Začátek podzimního zasedání Nejvyšší rady, které bylo posledním před předčasnými volbami (a které poslanci nazvali „historickým“), byl poznamenán skandálem. Na zasedání, kde téměř všichni poslanci ve svých vystoupeních mluvili „o ruském vpádu“, mluvčí ukrajinského parlamentu Alexandr Turčinov hrubě přerušil vystoupení poslankyně za Stranu regionů Jeleny Bondarenko, která si dovolila kriticky se vyjádřit k událostem na Donbase.
Vzhledem k tomu, že v blízké době může rada odsouhlasit takzvaný lustrační zákon (který umožní zakázat „Janukovičovým spolupracovníkům“ vykonávání profese), bude mít současná vláda ještě další nástroj pro potlačování těch, kdo nesouhlasí s „generální linií“.
„Zapomínáte, že nevině zabitých jsou tisíce. Civilisté na Donbasu zemřeli v důsledku ATO“, řekla Bondarenko a poprosila uctít minutou ticha jejich památku. I když sál začal hlučet, část kolegů poslankyni podpořila a zvedli se ze svých míst.
„Vláda, která teď vládne, dělí lidi na Ukrajince a Neukrajince, pokračovala poslankyně. Vláda, která posílá armádu bombardovat civilní města, je zločinná! Vláda, která bere dětem právo učit se…“
Zde vysvětlíme, že Ukrajinské ministerstvo školství a vědy prohlásilo, že začátek školního roku na školách v Donbasu, které se nacházejí na územích kontrolovaných domobranou, je nezákonný a varovalo učitele těchto škol, že pokud se dostaví do práce „bude to pro ně mít právní následky“.
V okamžiku, kdy Bondarenko zmínila tento fakt, přerušil Alexandr Turčinov její řeč uprostřed slova tak, že jí vypnul mikrofon. „Ukončete tu provokaci a ruskou agitaci! Sedněte si na své místo!“ – podrážděně reagoval bývalý výkonný zástupce prezidenta. Když Bondarenko odešla z tribuny, Turčinov pokračoval: „Ukrajinská armáda brání Ukrajinu, i vás brání! Měla byste padnout na kolena před ukrajinskou armádou!“
Poslanec Oleg Ljaško zašel ještě dál. Vzal si slovo a řekl: „Jsou zde lidé, kteří si říkají poslanci, a přitom zde pracují pro nepřítele“. Požadoval „…přijmout právní rozhodnutí o odebrání mandátu těm, kdo pracují pro nepřítele“.
„Pojďte nazývat věci svými jmény: Ukrajina se nachází ve válce, a každý, kdo podporuje agresora, je zrádce a zrádce se musí zodpovídat podle zákonů válečného stavu, zrádce nemůže být poslancem“, rozpaloval se Ljaško. „Zrádce musí být zastřelen na frontě!“
Své vystoupení přeplněné úvahami o „agresi Ruska“ a „třetí světové válce“ zakončil Ljaško provoláním: „Sláva Ukrajině!“ O náladě v Radě se dá soudit podle skutečnosti, že na rozdíl od Bondarenko, kterou přerušili v půlce slova, se vůdci nacionalistické strany Olegu Tjagniboku dostalo navýšení jeho času pro vystoupení.
Rozhovor novin „Vzgljad“ s poslankyní Jelenou Bondarenko
Vzgljad: Jeleno Anatolijevno, jaké jste měla pocity v okamžiku, kdy vás tlupa mužů ponižovala a požadovala, abyste padla na kolena?
Jelena Bondarenko: To je v podstatě obvyklý stav panující vůči opozičnímu politikovi zde na Ukrajině. Více mně potěšilo něco jiného, když jsem se otočila a podívala se mluvčímu do očí, uviděla jsem, že se mně šíleně bojí, dokonce se mu třásly rty. Musel se napít vody, aby se uklidnil.
Byl vůbec Turčinov podle jednacího řádu oprávněn přerušit vystoupení poslance Rady?
Ne. Ani podle řádu, ani podle svědomí na to neměl právo. Když navíc porovnáme to, co říkali po mně ostatní poslanci, tak to vůbec spadá pod trestní paragraf Ukrajinského trestního zákoníku za vyvolávání rozbrojů a nenávisti. Tyto poslance z nějakého důvodu nikdo nepřerušoval. Z toho je vidět, že nejenom mluvit, ale i porušovat zákon může kdokoliv, kdo patří k vládní garnituře a jakoukoliv opozici i za pravdivá slova umlčují.
Ukrajinské zpravodajské kanály nazvaly vaše vystoupení „provokací“. To znamená, že vlastně upírají opozičním poslancům vyjadřovat své názory? Takže poslanec ze své vůle takto mluvit nesmí?
Podívejte se na situaci na Ukrajině! Novináři se patologicky bojí říci něco, co by se nemuselo líbit nové vládě. Oni nejspíše všechno chápou a situaci hodnotí střízlivě, ale napsat to nesmějí. Budou psát přesně to, co od nich vyžaduje vláda, protože novináři se na Ukrajině o svůj život, bezpečnost a zdraví velice bojí.
Proběhla informace, že ve čtvrtek batalióny „Ajdar“, „Azov“ a „Dněpr“ chtějí přijít do administrativy Porošenka se svými požadavky. Znamená to podle vašeho názoru, že situace začíná být horká, že v podstatě narůstá anarchie v dobrovolnických útvarech?
Nemohu potvrdit ani vyvrátit tyto informace. Nemám dostatečně důvěryhodné informace. Já mám možnost hovořit pouze s jednotlivci, takže si nemůžu udělat obecný obrázek. Ale pokud vycházím z toho, co je mi známo z osobního jednání s některými lidmi, mohu říci, že bojový duch u ukrajinských bataliónů poklesl, a to dokonce i v „soukromých batalionech“.
Důvod je jednoduchý – měli podstatné ztráty, a nejsou připraveni umírat. Začíná jim pomalu docházet, že vlastně bojují se svými bratry, se stejnými Ukrajinci, jako jsou oni sami.
Mnohé je možné omluvit nepochopením, ale to je nezbavuje odpovědnosti. Je pravděpodobné, že prohlédnutí bude velice hořké.
Proč, podle vás, Porošenko obviňuje Rusko z vpádu, a přitom odmítá vyhlásit válečný stav?
Odpověď na tuto otázku by velice zajímala i mě samotnou. Pokládám si jí denně. Mohu pouze předpokládat jaké má důvody, ale svůj názor na to mám. Pan Porošenko není v přijímání svých rozhodnutí samostatný. Je to politik, který poslouchá někoho z vnějšku, plní něčí pokyny.
Pan Porošenko chápe, že jakmile by byl vyhlášen válečný stav, tak nesplní svůj úkol. Jeho úkol spočívá v tom, aby maximálně zakonzervoval Ukrajinu jako nacionalistický stát, jako protiruský projekt.
Proto musí na vlně svého úspěchu zorganizovat parlamentní volby, které samozřejmě neproběhnou poctivě. V podmínkách vyhlášeného válečného stavu by to udělat nemohl.
Zdroj: http://politikus.ru/articles/28690-za-pravdivye-slova-zakroyut-rot.html
Překlad: Irena
20 komentáře