Poměrně velmi přehlednou charakteristiku rusofobie popsal populární ruský historik Andrej Fursov. *) (Pozn. překl.)
Domnívám se, že je nutné rozlišovat rusofobii počínající kdesi ve 20.-30. letech 19.století od jednoduše nepříznivého vztahu k Rusům, která se projevovala předtím. Domnívám se, že Rusy jako takové nemají rádi spíš nenormální lidé. Ovšem nepřízeň k Rusku a v návaznosti na to k Rusům, to je věc, která se zformovala mezi 20. a 40. lety 19. století, protože po napoleonských válkách Británie najednou zjistila, že sice rozdrtili Bonaparta, ale na kontinentě se objevila síla s obrovským potenciálem, mnohem závažnějším než Bonapartova, a že tato mocnost ohrožuje britské asijské državy. Před rozbitím takové mocnosti je nutné provést psychohistorickou přípravu.
Proto se ve 20. a 30. letech začal kovat mýtus o Rusku jako o čemsi negativním, špatném. Prvním zhmotněním této prvotní rusofobie se stala Krymská válka (1853-56), jako první celozápadní akce proti Rusku. Napoleon sice s sebou táhl také Evropu proti Rusku, ale on bojoval proti Rusku jako proti jedné z evropských zemí, které napadl, zatímco Krymská válka byla vlastně 1. křížovou výpravou proti Rusku jako Rusku. Podíváme-li se, co psali k této události Karel Marx a pařížský arcibiskup, tak budeme překvapeni, jak se jejich argumenty shodují – jako pochod proti slovanským barbarům, které je nutné zahnat k jejich hranicím…
Tenkrát se to nepodařilo, stejně jako v roce 1918, nepodařilo se to Hitlerovi, ale podařilo se to v roce 1991 rozpadem SSSR. Takže rusofobie je komplexem nařízení a pozic směřujících ke zničení Ruska a Rusů jako jakési odchylky od obecného anglosaského standardu. Hlavním úkolem rusofobie je vsugerovat Rusům pocit méněcennosti, nutnosti snahy o včlenění se do západní kulturní normy za cenu ztráty vlastní identity, a hlavně postavení celého národa do pozice kajícníka a v důsledku toho i bránícího se, což usnadní jeho dobití.
Rusofobie slábne se slábnutím Ruska, nicméně nemizí, a je jedno, zda Rusko bude komunistické samoděržavné, nebo liberální a existuje jako psychohistorická zbraň Západu proti jeho konkurentovi. Za to netřeba Západ démonizovat – z jejich strany to není nic osobního – jen boj s konkurentem, který zaujímá obrovské území. Pro Brity byla například zlým snem výstavba Transsibiřské magistrály (1891-1916) a německé výstavby „BBB“ (Berlin-Byzanc-Bagdád), jejichž propojením vznikala transkontinentální trať, která by anulovala Británii jako námořní mocnost. Výsledkem byla 1. světová válka…
Rusofobie bude do doby, než se Rusko rozpadne na 50 zemí, dokud Rusů nebude jen 30 milionů, pak potřeba rusofobie zmizí. Tato šance byla v době největšího úpadku v 90. letech, kdy stačilo tak málo… Teď taková šance není – a odsud taková hysterie.
To, aby Rusko kopírovalo západní standardy, se podařilo zčásti u některých skupin obyvatelstva. Obecně lze říci, že koncem 19. století, kdy se Západ změnil ve světový ekonomický systém, prakticky všechny velké společnosti, které mohly reflektovat své vztahy se Západem, prožily krizi národní identity. Dokonce i Japonci si v 70. roce kladli otázku, zda má smysl být Japoncem, ale tuto otázky pro sebe vyřešili velmi rychle. Byla jen jedna skupina, která nikdy nezpochybňovala cenu svojí identity – Číňané. V Rusku vznikla ve 2. polovině 19. století vrstva, nazývající se inteligencí, která byla vychovávána na negativním vztahu k Rusku, protože Rusko bylo asociováno se samoděržavím. Krize identity je velmi silnou psychohistorickou zbraní, kterou Anglosasové vkládají jako kazetu v hlavy svých oponentů v globální hře. Podruhé se to Západu podařilo v 60. a 70. letech minulého století, kdy velmi důležitému segmentu liberální nomenklatury, liberální inteligenci, byla taková kazeta do hlavy vložena. Oni ovšem nebyli pasivními příjemci, odpovídalo to jejich zájmům žít jako na Západě. A třetí generaci potomků partajní nomenklatury už nestačila úroveň spotřeby, jako jejich předkům ve 30. a 40. letech, oni už nechtěli žít jako průměrný západní inženýr, ale chtěli víc. A proto západní propaganda padla na úrodnou půdu a vznikla důležitá, třebaže nepříliš početná vrstva, která si monopolizovala sociálně-historickou reflexi dané společnosti. Dívali se na svoje potřeby cizím prizmatem – a tedy také v cizím zájmu. My jsme prohráli studenou válku v psychomentální sféře, protože Západ tu dokázal vytvořit celou vrstvu lidí. Tacitus rád říkával, že bitvu prohraje ten, kdo první sklopí zrak, a to jsme udělali my v psychohistorickém boji. To, že sovětský systém nedokázal vypracovat lákavý model pro svoji vrchnost, byl velmi vážný problém.
