý solidarita. My jsme je nezvali! Ať se tedy o ně starají ti, kteří tak činili. To je jen jeden příklad. Víte, že takových je celá řada. Když jsem jeho řvaní viděl, vybavily se mi záběry projevů německých funkcionářů z válečných let. Jak je možné, že jedu-li do jiného státu se zvířátkem, o kterém vím, že je zdravé, musím mít jeho pas a sto pět potvrzení, že je zdravé, ale pašovaní migranti nemusí mít ani pas. Německo se nikdy nezmění. Je prokletím Evropy. Jedná se o velký stát, který nikdy nebyl a nebude mocností. To naplňuje německé politiky a jejich sluhy i podprahově mindráky. Dnes se Německo snaží vymezit alespoň v rámci EU, podmanit si ji, a to jenom proto, že je ekonomicky silným státem. Německo se dnes stává nebezpečným a nevypočitatelným sousedem podobně jako před 1. a 2. světovou válkou. Současné nebezpečí vyvěrá z aktivistického fašismu. Viz například šikovný tah dosluhující superněmkyně Merkelové, která prosadila, že šéfkou jakési eurokomise je Ursula von der Leyenová, její chráněnkyně, která je bez vlastního názoru stejně jako Merkelová. Nelze se divit, že Leyenová a její EU potentáti se stávají jenom bandou zpocených sluhů, kteří nevědí komu dříve vyhovět z ekonomicko-korporátních nebo aktivistických gangů. A souvislosti? Co si mám myslet o výroku kolegy Fischera, který účastníky vzpomínkového setkání u příležitosti výročí Mnichovského diktátu nazval prasaty?! Omluva sudetským Němcům našim opilcem číslo 1, návštěvy čelních představitelů KDU na jejich sjezdech a jejich objímání se s Posseltem a tak dále… Snaha o zrušení Benešových dekretů, zpochybňování válečných událostí, překrucování dějin, jak jsme toho svědky, to není nic jiného než snaha Německa až teď vyhrát druhou světovou válku. Takový dojem to na mne dělá.

*B. Kuras: Máme svobodu věřit, čemu chceme. Duchovně osvícení optimisté a idealisté, věřící v noblesní poslání lidstva řízené energiemi kosmickými a karmickými, si libují v populárním klišé „konce civilizace, jak ji známe“ a těší se na nějakou novou renesanci. Lidstvo prozře, sezná, že nastavený ideový a ekonomický systém „udržitelného růstu“ je na omezeném prostoru planety neudržitelný, uskrovní se materiálně a začne se obohacovat spirituálně. Místo honby za penězi a hromadění nepotřebných věcí se vrátí ke studiu starodávných myslitelů a mistrů duchovního osvícení, kteří utvářeli věčné hodnoty v naší historii a mytologii. Zavládne moudrost, laskavost, čestnost, pravdivost a smysl pro krásu. Nebe se zamodrá, Země se zazelená a člověk zkřišťáloví. Jenže, jak praví staré přísloví, idealista a optimista je člověk, který ví, co by se dít mělo, ale neví, co se děje.

*Pesimisté a realisté, poučeni z dějin, vědí, že každý společenský, politický a ekonomický systém, každá ideologie, každý historický vývoj, i ten sebelaskavější, vždycky na povrch nakonec vynáší padouchy. Padouch je někdo, kdo ke svému prospěchu zneužívá bezmocnosti druhých. Z této krize vyjde hodně bezmocných. Pastva pro padouchy. Takže podle přísloví, že je bezpečnější chybovat směrem k opatrnosti, čili představit si nejhorší a nechat se překvapit něčím trochu lepším, děláme dobře, když se připravíme na takovéto možnosti: Všichni zchudneme a budeme rádi, když dostaneme onu vatikánsko-marxistickou univerzální mzdu, kterou nám jako almužnu nechají ti, kdo na viru zbohatli. Čína skoupí pandemií zkrachovalé západní korporace a ovládne Západ ekonomicky, což znamená i politicky, informačně a mediálně. Prostřednictvím vyspělé elektroniky jako Huawei získá i kontrolu nad naším každodenním životem, jakou už má nad Číňany. Mezi námi se najde dostatečný počet padouchů, kteří s ní budou ochotně kolaborovat, protože na tom vydělají.

*Farmaceutické korporace získají právo – jak už navrhují – zavést povinnou vakcinaci (s kdovíjakými obvyklými škodlivými vedlejšími následky) coby podmínku základních práv jako cestování, získání řidičského průkazu, vzdělání a kdoví čeho ještě. Politici jim to schválí, protože jim nic jiného nezbude. Zavedená a vystrašenými občany ochotně přijímaná omezení svobod zůstanou v provozu i po pandemii. Ekonomicky zdevastovaná střední třída malých podnikatelů a živnostníků, která je svou nezávislostí pilířem svobody a demokracie, přestane existovat a stane se námezdní třídou velkých korporací. V nově vzniklém světovém systému tak splyne čínský model státem řízeného kapitalismu se západním korporatismem praktikujícím osvědčené metody čínských komunistů, opepřený vatikánským neomarxismem mzdového rovnostářství, sympatií s čínským komunismem a bratříčkováním s islámem. Tento systém zcela ovládne informační technologii včetně sociálními sítěmi vyzkoušené a dobře fungující automatické cenzury informací. Tento systém bude řídit veškerou světovou politiku a natrvalo se vymkne z veškeré zbývající moci občanů. Budou s ním spolupracovat všechny nadnárodní organizace. Další podrobnosti vás napadnou, když si tímto směrem pustíte mysl na špacír. Všechny představitelné totalitní systémy splynou v jeden globální. To vše je dnes technologicky i organizačně proveditelné. A co je proveditelné, to se dřív nebo později nějací padouši pokusí provést. Jestli se jim podaří i jen desetina z toho představitelného, budeme mít malér. Paranoidní nesmysl? Máme svobodu věřit, čemu chceme. Takže co s tím my naděláme? (Z knihy Benjamina Kurase Malá paměť. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný se o Benovi vyjádřil takto: „Vaše tvorba v době, kdy jste ještě jako spisovatel za něco stál, byla poněkud nekonzistentní, ale psal jste slušně. Stal se z Vás kretén takový, že jeden zírá.“)

*Ten, kdo vládne informacím, bude vládnout příštímu světu. Například čínské vedení ne náhodou vytvořilo systém sociálního bonusu, sociálního kreditu včetně biometrického skenování celého obyvatelstva. Víte, jak proběhl zajímavý test odhalení funkčnosti tohoto systému? Přinesli na vedení policie v Pekingu fotografii osoby – a za kolik minut bude tato osoba zatčena. Trvalo to sedm a půl minuty.

*Jiří Svoboda: Dvě století „velkých ideologií“ jsou nenávratně minulostí. Masy továrních dělníků, sjednocených sociální deprivací a zájmy, v současné struktuře společnosti nenajdeme. „Zlého“ továrníka nahradila nadnárodní korporace, zastoupená manažery. Kvalifikovaní a nekvalifikovaní zaměstnanci nemají společné sociální zájmy. Odvětvové odborové centrály (s výjimkou železnic) existují na papíře. Odbory vyjednávají s manažery v rámci diverzitní podnikové sféry. Většina střední vrstvy prožívá období dostatku, jaký byl před třiceti lety nepředstavitelný. Lidé, u nichž si podávají dveře exekutoři, mají elementární materiální starosti a horizonty zářivých zítřků pro všechny je nezajímají.

*Profesor Jan Keller: Náš systém sociálního zabezpečení je stále ještě na takové úrovni, že ani těm, kdo se stanou profesně neúspěšní, hladovění nehrozí.

*Karel Sýs: Socialismus bylo možné zlepšit – tím míním vybudovat (jak odporné dnes slovo!) skutečný, demokratický socialismus, o jakém snily celé generace. Naše generace, aspoň její část, se o to snažila. Kapitalismus zlepšit nelze – lze jen nakrmit plebs, aby nezlobil. A že neexistují proletáři? To nejsou jen vysmívaní dělňasové, kteří prý už vlastně vyhynuli, jako by už nikdo nepracoval rukama, jsou to příkladmo i ajťáci, kteří se zatím mají dobře. Ale nežijeme jen proto, abychom se měli dobře. Dobře se mají vepři určení na výkrm. Ovšem jen na vymezenou lhůtu. Jakmile vyprší, mají se dobře milovníci kotlet i jedlíci bůčku. Z tohoto uzavřeného prasečího koloběhu je nutno vystoupit.

*Komunisté si vždycky přáli diktaturu proletariátu. Kapitalisté si vždycky přejí diktaturu nad proletariátem. Co si myslíte, že je pro občana lepší?

*Ilona Švihlíková: Co jiného je neoliberální doktrína, než homo economicus, esence sobeckých, od druhých izolovaných zájmů, povzbuzované reklamním narcismem, která se schovává za nátěrem údajné liberální demokracie. Společnost, která vlastně přestává být společností, a rozpadne se na „sobecké, uřvané „já“, nemůže dlouhodobě přežít. Je odsouzena k požírání se navzájem, neboť společenství znamená také závazek, odpovědnost a solidaritu jeden k druhému. Znamená také společný postup vůči společnému nebezpečí, což je vlastně prapůvodním důvodem vzniku lidských společenství. Ničeho takového už západní společnosti nejsou dlouhodobě schopny a koronavir tuto pravdu krutě ukázal. Německý filosof Oswald Spengler měl pravdu. Žijeme v éře konce Západu. Jsou tu společnosti jiné, nejen disciplinovanější, ale především s kolektivním přemýšlením a zodpovědností jeden za druhého. Těm patří budoucnost.

*Zadlužování ovšem mostem do budoucnosti skutečně je – totiž mostem, jehož prostřednictvím okrádáme ty, kdo v budoucnosti budou muset žít. Nejedná se o nic jiného než o velké přerozdělování – nebo spíše velkou loupež napříč časem. Jestliže po staletí platilo, že jsme povinni předat hospodářství další generaci v lepším stavu, než jsme je obdrželi, teď zcela nepokrytě projídáme a propíjíme grunty našich vnoučat. Jde to snadno. Bránit se totiž nemohou.

*Karel Sýs: Podnikání není jen zisk, ale taky ztráta. Když vše klapalo, politictvo, podnikatelstvo, herectvo a jiné umělectvo volalo: „Méně státu!“ Když mlýny přestaly klepat, politictvo, podnikatelstvo, herectvo a jiné umělectvo volá: „Více státu!“ Tím myslí víc státních dotací, náhrad, úlev všeho druhu, víc toho, čemu se za komančů říkalo solidarita. Ač to nechtějí a ani nesmějí přiznat, podvědomě vlastně volají po socialistickém státu, který záplatoval, co se kde protrhlo, až nakonec prozáplatoval. I mně je líto oblíbené hospůdky. Pivo sice patří všem, avšak hospody řetězcům. Naše fešná a hbitá číšnice možná přijde o práci, snad dostane od státu bakšiš, ale onu hospůdku vlastní majitel několika hospůdek, hospod a restaurací, a ten už je dávno za vodou, ne-li za mořem. A jestli se neposichroval, pak opravdu není dobrý podnikatel.

*Jan Schneider: V této souvislosti by se měl například i ministr kultury zamyslet, je-li ministrem kultury, anebo zábavy a šoubyznysu (protože například ve Francii stát v době krize podporuje z kulturních institucí pouze ty státní). O slavném dnu vyhlášení nezávislosti 28. říjnu 1918 napsal J. S. Machar: „…A kradlo se, kradlo se znamenitě. Kradl kde kdo, neboť to byl karneval, kde je vše dovoleno…“ (J. S. Machar, Při sklence vína, 1929, Aventinum Praha)

*Jiří Vaško: Současné západní pojetí demokracie, které žádoucí skutečnou demokracii proměnilo a mění ve špinavý systém plný podvodů, podrazů a lží plných vzletných falešných slov o svobodě, pravdě a lásce a konání obecného dobra.

*V kapitalismu musí každý pořád vydělávat, aby mohl zaplatit náklady na své živobytí. Kapitalismus nikomu nic neodpustí, ani v krizi. Nájmy, úroky, zisky – to všechno se musí v kapitalismu platit bez ohledu na zdravotní či přímo životní rizika. Kdo zvolní, kdo zůstane doma, toho kapitalismus potrestá.

*Martin Jan Stránský: Z mých předků ani jedna žena nepracovala pro peníze. Takže kde je problém? Kam až jsme se dostali jako moderní civilizace? O tomhle bych přemýšlel.

*Filosof Jiří Fuchs je křesťanský myslitel a křesťanství, myslím, pokládáme za jeden ze tří pilířů evropských tradic. Ptám se: Kde nás levicový liberalismus a jiné omezující soustavy nedohoní? Křesťanský myslitel odpovídá: Přece ve světle, v pravdě. A jistě i proto bývají totality světloplaché…

*Churchill v roce 1906 řekl: „Všichni jsme ubohý hmyz, ale já jsem rozhodně aspoň světluška“.

*V roce 2020 jsme dávno opustili dobu postmoderní a žijeme v něčem novém – pracovně ji nazýváme doba fluidní, píše Pavel Šíma.

*Situace je dle Davida bizarní. „V současné době jsme svědky toho, že třeba Němci vysvětlují Bělorusům, jak mají postupovat v demokracii, ačkoliv za války třetinu Bělorusů vyvraždili.“

*Udělení Sacharovovy ceny ve čtvrtek oznámil předseda Evropského parlamentu David Sassoli: „Je mi ctí oznámit, že ženy a muži demokratické opozice v Bělorusku jsou laureáty Sacharovovy ceny roku 2020. Mají na své straně to, co hrubá síla nikdy neporazí: pravdu. Nevzdávejte se svého boje. Jsme na vaší straně,“ sdělil k věci politik.

*Podle informací syrského zdroje je pro syrské bojovníky zajímavé zahraniční angažmá v Náhorním Karabachu kvůli vysoké odměně až 2 tisíc dolarů, což je ve válkou zničené Sýrii značná suma. Jít bojovat do Libye nebo Náhorního Karabachu se stalo „normální věcí“, jak novinám sdělil jeden ze syrských bojovníků, který uvažoval o tom, že by do Karabachu sám šel. „Lidé se už nezajímají o to, proti komu bojují nebo s kým bojují, teď se ptají na peníze. Kde jsou peníze, tam půjdou“, vysvětluje situaci dále.

*Ostatně vyvolávání nových válek kvůli zaměstnání žoldnéřů má dlouhou historickou tradici. Asi nejznámější příkladem je válka švédsko-polská v roce 1655 -60, kdy Švédové potřebovali zaměstnat vojáky, kteří předtím bojovali v Třicetileté válce a neadaptovali se na mírové poměry. Tak nejprve rozhodli, že půjdou do války, a pak teprve řešili proti komu. Jiný důvod k napadení Polska neměli.

*Že „jest narod wspanialy, tylko ludzie kurwy,“ to věděl už stary Pilsudski.

*Biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek: Naše pojetí práva na sebeurčení mimoevropských národů je zvláštní – vládněte si sami, ale dělejte všechno jako my, my vás při tom budeme hodnotit a bodovat, a budete-li zlobit, přijedeme vás ‚osvobodit‘. Vzhledem k multikulturalismu profesor Komárek mimo jiné soudí: Dnešní situace se mnoho neliší od té před staletími – projekce jugoslávského stínu podnes umožňuje vidět v Číňanech nažloutlé mravence bez tváře a individua, týrající disidenty, žeroucí psy a znečišťující životní prostředí či v muslimech fundamentalisty vyjící fanatismem, ponižující a trýznící ženy v harémech a kladoucí bomby. Tento schematismus samozřejmě nemíjí ani jiné kultury – je div, že současnou Evropu vidí jako kontinent, kde hýčkají psy místo dětí, opíjejí se až k pozvracení a utrácejí peníze, které si nevydělali?

*V uplynulé době se převratně změnila euroamerická civilizace. Islámský svět dnes téměř do detailu kopíruje model vztahů mezi pohlavími, jaký byl v Evropě v době našich pradědečků (odhlédněme od polygynie, v praxi stejně jen sporadické), který se nám kupodivu nezdá démonický, ale roztomile starodávný. Kdo pobýval v islámských zemích delší dobu, záhy pochopí, že je tam hlupáků, zlovolníků a agresorů na procenta zhruba tolik jako všude jinde, na absolutní čísla je to vzhledem k jejich lidnatosti samozřejmě hodně.

*Paradoxně by si skomírající Evropa, jejíž tradiční náboženství, křesťanství, je dnes v troskách, zřejmě nejvíce pomohla dobrovolným přijetím nějaké umírněné větve islámu, neboť islamizaci už, zdá se, neujde. Ač k tomuto kroku zcela jistě nedojde a někdo, kdo by k němu vážně vyzýval, by se stal veřejným nepřítelem, ne-li veřejným bláznem, zachoval by přece jen původní populaci, reprodukci, kontinuitu fungování a zvyky jen málo modifikované po mnoho dalších generací (pohanství jsme také dávno oplakali a mnohé jeho prvky integrovali do křesťanských zvyklostí – velikonoční vajíčka, opentlený vánoční stromek, rituální obětování kaprů, ba i obcházení Mikulášů a čertů evidentně křesťanské tradice nejsou). Okem své bujné fantazie si představme volání k modlitbě, adhán, znějící z ochozu svatovítské mešity a následné zasednutí rodin k svátečnímu pátečnímu obědu, pečenému hovězímu s knedlíky, zelím a nealkoholickým pivem, přemítá dál autor Komárek.

*A celá Ukrajina, která byla vytvořena jako mozaiková republika, ze zbytků různých říší.

*Bývalý poslanec Nejvyšší rady Alexej Žuravko na svém Facebooku označil Ukrajinu za jasný příklad západní koloniální politiky. Podle bývalého poslance západní země neopustily kolonizační politiku, pouze pro zmocnění se nových území se postupem času změnily technologie. Podle amerického plánu by se Ukrajina měla vyvíjet jako latinskoamerické agrární ekonomiky s nízkou úrovní vzdělání a rozšířenou chudobou, uvedl Žuravko. Vysvětlil, že Ukrajina není klasickou kolonií, protože západní síly přišly do již rozvinuté země – s vysokou úrovní vědy, vzdělání, průmyslu, technologie a zemědělství. A to vše bylo prostřednictvím mechanismů podvodné a zákeřné privatizace převedeno z veřejného majetku do soukromého a hned poté bylo vše rozřezáno na kovový šrot, řekl politik. Žuravko věří, že k tomu došlo proto, aby byla Ukrajina zbavena suverenity a moci a aby byl její trh naplněn zbožím z Evropské unie a Spojených států. Politik vysvětlil, že Západ se neomezil na ničení ekonomiky, byl to jen první krok ke zničení země. Ukrajina byla nejen připravena o svou budoucnost, ale bylo zaručeno útočníkům, že kdysi nejsilnější republika mocného SSSR byla přemístěna do ponižujícího a rychle umírajícího regionu, jehož populace bude také brzy nahrazena migranty z jiných kontinentů a zemí, napsal bývalý poslanec. Více než čtvrtina obyvatel Ukrajiny je pod hranicí chudoby!

*Na Kavkaze, jako obvykle, každé dva auly zuřivě bojují o jednu horu, řeku nebo údolí. V podstatě se to týká všech postsovětských zemí. Některé z nich se prostě natolik pohroužily do anarchie a rozkladu, že tam není co zachraňovat.

*Experti znají statistická data o ekonomickém rozměru „antimilitaristické dividendy“: Vděčí ji za slušnou životní úroveň nejen Hondurasané či Švýcaři (země bez stálé armády), ale také – díky razantnímu postupu vyděšené administrativy poválečných USA vůči klíčovému protivníku ve 2. světové válce v Pacifiku – císařskému Japonsku, kterému bylo smluvně nekompromisně zabráněno poválečné militarizaci. Uvolněné finanční, lidské a materiálové zdroje byly oním zázračným lektvarem, z něhož se zrodil „japonský ekonomický zázrak“, udivující do dnešních dnů.

*„Muslimové mají právo na to zabíjet miliony francouzských občanů jako odplatu za masakry v minulosti,“ vyjádřil svůj názor někdejší malajsijský předseda vlády Mohamad a připomněl: „Francouzi během historie zabili miliony lidí, mnozí z nich byli muslimové. Zabíjení není něco, co bych jako muslim schvaloval. A i když věřím ve svobodu projevu, nemyslím si, že by měla zahrnovat urážení ostatních lidí. Západ už žádné své náboženství nedodržuje. Jen si říkají křesťané. To je jejich právo. Ale nesmí být neuctiví vůči hodnotám druhých, vůči náboženství druhých. Je to měřítkem úrovně dané civilizace, že dokáže projevit respekt. Macron neukazuje, že je civilizovaný. Ve chvíli, kdy obviňujete muslimy a islám z toho, co udělal jeden naštvaný člověk, mají muslimové právo potrestat Francouze,“ konstatoval expremiér ve svém tweetu.

*Priyamvada Gopalová tweetovala hesla „Odstraňte bílé“, „Na bílých životech nezáleží“. Nejen, že to Cambridgeská univerzita nepojala jako urážku, ale postavila se na její obranu a povýšila ji na výjimečnou pozici řádné profesorky.

*Ivo Šebestík: Také dnes je pronikající islám chápán jako životaschopnější a dravější než západoevropská postmoderna a hypermoderna, k jejímž atributům Gilles Lipovetsky přisuzuje ztrátu víry v budoucnost a přesun pozornosti k příjemnostem přítomného okamžiku. Podobné smýšlení zahubilo už západořímskou říši v polovině 5. století n. l.

*Oscar Wilde: Amerika je jedinou zemí na světě, která přešla od barbarství k úpadku a přeskočila éru civilizace.

*Před sto lety Alexandr Blok (ano, ten Blok, který byl velkým básníkem ruského stříbrného století): Potřebujeme demokracii, ale ne americkou.

*Vojenské odhady říkají, že účinné živé ztráty v hromadných operacích proti obyvatelstvu stojí na jeden kilometr čtverečních u konvenční výzbroje 2 tisíce dolarů, u jaderné výzbroje 800 dolarů a u biologických zbraní jeden dolar.

*Když v roce 1348 udeřila ve Velké Británii Černá smrt, tak zahynulo 30-60 procent obyvatel během tří let.

*Takto popsal tehdejší Florencii Boccaccio: Kolik chrabrých mužů, kolik sličných dam, posnídalo s příbuznými a téhož dne večeřelo se svými předky v příštím světě!

*Otázku, na kterou nominovaná soudkyně odmítla odpovědět, zněla: „Myslíte si, že má prezident pravomoc sám sobě udělit milost za trestné činy, kterých se dopustil?”

*Parlamenty jsou pouze fasádou moci peněz – vždyť za ně lze koupit vše, i politické strany a jejich programy.

*Bartoš: Chci být lídrem koalice se STAN a příštím premiérem.

*Liberální demokracie, tedy demokracie pro menšiny.

*U nás, v té lepší Evropě, je svoboda, za jejími hranicemi chaos.

*Marie Terezie, která nazvala Českou korunu šaškovskou čepičkou, si sochu ve tvaru legrační kuželky docela zaslouží, zaznělo na Twitteru. Ve skutečnosti jde o sochu Járy Cimrmana v šatech, které musel donosit po své starší sestře Luise, uvedl jeden z komentujících

*Mladý muž přišel do knihovny, ale nikde ve studovně nebylo volné místo. Nakonec přece jen jedno uviděl vedle mladé, hezké dívky. Přišel k ní a ptá se: „Prosím tě, nevadilo by ti, kdybych si sedl vedle tebe?“ Odpověď ho šokovala. Dívka začala křičet: „Cože? Ne! V žádném případě se s tebou nechci vyspat!“ Všichni lidé v knihovně se začali na muže opovržlivě dívat. Právě se ale uvolnilo jedno místo dále od dívky, muž si na něj sedl a začal číst. Za chvíli k němu přišla tato dívka a říká: „Promiň, ale studuji psychologii a musela jsem si to vyzkoušet. Díky tomu, co studuji, přesně vím, jak se lidi cítí a co si zrovna myslí. Cítíš se zahanbeně, viď?“ Opověď muže ji rovněž šokovala. Ten z plna hrdla zakřičel: „Cože? 200 Euro za noc? Zbláznila ses? Tak to je teda ale fakt moc!“ Všichni v knihovně se pohoršeně podívali na dívku a muž jí šeptem povídá: „Víš, já studuji právo a díky tomu co studuji, vím přesně jak udělat z nevinného člověka viníka.“