Život je změna, občas i apokalyptická

Ve všem, co existuje kolem nás, v průběhu času vznikají a probíhají změny. Změny někdy rychlé a bouřlivé, jindy pomalé a nenápadné. Změny s následky, které často ani nezávisí na časových a fyzikálních parametrech objektů a jsou to jen posuny podmínek prostředí, v němž se měnící objekty nacházejí. To prakticky platí však jen v oborech přírodních věd, kdy u téměř všech změn jevů tady na Zemi vždy nacházíme logiku.

Zato u změn společenských je tomu jinak. Tam vedle změn vnějších podmínek a jejich vlivu na chování lidí, např. v tzv. sociálních systémech, tam však ovlivňují jednání lidí jejich geny, charaktery a emoce, které právě v dobách změn oni prožívají. Přitom právě emoce opět nejsou dány jen přírodními změnami vnějších podmínek životů lidí. Jsou dány způsobem života, výchovou potomků, etnickými zvyky, náboženskými tradicemi a pochopitelně i – právními normami, čili zákony našich lidských civilizací.

A co to všechno je? Co jsou ta pravidla života, zvyky, náboženství a zákony? Opět nic víc, než lidské záměry, představy a výmysly, zaváděné často i násilím fyzicky silnějších „elit“ proti těm slabším „ne–elitám“. Je proto nutné ještě dodávat, že právě ty všechny totální elitářské výmysly dokonce ignorují jak logiku přírodních zákonitostí, tak i tu nejjednodušší lidskou spravedlnost?

A nejen to. Ti, kteří jsou faktickými iniciátory (a často i viníky) všelijakých „majdanutých“ společenských revolucí, prakticky vždy jen oni – ty sociální krize vydávají za údajně Nový věk změn – změn dosud existujícího Starého společenského Řádu. Jenže: Procesem společenských změn nemusí být jen kvas, podstatu prvotní „látky“ chutně zkvalitňující, nebo proces „destilace společensky čisté vody od její dřívější špíny“, ostatně rovněž, proces beztak jen lidmi od přírody odkoukaný.

Nemusí to být ani společenská změna, které výsledkem je např. lepší kvalita naší výživy nebo vyšší míra spravedlnosti života všech. Může to však být i změna dlouhodobého a tichého společensky vztahového rezivění, nebo dokonce sociálně politická hniloba totálně všechno rozkládající. Ostatně, vždyť tu máme trh, stačí jen si vybrat…

Takže, jaké řešení je v tom případě možné? Inu, koncepčně a „vědecky“ například toto: Dobře promyšlená a dobře vyprojektovaná organizace společenského života nějakým geniálním humanistickým jedincem typu Josefa II. Anebo: Změna, která má například základ v nějak novém a lepším systému kolektivního zpracování a distribuce zdrojů a vytrasování dispozičních kompetencí lidí ke správným hmotným a organizačním pákám společenského pohybu. Hmm…

Je přitom užitečné si povšimnout, jak o svobodě bez přerozdělování pak nejhlasitěji křičí ti, kteří následně ze společného koláče bohatství – jenom pro sebe – vždycky utrhnou a tím i přerozdělí – ten největší díl. A ještě zajímavější navíc je, když ti okradení na lupičích požadují spravedlnost. Pak totiž nastoupí právě ti zloději, a poškozeným na čelo vynálepkují slovo ZÁVIST, jako údajný motiv jejich požadavku na spravedlnost. Inu, jak se říká, každý trhovec hádá jen podle svých oblíbených planet. A zejména pak tehdy, když tvrdí, že zbohatl jen úsilovnou prací. Je přímo kriminalisticky povinné se jej potom zvídavě otázat: „A čí práce to byla ?“

Jak jsou vlastně dány, ty prastaré pojmy svobody a spravedlnosti? Proč tak zvaná svoboda pořád stále ještě není lidem přidělována nějakou nejvyšší Spravedlností tam někde nahoře nad nimi, když tolik z nich právě v tu nejvyšší Spravedlnost tak usilovně věří – a nic? Není to náhodou tím, že světu opravdové vědy skutečně vládne jedině matematika a fyzika a z nich právě ta základní veličina fyziky, zvaná síla? Že jedině síla vytváří i v politice ony tři předpoklady vzniku vůbec všech práv a svobod? Takže, jak to vlastně je? Čím si vládci světa skutečně fyzicky ten svět podmaňují? Co když je to takhle, jednotlivě i dohromady?

