Zemřel Silo


Pressenza, Praha, 17. 9. 2010

Mario Rodriguez Cobos – více znám jako Silo – argentinský spisovatel, filozof a zakladatel Humanistického hnutí, které je aktivní ve více než 100 zemích světa, zemřel dnes ve svém rodném městě Mendoze v Argentině v kruhu své rodiny, po dlouhých měsících zdravotních problémů s nedostatečnou funkcí ledvin.

Všem, kteří viděli Sila v posledních měsících, bylo zřejmé, že jeho tělo slábne. Přesto byla informace o jeho problémech se selháváním ledvin, která přišla před dvěma týdny, velkým šokem. Nikdo si ale nepředstavoval, že konec přijde tak brzy.

Tomas Hirsch, Silův blízký přítel již několik desítek let a bývalý prezidentský kandidát v Chile, minulou noc řekl: “Zemřel jako někdo, kdo nejen nevěřil ve smrt, ale kdo především pokládal život za součást transcendence.”

Podle dostupných zpráv filozof a duchovní průvodce, jehož knihy byly přeloženy do desítek různých jazyků, zemřel po desáté hodině večer argentinského času, doprovázen jeho manželkou a jedním z jeho synů.

Jak dále uvedl Hirsch, “jeho dědictví je natolik široké, že dnes ani nemůžeme pochopit celý jeho rozměr. On je mužem, který uvedl do pohybu projekt, který jej absolutně přesahuje v čase, projekt osobní a společenské transformace, která se promítla do mnoha organizací po celém světě: v oblasti politické, sociální, kulturní a především duchovní."

Po celém světě – od Mosambiku po Maďarsko, od Argentiny po Indii, od USA po Filipíny se jeho následovníci shromáždí v Parcích studií a reflexe, které pomohl uvést v chod, aby se navzájem utěšili a oslavili život muže, který odsuzoval a jasně se otočil zády k zavedenému řádu věcí téměř od okamžiku, kdy si uvědomil, že takový řád existuje.

Světu se představil v Andách v roce 1969 ve svém projevu nazvaném “Uzdravení se od utrpení”, v malém horském městečku nazvaném Punta de Vacas, které bylo tím jediným místem, kde mu tehdejší představitelé vojenského režimu v Argentině povolili veřejně promluvit.

U této příležitosti poté, co vysvětlil, jak touhy vedou k násilí, poté, co vyjmenoval a odsoudil všechny různé druhy násilí ve světě, řekl: “Neexistuje politická strana ani hnutí na této planetě, které by bylo schopno skoncovat s násilím.”

Podniknul kroky k vytvoření hnutí, které rozšířilo svůj vliv do více než 100 zemí světa, jehož nejviditelnější veřejnou tváří pro mnohé byla politická strana “Humanistická strana”. Nicméně také inspiroval nebo přímo uvedl v chod další organizace aktivní v různých oblastech života: “Komunitu pro lidský rozvoj”, “Convergence of Cultures”, “Světové centrum humanistických studií” a “Svět bez válek a násilí”.

Právě z této poslední organizace vznikla i ta největší aplikace humanismu v praxi, která proběhla minulý rok: “Světový pochod za mír a nenásilí”. Tato obrovská mobilizace, jejíž duchovním otcem byl Rafael de la Rubia, téměř čtyři desetiletí aktivní španělský humanista, byla zcela inspirována myšlenkou hluboké osobní a společenské změny, kterou Silo prosazoval.

V posledních letech se pak Silo věnoval především vytvoření Parků studií a reflexe, kterých je aktuálně již téměř třicet v různých částech světa a které obsahují speciální meditační sály; zevnitř zcela kulovité a zvenčí zašpičatělé, bez jakýchkoliv rušivých elementů kromě sebe samých a ostatních lidí. Tyto parky slouží jako místa setkávání a kontaktu s tím nejlepším v člověku. Místa vyzařování nové spirituality, která odmítá každou formu násilí a která apeluje na posvátnou dimenzi lidského vědomí pro nalezení svobody a smyslu.

Plně se věnoval také duchovnímu projektu “Silovo poselství”, který poskytuje jeho následovníkům způsob, jak vyjádřit duchovní rozměr, aniž by museli spoléhat na stávající náboženská vyjádření, z nichž mnohým Silo vyčítal jejich náboženské násilí. “Poselství” přišlo v podobě malé knížečky, která obsahovala Silovo dílo napsané již v roce 1971, nazvané “Vnitřní pohled”, vyjadřující autorovu cestu od stavu nesmyslnosti po Smysl existence, osm ceremonií doprovázejících důležité mezníky v životě člověka jako je svatba nebo smrt, nebo meditaci nazvanou “Cesta”, která vyzývá čtenáře “Nepředstavuj si, že jsi tu sám ve své vesničce, ve svém městě, na Zemi, v nekonečných světech. Nepředstavuj si, že jsi spoután tímto časem a tímto prostorem.”

Jak napsal v ceremonii uznání, “Naše spiritualita není spiritualitou pověrčivosti, není spiritualitou intolerance, není spiritualitou dogmatickou, není spiritualitou náboženského násilí. Je to spiritualita probuzená z hlubokého spánku k tomu, aby znovu živila lidi v jejich nejlepších aspiracích.”

Jeho následovníci se dnes musí vyrovnat s úkolem, jak pokračovat v jeho projektu, bez možnosti nadále se radit přímo s tím, kdo inspiroval jejich životy. To bezpochyby odráží i text, který napsal již v roce 1981 v díle “Vnitřní krajina”, v druhé části knihy “Polidštit Zemi”:

„Řeknu ti, jaký je smysl tvého života: polidštit Zemi. Co znamená polidštit Zemi? Znamená to překonat bolest a utrpení, znamená to neustále se učit, znamená to milovat skutečnost, kterou vytváříš. Nemohu tě žádat, abys šel dál; nepohoršuj se však, když tě budu vyzývat: ‘Miluj skutečnost, kterou vytváříš, a ani smrt nezastaví tvůj let!‘“

Mario Rodriguez Cobos, Silo, narozen 6. ledna 1938, zemřel 16. září 2010 ve věku 72 let. Zanechal zde svoji manželku Anu Luisu a své dva syny: Alejandra a Federica. Autor početných literárních děl: “Polidštit Zemi”, “Mluví Silo”, “Dopisy mým přátelům”, “Silovo poselství” a “Příspěvky k myšlení”, mezi jinými, zakladatel Humanistického hnutí a Parků studií a reflexe.

Foto: Silo u příležitosti Světového pochodu za mír a nenásilí, v Punta de Vacas, 2. ledna 2010


Kontakt v ČR:

Dana Feminová, mluvčí Humanistického hnutí v ČR, danafem@volny.cz, tel. 777 711 911
0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments