Vznešenost filozofů a vznešenost války

Senátor Kubera nás zvyká na válku jako na výsledek i východisko, jako na nutnost – možná dokonce i tzv. „poznanou nutnost“.

Ale aspoň netvrdí, že si jí přeje.

To panečku, velký německý humanista a tvůrce úsloví o mravním zákoně v nás, Immanuel Kant byl přece jen jiný „pašák“. Jako správný vznešený filozof natolik nenáviděl „hokynařinu“ a „špinavé kšeftaření“, že byl schopen a ochoten napsat ve své slavné „Kritice soudnosti“ i tato slova:

„I válka, je-li řádně a s úctou k občanskému právu vedena, jest jaksi vznešená a činí ducha národa jenže jí takto vede tím vznešenějším, čím většímu byl národ vydán nebezpečí … naproti tomu dlouhý mír plodí pouhého obchodního s ním nízké sobectví zbabělost, zhýčkanost a pokles národního vědomí … Válka jest hluboce skytou zkouškou svrchované moudrosti, zároveň však vzpruhou, aby se všechny talenty sloužící kultuře mohly rozvinout až k nejvyššímu stupni.“

Ïmmanuel Kant, Kritik der Urteilskraft, Reclam, str. 118, 325, 236

Tak vidíte, jaké výhody má podle Kanta válka.

Stačí jen „drobnost“ – aby válka byla vedena „řádně“ a „s úctou k občanskému právu“.

A je vymalováno, národ po ní pookřeje, zmužní, mravně se zpevní atd. atd. Kdo ví, jestli by tento vznešený klasický filozof setrval na svém obrazu výhod války, kdyby prošel příslušnou mlýnicí. Například kdyby milý Kant sice zůstal ve svém Královci – až na to, že by ho stroj času přenesl do let 1944-5. Už ho vidím na žebřináku, jak se – coby budoucí „národní host“ – kodrcá s ostatními, často i vysokými magnificencemi po rozbité silnici. Jak už poznal, jak válka zázračně pozvedá do výšin obchodního ducha keťasů … a jak se každou chvíli s ostatními běží schovat … když mu nad hlavou ječí sovětská letadla …

Ale dost ironie.

Vždyť je to vůči chudákovi Kantovi ode mne vlastně dost nefér.

Vždyť ta válka, do které jsem autora Kritik soudnosti, praktického i čistého rozumu pomyslně a zlomyslně přenesl, přece asi nebyla vedena „řádně“ …

… a určitě ne „s úctou k občanskému právu“.

v Chrudimi dne 14. 2. 2015