1. Je to jen silou paží a účinností zbraní, které drží ti, kteří pro údajné svobody ty druhé právě silou zapichují a střílí?
2. Je to jen silou vyspělosti mozků, jimiž právě oni své zbraně vymýšlejí, konstruují, vyrábějí a používají?
3. Je to jen bezohlednou brutalitou násilí, kterou při nastolování společenských změn následně používají právě pod záminkou boje za prosazení údajných budoucích lidských práv a svobod?

A máme tu další otázku: Proč společenským manipulátorům vyhovují náboženské ideologie a proč tak podrážděně odmítají a potlačují kriticky sekulární zkoumání společenských vztahů? Odpověď se zdá být logická: Protože náboženské ideologie nikdy neusilují v daných společenských systémech o jejich spravedlivou změnu, ale naopak vždy své věřící ovečky nabádají k poslušné existenční pasivitě a k trpělivosti v event. očekávání opětného příchodu někoho, kdo těm trpělivě čekajícím věřícím přinese – coby spasitel – nějaký nadpozemský ráj.

Proč se ale lidé tak snadno vydávají na cestu Víry (jak poeticky náboženství nazývají jeho agitátoři)? Domnívám se, že i důvod toho je též velmi prostý: Pasivně věřit v něco a poslouchat kazatele dogmat toho „něčeho“, to vždy dá naslouchajícímu člověku mnohem méně duševní práce, než logicky a důkladně přemýšlet o spravedlnosti životního údělu.

Stručně vyjádřeno: Myšlení nás jen stresuje a bolí, zato modlení či meditace duši uklidní a v mozku uklidí.

Proto už jen popravdě dodám: Tyto výroky prosím, nejsou jen z mé hlavy. Vymysleli je už ve starověku jiní, mnohem chytřejší a znalejší lidé, než jsem já.

Leč posuňme svou úvahu ještě dál: Co mezitím dělají všichni ti kouzelníci našich životů a kazatelští manipulátoři? Pomalu a nenápadně utahují šrouby útlaku a bídy v pasivitě těch společensky slabších, přičemž jim pokrytecky vysvětlují, že jakýsi Pán si to vše jen právě tak přeje, aby adepti Víry byli rad svých životních ředitelů poslušní. Jinými slovy – na lidech se požaduje nikoliv pokora před přírodou a jejími zákony, ale pokora před fintami a výmysly chytrých a prolhaných darebáků, kteří umí mazaně rejdit a rejdovat právě jen hlavami důvěřivě věřících v cosi neznámého, nepochopitelného a proto prý i nadpřirozeného.

A tak ta manipulace jedněch hloupějších a duševně pohodlnějších druhými chytřejšími a aktivnějšími jde dokonce až tak daleko, že vlivem kazatelů Dobra mnozí z těch naivnějších věřících dokonce pojmou i nejednu myšlenku zdánlivě aktivní a všem prospěšnou, leč často jenom tupě nařizovací, přikazovací nebo zakazovací: Jakou? Například takovou, že nejen ideology tzv. Dobra, ale rovnou i celý Vesmír a jeho přírodu kolem nás je nutno za každou cenu bránit a chránit, protože ona příroda je vlastně taková ještě nezkušená panna. S ničím by si bez nich zřejmě sama neporadila a kdoví, že možná i vinou nás, Zeleným Dobrem ještě nepoznamenaných lidí, by dokonce i sama ve své rozmanitosti umřela a zanikla.

Má však cenu někomu vykládat, že to vše je opět jenom něčí fabulační manipulace a navíc i představa celkem absurdní? Že logicky všemocná příroda bude ochraňována námi lidičkami, kteří mohou kdykoliv zahynout, zachce-li se Matce Zemi jenom trošku pšouknout, či jinak cokoliv s jejími živly podniknout? Co my lidé zmůžeme proti živlům, zásadně na nikom z nás nezávislým a možná i navždy námi lidmi nevyzpytatelným? Živlům, které sice můžeme my lidé pokorně sledovat a studovat, jenže tím i se svými „přírodně spasitelskými“ choutkami – hrát si na bohy – budeme zcela logicky také i systémově jako vědci končit?

Co tedy má člověk na přírodě chránit? Inu, nic víc, než tu „větev“ prostředí, na níž on sám sedí. Prostředí, které on ke svému přijatelnému životu nezbytně potřebuje a které si i někdy svévolně, někdy i nutně pracovně – sám sobě kazí.

Ale jinak? My lidé si tu totiž z celé té přírody můžeme chránit – ovšem krom vlastní svobody rozumně myslet a rozumně konat – už jen tři základní věci:

Chránit si přírodní zdroje pro vlastní obživu, chránit si čistou vodu a čistý vzduch, toť vše.

Ve všem ostatním si na čase nezávislá evoluce téhle planety snadno poradí i bez člověka. Jinými slovy řečeno: Člověk přírodu zničit nemůže, i kdyby se snažil sebevíc. Může však velmi snadno zničit sám sebe tak, že si zničí to lokální nebližší místo kolem sebe, místo, které ho v živém stavu svými zdroji udržuje. Vždyť i ve vybydlené bytě se už také nedá žít a nezbývá, než se stěhovat a krom toho – po zralé úvaze – dát i pár facek tomu, kdo nám až do té doby v našem vlastním bytě svinil. Tak vida … ale to už jsme zas jen u té politiky…

Takže: Co mezitím dělají ti naši manipulátoři? Pomalu a nenápadně vytváří svět těm druhým podle svých vlastních strategicko mocenských plánů a hrají nám tu pseudo–humanitární divadélko „spasitelů lidských práv a svobod“, přičemž právě ty jimi zmanipulované „spasitele přírody“ klidně pozorují, jak právě oni pilně a často i zdarma pracují na základním cíli manipulátorů – na světě kolonií jediného velkého spolku NWO – přesně podle jejich představ. Jak pracují na budoucí tváři světa ideologicky a sociálně myšlenkově roztříštěných společenství, skupin a jednotlivců, věčně se hádajících o věci pro manipulátory – například a nejen – i zeleně výhodné, protože jejich mocenské záměry a asociální systémy v ničem fakticky nenarušující.

A prognóza? Falešným ideologiím věřící naivkové se budou dál vzájemně hádat o prkotiny a chytří profi-darebáci jim mezitím vezmou poslední majetky a poslední svobody a sociální práva. Státům vezmou jejich suverenitu, danou národní pracovní silou, infrastrukturou, hranicemi, měnou, obrannou armádou, autoritou vnitřního právního řádu a dokonalostí vzdělávacího systému. A to vše pod záminkami nadřazenosti samolibých mezinárodních smluv nějakých pohlavárů, a jejich dalších politických syslů výmyslů, výtvorů a konstruktů, včetně identity nám prý nepřátelských států, a včetně ideologie globálního oteplování, prevence mezinárodního terorismu (kdoví, zda i toho právě provozovaného vládami manipulátorů), včetně účelově gumově vymyšlené deklarace lidských práv nebo např. podobně vymyšlené smlouvy o axiomu genocidy, který do budoucna musí dodržovat jen ti mocensky a vojensky nejslabší.

Zkrátka řečeno – globalističtí manipulátoři tu začnou už konečně „humanitárně“ fakticky zavádět ten jimi vytoužený Nový světový řád.

Začnou nastolovat příkazy, kdo smí a kdo nesmí vyvíjet a vlastnit zbraně hromadného ničení, do zákonů nám a přírodě určí povinné definice klimatických změn a tzv. globálního veřejně nekuřáckého, nepijáckého a nezdrogovaného zdraví homosexuály adoptovaných dětí k výchově. A třebaže tomu sami ti elitáři rozumět ani za mák nebudou, vykreslí nám povinnost dodržování kybernetické bezpečnosti dokonce už i tím, že zmizí jedna z posledních lidských svobod – možnost platit hotovými penězi, což ředitelé světa zkontrolovat jinak, než povinnými platebními kartami – dosud zatím celostátně nemohli.

Jaké jsou a na čem závisí naše vyhlídky do budoucna, pokud tomu všemu budeme jen pasivně přihlížet a pokud včas neprokoukneme strategii kapitalisticky plánovaného(!) mocensko hospodářského budoucího postupu korporátních globalistických elit Systému? Aby totiž bylo jasno, vždyť naše vyhlídky obrany vlastní svobody závisí především na pochopení principu fungování kapitalismu! Na uvědomění si, co vlastně ten Systém ke svému životu potřebuje a čím právě nám, obyčejných obyvatelům Planety ten Systém občas „jako“ chvilku prospívá a jinak doživotně škodí.