Přičemž není třeba, jak bývá zvykem, inteligenci označovat za „shnilou“. Já dělím duševní pracovníky na profesionály a intelektuály. Na Západě se zformovala profesionální společnost. Intelektuál není profesionálním vykonavatelem duševní práce. Co řešil ruský intelektuál? On měl rád lidstvo, přemýšlel o tom, jak zachránit zemi a lidstvo, zatímco profesionál přemýšlel o úzkém zdokonalování své profesionální sféry. Inteligence je taková, jaká je.
Pokud jde o pojem „patriot“, jde o složitou otázku, která se záměrně zamlžuje. Říká se např., že Samuel Johnson řekl, že patriotismus je posledním útočištěm lumpů. On ale měl na mysli něco zcela jiného – dokonce i pokud je člověk lumpem, tak má poslední svátost, a tou je patriotismus. Je to láska ke své vlasti, ke zvláštnímu typu své historie, umění vidět svou historii, včetně jejích negativ. Nejlepší definici zřejmě vymysleli Anglosasové: Ať spravedlivá, nebo nespravedlivá – přece je to vlast mých předků, kde jsem se narodil, a které jsem přísahal.
Možná je to tím, že u nás se rozděluje země a státní moc – je to taková naše manýra. Svého času Nabokov **) jaksi koketně řekl, že moc a vlast není totéž. No, a podívejte se – zhroutila se ona státní moc, jeho otce vyhnali ze země. No, a naše inteligence kopala do samoděržaví a poté do komunismu, přičemž si neuvědomovala, že samoděržaví i komunismus byli jedinými, kdo chránil inteligenci, hrubě řečeno, před lidovými masami. Velmi dobře to ve dvacátých letech napsala Naděžda Mandelštamová ***): „Teprve teď některým inteligentům začíná docházet, že komunistická moc je jediné, co je chrání před lidem – bez ní by lid inteligenci prostě roztrhal.
Takže jak ruská, tak sovětská inteligence si podřezávala větev, na které seděla. Sice se část inteligence uplatnila a po zhroucení SSSR se změnila v kulturní buržoazii, to bylo nějakých 5 až 7 %. Zbývající část inteligence spolu celou střední třídou propadla. Protože, co bylo zhroucení SSSR ze sociálního hlediska? Bylo to především zhroucení socialistické střední třídy. Statistika OSN ukázala, že jestliže v roce 1989 bylo ve Východní Evropě (včetně evropské části SSSR) 14 milionů lidí pod hranicí chudoby. V roce 1996 to už bylo 168 milionů – znamená to, že se zhroutila celá sovětská střední třída, která byla s velmi mnohým nespokojená (já nakonec také ne, odmítl jsem vstoupit do komunistické strany). Nikdy jsem ale nebyl rusofobem ani sovětofobem – byla to moje země…
Na otázku, zda by lid v 90. letech také potrhal liberály, odpovídám, že lid, především, nemá vždycky pravdu, navíc se ale nedomnívám, že by je náš lid v 90. letech roztrhal – nejsme tak krvežízniví – ale není pochyb, že by je odsunul. Čím byla „perestrojka“ s hlediska čisté logiky? Perestrojka a raná jelcinština byla zápasem středních vrstev nomenklatury, stínové ekonomiky a cizího kapitálu se sovětskou střední třídou. Přirozeně tento zápas vyhrála nomenklatura, která se přeměnila v novou buržoazii.
Nelze doufat, že se stupeň rusofobie bude snižovat, jestliže Rusko vstává s kolen a po celou dobu, kdy bude Rusko růst, bude růst i rusofobie. Rusofobii lze čelit, protože je to psychohistorická konstrukce, nikoli západofobií, ale jasně si představit, co to ten Západ vlastně je. Že je to jediná civilizace – predátor. Kdo byli lidé, kteří dobývali Svět? Byli to lupiči, na které s hrůzou hleděli indiáni, Číňané – na ty Angličany, Portugalce, atd. V základech této civilizace leží násilí, o jakém se Rusku prostě nezdálo.
Abychom efektivně čelili rusofobii, a té musíme čelit především ve vlastní zemi, nelze dovolit prozápadním slouhům, aby kopali do vlastní země. Nelze jíst a vyměšovat na stejném místě – to dělají jen svině. Musíme se připravovat k velmi vážnému psychohistorickému odporu vůči Západu. Existuje výborné, mimochodem anglosaské, přísloví, že vysoký plot dělá dobré sousedské vztahy. Nelze nechat o sebe vytírat nohy, je třeba se zbavovat mýtů jak o sobě, tak o Západu. Novináři u nás často hovoří o „demokratických zemích Západu“, ale co je to za demokratické země? Oligarchické země to jsou, a žádná demokracie tam není. Existuje velmi zajímavá knížka amerického autora Chalmerse Johnsona (někdejší poradce CIA) s názvem „Nemessis – poslední dny americké republiky“ o tom, jak se USA mění ve vojenské impérium.
Na otázku, jak vysoký plot mám kolem chaty a komu z ruských historických postav bych nepodal ruku, odpovídám: Chatu nemám, rád odpočívám v přírodě, a ruku bych nepodal Gorbačovovi a Jelcinovi…
*) Andrej Fursov (1951) – populární ruský historik, publicista, autor řady zajímavých knih, ředitel Ústavu ruských studií moskevské Humanitní university.
**) Vladimir Nabokov (1899-1977) – ruský a americký spisovatel a literární vědec.
***) Naděžda Mandelštamová (1899-1980) – ruská spisovatelka, lingvistka.
Překlad: st.hroch 190107
19 comments on “Za co všechno může Rusko?”
Netroufám si svůj názor zevšeobecňovat, ale sama jsem přesvědčena, že materiály zpracované panem st.hrochem jsou vysoce cenné. Často se jedná (vedle jiného) o úvahy o situaci v samotném Rusku a o řešení ruských problémů, a to od významných ruských odborníků.
Pane překladateli, děkuji vám, děláte hodně pro dobrou věc. Vědět u nás co nejvíc o Rusku je v našem zájmu.
Po tom co předvádí naší MALOmocní, meRdia a pruhovaný aglofilní výDOBYTEK především by měl každý vědět,
že rusofobie je velice nebezpečná a nakažlivá nemoc.
Extrémně nebezpečná…
Podporuje skutečnou fobii lidí z nelidí.
Proto bych chtěl varovat: mohla by způsobit zmatek v hlavách lidí, a příslušný koktejl splašků jako odměna za vylhané desetiletí hrůz pravdolži tak, aby tyto mohly začít létat na „druhou“ stranu…
Nic není hanba se stává výDOBYTKEM dnešních dnů stejně jako absolutní bezohlednost…
Mezi lidmi to tudíž začíná bublat…
Až to „vyvře“ i mezi „veskrzeslušnými“,
bude na celém široširém „Západě“ hnutí žlutých vest
jen
MILOU VZPOMÍNKOU…
Velmi zajímavý článek … ono vše pomalu zapadá do mozaiky, jen chtít ji složit a podívat se na ni …
děkuji
Ladislav Větvička: Projel jsem dnešní Rusko a Ukrajinu. Zde je pravda
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Ladislav-Vetvicka-Projel-jsem-dnesni-Rusko-a-Ukrajinu-Zde-je-pravda-565724
A co Chruščovovi, tomu by ruku podal? Kam se na toho hajzla hrabe Gorbačov s Jelcinem, to on všechny dobře nastartované procesy zdeformoval a Gorbačov s Jelcinem už jen sbírali zralé ovoce.
Inu, on má každý světlý chvilky. Vezměte si takovýho Hitlera – ten docela pěkně maloval…:-)
https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201901088890524-Kalousek-vyzyva-k-odvolani-vlady-dopustila-se-vetsiho-pohresku-vuci-demokracii-nez-Topolankova/
Je na čase žádat zbavení poslaneckého mandátu poslance Kalouska pro neustálé ohrožování demokracie. Podotýkám, že tento názor mi vnukl sám Kreml, ale ještě si nejsem jist zda za to budu vinit jen pana Putina a nebo raději celé Rusko… Nejen Rusko má svoje vlastizrádce, i když o těch našich Rusko už ví asi taky své, že pane Štětino…
Žluté vesty krom německé poslankyně Wagenknechtové podpořil i italský ministr vnitra. To si ještě Fursov počte….