V souhrnu lze tedy říci: Nadnárodní elity kapitalismu soudobého světa potřebují mít téměř všechno přesně podle víc jak půl století staré předpovědi totality od spisovatele George Orwella, k níž se ani předlistopadový světový politický režim států Varšavské smlouvy nikdy neodvážil:

1. Omezit množství civilizovaných obyvatel na nezbytný počet, zbytek „vaporizovat“.
2. New Age inovací islámu nastolit v Evropě Nový Světový Řád poslušně věřících a oddaných otroků na modlitebních koberečcích.
3. Dobyvačnými válkami pokračovat ve vykrádání dalších cizích planetárních zdrojů.
4. Cenzurou a penězi dál manipulovat multikulti imigraci zejména kulturně nepřizpůsobivých a nepracovních sil.
5. Propagandou obrazu nepřítele a atmosférou ohrožení terorem utužovat kázeň obyvatel
6. Debilizací mladých zajistit pasivitu otroků a fanatismus placených aktivistů NWO

Dnes je už jasné, že v oblasti propagandistických výmyslů učiní elita kapitálu pro udržení existence Systému i nemožné na počkání a zázraky do tří dnů. A že se vskutku už dnes činí, to si přiznejme. Například právě nedávno nám ústy majitelů Světové banky tato finančně ideologická smečka ohlásila, že prý tento svět bude mít do roku 2030 o 100 milionů více extrémně chudých lidí – vinou globálního oteplování!! Inu, nedivme se. Podvodníci vždycky poctivé lidi považovali za méněcenné pitomce, které lze stejným způsobem napálit opakovaně a libovolně x-krát, i když se jim to už vždy tak snadno nedaří, jako dřív.

Naději však přesto neztrácejí, protože na pamětníky sociálně spravedlivějších dob už čeká krematorium. (Že jednoho dne si počká i na soudobé mlaďochy, na to hédonisté zdravého putnovského queer homosexu a dalších kulturních libůstek ještě nemyslí). Lžou a vymýšlejí si přesto, že velmi dobře vědí, že sice člověk v přírodních vědách alespoň středně vzdělaný se takové alarmistické lži jen usměje, leč v řadách nevzdělaných a systému fanaticky věřících polodebilů to sbaští pořád ještě jejich většina – a proto i za příště znovu-zdražený třebas na zeleno nabarvený BIO-benzín si právě oni budou ochotni zase znovu rádi připlatit. Pokud ovšem na to vůbec budou mít.

Poučení? Neměli bychom být udiveni urputností pokračování sociálního inženýrství neokoloniálních válek údajně namířených proti mezinárodnímu terorismu, přitom prý jako by vznikajícímu jen tak z ničeho nic. Nemělo by nás překvapovat ani další stěhování jižních jino–kulturních národů do Evropy, ani klamná propaganda prodejných novinářů proti pomluvám a agresivním plánům, vytvářeným údajně Západu nepřátelskými východními státy Euroasie. Elity imperalismu totiž vědí, že v satanském díle pokračovat musí, jinak zaniknou.

Nadále proto budou dál zbrojit a dál vyvolávat ve vybraných oblastech bohatých přírodních zdrojů surovin agresivní vojenské převraty za účelem svrhávání údajných tamních diktátorů, které pak opět budou řešit podle svých vlastních strategicky nastavených mocenských pravidel. Pravidel, jimž v pozadí stojí jen pokrytecké vykrádání cizích ekonomik, kamuflované „dohodami“, vnucenými slabším národním státům o tak zvaném volném obchodu a pohybu všeho bez hranic všude tam, kde to jen trochu bude možné. A účel a cíl všeho toho násilí planetárních imperialistických globalistických darebáků? Nic méně, než totální ovládnutí planety hrstkou promile hmotně nejbohatších chamtivců.

Stručně řečeno – oni nejen chtějí, ale přímo musí – krást všude, kde se dá a následně to kradené prodávat za jimi vytisknutou měnu se ziskem. Včetně čisté vody a čistého vzduchu. Kdyby to ti elitáři imperialistického kapitálu nedělali, bude to jejich konec. Otázkou dneška proto je: Smíří se však s tím všechny národy planety a dokonce i bez výjimky všechny velmoci, pakliže to bude zasahovat i do jejich vlastních národních zájmů? Pravděpodobně nikoliv, všichni se s tím zaručeně nesmíří. Jenže pak už bude na řadě další (a možná celosvětově jaderný) válečný konflikt. A co pak?