Jsem ruský okupant. To je taková moje profese. Vzniklo to historicky. Okupoval jsem Sibiř. Teď tam těží ropu, plyn, hliník a spoustu dalších užitečných věcí. Teď jsou tam města, ve kterých stojí výškové budovy. Už se tam nesmí prodávat ženy za svazek sobolích kůží, jak tomu bylo, než přišli Rusové. Okupoval jsem Pobaltí. Postavil jsem tam závody a elektrárny. Místo jejich směšných farem. Pobaltí vyrábělo hi-fi radiotechniku a automobily. Požádali mě, abych odtud odešel. Teď tam loví šproty a většina práceschopného obyvatelstva čistí evropské záchodky. Okupoval jsem Ukrajinu. Taky tam postavili závody a elektrárny. Ukrajina vyráběla letecké motory, lodě, tanky a automobily. Požádali mě, abych odtud odešel. Teď tam jako na výrobním páse produkují majdany. A většina z nich nevyrábí ani hovno. A víte co? Už mám plné zuby omlouvat se za to, že jsem okupant. Ano, jsem okupant. Dědičným právem. Fungování Kalašnikova znám líp než fungování mléčné žlázy. Jsem agresor a krvežíznivý netvor. Bojte se mě. 300 let jsem žil pod mongolo-tatary – a kde teď jsou mongolo-tataři? To já jsem zapálil Moskvu před tím, než jsem ji předal Napoleonovi – a jak skončil Bonaparte? To já jsem seděl v zákopech u Volokolamska a dobře věděl, že se Němce zadržet nepodaří – a kde jsou teď Němci a kde jejich zasraný Hitler? Přišli ke mně všichni, kterým se nelenilo. Turci, Češi, Angličané, Poláci, Švédy, Finové, Španělé, Američané, Němci, Francouzi… Země zde bylo dost pro všechny – 2,5 metru pro každého. Byl jsem, jsem a budu ruským okupantem.
krajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis napsal článek, ve kterém se postavil za banderovce, kteří se dopustili strašlivých válečných zločinů během druhé světové války a to i vůči Čechům. Podle poslance totiž Češi podporovali banderovce a někteří se dokonce účastnili bojů na straně UPA. Článek byl zveřejněn na portálu Deník N.
https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201901088892335-ukrajinsky-velvyslanec-napsal-ze-Cesi-podporovali-banderovce-a-ucastnili-se-boju-na-strane-UPA/
http://www.novarepublika.cz/2019/01/simonjanova-odmitla-uverit-vlastnim.html
Na blízkém východě je nejoblíbenějším médiem Russia Today. A tak se ptám, kdepak soudruzi z Washingtonu, Londýna a Bruselu udělali „chybu“?
Ukrajinský velvyslanec LŽE A JE LHÁŘ!
Ukrajina NENÍ STÁT, ale „Deep-state“ dočasně okupované teritorium!
Ani ve snu bych nechtěl aby takto zřízený „stát“ vedoucí válku proti vlastním občanům, rehabilitující fašismus a rozeštvávající nacionalismus na mnohonárodnostně smíšeném území byl součásti ekonomicky vyspělejší Evropy!
Kraďouska a Sjetinu je třeba VEŘEJNĚ OZNAČIT ZA SPOLEČNÍKY a PODPOROVATELE FAŠISTŮ stejně jako Jandofily.
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/rusko-varuje-usa-pred-vojenskym-zasahem-ve-venezuele/
co pro někoho (nás) může vypadat jako chyba může být pro jiného (západ) vydařený krok. Je to otázka toho, k čemu tyto kroky směřují.
Je to stejné jako sankce proti Rusku. Ještě snad nikdy sankce ničemu a nikomu nepomohly ( snad vyjma sankcionovaných – naučili se žít za své a bez dluhů -půjčky se sankcionovaným neposkytují ). Stejně v tomto případě lze sankce proti Rusku vidět jako chybu – pokud záměr sankcí nebyl skrze těžké období posilnit Rusko a „přimáčknout“ ho k Číně.
Nekompetentnost a zaslepenost zpravodajů a novinářů Západu ( jsou-li vybírání podle těchto kritérií, nebo k takovému chování tlačení vnějšími podmínkami ) mimo jiné způsobí další nechuť a nevolnost při pohledu na Západ u konzumentů jejich práce. To může být záměr.
Kdo s mozkem může vysunout do čela EU Koňáka Juckera, myslí-li to s Evropou „dobře“ v obecném smyslu slova? Přesto tam tento „Jelcin Západu“ ztrapňuje celou Unii. Ten kdo ho vynesl nahoru plánoval udělat Evropu neschopnou, rozhádanou a snadno říditelnou … Z jednoho pohledu je o chyba, z jiného vydařený kousek ( chucpe ? )..
Tož asi tak.
Samozřejmě. Jelikož však ovládnutí kolonie s názvem Evropa bylo dlouhodobým prostředkem i cílem jistého DEEP STATE k udržení světovlády, veškeré „nepovedené“ privatizace, transformace a barevné revoluce lze vnímat pro někoho jako podařené kroky, tahání za kratší konec provazu v informační válce lze vnímat jako cíl a vydařený krok třeba pro GP, který si tím zajistí přežití (kdy převaha desinformací v zájmu psychopatů z DEEP STATE) jim to neumožňovala, ale pro samotný DEEP STATE to určitě vydařený krok není. GP si pro udržení moci zvolí taktiku: Pro otroky z kolonií bude platit Plíhalovo – „sedíš tu tiše jako pěna, žijeme svůj život jak se říká do ztracena, kde jsou, kdepak jsou naše velkolepý plány…“ a pro Rusko a ostatní suverénnější země tu zase budou obstrukce, pomluvy a kupy problémů způsobovaných uměle vlastníky kapitálu.
700 miliard vydávaných samotnými SSa na zbrojení a další stovky vydávané koloniemi v rámci NATO a EU budou jen labutí píseň. Některé záměry realizované nebudou a naopak jiné vzniknou spontánní aktivitou obyvatelstva, ač to zní po přeformátování přirozenosti většiny našich spoluobčanů dost naivně a nepravděpodobně.
Ona ta naše západní elita není skutečně o nic lepší – viz:
PACE doporučila zařadit do ruské dlegace zástupce šesti pohlaví…
Podle informace místopředsedy Státní dumy Petra Tolstého agentuře RIA „Novosti“, zaslali jim „…naši kolegové z Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) “ pozvání, ve kterém zdůraznili nezbytnost pečlivého přístupu k výběru členů delegace do PACE. Tato kritéria souvisí jak s frakčním principem, který dobře znáte, tak i s možná méně známým principem rovnolprávnosti pohlaví. Pohlaví bylo, dle mého, vyjmenováno šest…
Tolstoj dodal, že ve Státní dumě budou tato kritéria studovat a analyzovat.
https://vz.ru/news/2019/1/9/958601.html
https://knowyourmeme.com/photos/1318294-there-are-only-2-genders
Web je od 18, ale video je čistě jen dokumentace lékařského zákroku.
„Z muže na ženu“ … snadno a rychle :-)
https://navratdoreality.cz/z-muze-na-zenu-6122.html
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Silna-prohlaseni-na-adresu-generala-Petra-Pavla-O-jeho-minulosti-v-armade-i-kandidature-na-prezidenta-Promluvil-plukovnik-generalniho-stabu-ve-vysluzbe-Zdenek-Zbytek-565604
Pěkně a správně řečeno.
NATO je pro obranu Evropy zbytečné a neschopné, jde jen o jednorázový nástroj „Deep-state“ jehož skutečným kandidátem na pREZIDENTA by byl Petr Pavel…
Nová skutečně Evropská armáda nemůže pochodovat na východ ve službě polských či estonsko-litevsko-lotyššských nacionalistů – zaslepených to slouhů téhož „Deep-state“…
Na „naši“ „armádu“ byly vyhozeny příživníkům a korumpovaným zaprodancům miliardy bez jakéhokoliv pozitivního efektu.
Hrozba z RF pro Evropu či dokonce ČR NAPROSTO NEEXISTUJE, můžeme se stát toliko obětmi případného válečného šílenství „Deep-state“ a sním souznějících fanatiků z Malé Británie pokud by se tyto rozhodly na RF zaútočit.
Naše armáda musí být schopna bránit především naši republiku, pomáhat nejbližším sousedům, snad vyjma Německa které myslím naši pomoc vůbec nepotřebuje.
S hodnocením plk. Zbytka se lze ztotožnit.
Podobné názory vyslovené zahraničním vojenským odborníkem v ruštině zde v odkaze níže.
Яков Кедми „Лучшее 2018“ Часть 4
https://www.youtube.com/watch?v=ZUUkQKsWiTo