Pak bych ale docela rád věděl, jak nadšeně půjdou do právě takové války ti naši mladí, krásní, chytří a režimu kapitálu tak fanaticky oddaní mladíci, kteří na vojně nikdy nebyli a střílet rychlopalbu umí leda tak prstem ze židle na panáčky na obrazovkách počítačů. Mám totiž nejasný pocit, že oni vůbec netuší, která hodina už nyní právě odbíjí tomu jejich budoucímu světu. Takže už jen zopakuji, co jsem již na začátku napsal: Ano, život je změna, leč občas to může být i změna přímo apokalyptická, pokud se její čas právě naplní. A přidám citát jednoho pana profesora, jehož jsem kdysi zahlédl v jakémsi dokumentárním filmu a jehož jméno jsem dnes už sice zapomněl, ale zjištění mám stále ještě za domácí úkol:

„Existuje u všeho, co zkoumáme, snad něco významnějšího, než je příčina?“

Nu a ještě malou poznámku pro všechny, co to dočetli až sem – a nejen pro vážené a vskutku poctivé ekology, píšící i zde na OM:

Co bude potom?

Inu, přírodě to i pak bude srdečně jedno, kolik miliard lidí se tu někdy v budoucnu třebas i v jediném dni naráz a navzájem atomově povraždí. Ostatně, uplyne pár desítek let a dokonce právě na lávě probuzených sopek bujně vyrostou další nové pralesy, obnoví se savany, pouště i věčně ledové pustiny zemských pólů, načež za pár tisíc let zmizí i případná radioaktivita – a evoluce začne svůj další a nový odvěký cyklus. Jen my lidé tu potom ještě pár milionů let nebudeme, protože všechno začne znovu od prvoků.

Také ale nebudou existovat ani pojišťováci, kteří by tuto planetu jinak velice rádi a právě proti takové katastrofě – ovšem, že velice výhodně a možná i za české koruny – pojistili. Nicméně, pokud to tady vulkanicky či jaderně nebouchne do podzimních voleb, tak jistě čeští nadnárodní pojišťováci u mnohých dosud už totálně katastrofálních politiků svou naději na výhodný kšeft si zaručeně najdou …

– – –

P.S. Závěrem mi, prosím, ještě dovolte pár slov k tématu daní v poslední čtvrteční televizi tohoto týdne na pavlači „u Jílkové“: Bylo tam řečeno, že tu v českomoravské kotlině prý chudí bohatým závidí jejich příjmy a pomstychtivě jim proto přejí vyšší daně. Lékařům a IT inženýrům to „Babišovo a Sobotkovo zdaňování“ už prý vadí natolik, že odcházejí do zahraničí, anebo se nechávají vyplácet od svých zahraničních mateřských firem mzdou, jen v zahraničí zdaněnou.

Vzal jsem si tedy k ruce internet a kalkulačku a vypočítal jsem si takovou malou občanskou spravedlnost komparace s tímto názorem: Imho, každého lékaře či IT inženýra ať republika klidně a natrvalo propustí kamkoliv pracovat za hranice státu pro ty cizí firmy. Předtím ale nechť ti lékaři a IT inženýři, případně i další trvalí ekonomičtí emigranti, každý za sebe státu zaplatí dva miliony Kč, což je můj hrubý osobní návrh odhadu nákladů společnosti nás, všech daňových poplatníků na jejich veškeré školy, na státní sociální dávky jim a jejich rodičům, na studentské výhody a úlevy a další státní příspěvky včetně zdravotního pojištění za ně placeného státem od kolébky do promoce, přičemž bych je upozornil, že to platí i pro studenty soukromých škol, jelikož i tyto školy stát mohutně z našich daní rovněž dotuje. Nu a až to ti lidé do rozpočtové kasy ostatních občanů státu, v němž ti potenciální emigranti žít a pracovat už nechtějí, až to všechno vrátí, byť bez úroků, tak ať si potom svobodně a klidně a natrvalo odejdou. Absence egoistických vykuků, kteří nemají ani špetku sociální solidarity s ostatními spoluobčany, absence takových charakterů tady doma v ČR nikdy škoda nebude.

Nu a co ti potenciální další, kteří ještě nevystudovali? Tam je to ještě jasnější: „Podepiš závazek doby práce zde v ČR, adekvátní péči a výdajům státu, anebo zaplať předem“! Počítej však s tím, že přednost ve studiu v ČR pak budou mít ti, kteří prokazatelně nebudou chtít ihned po studiu ekonomicky vyemigrovat. Když totiž má být spravedlnost, tak nechť je pro všechny stejně rovná. Otázka, proč Sobotka se solidárnější daní přišel vychytrale právě až nyní před volbami, je snad jasná všem myslícím čtenářům a proto další komentář to už ani nepotřebuje.

Jedno však je zde znepokojující: Není to sociologicky poučné a zarážející, že stačilo posledních 27 roků a možná už z poloviny národa LIDÍ se stala množina individualistických, chamtivých a bezohledných sobců?

– – –

K tématu: „Buď budeme mít živou planetu, anebo kapitalismus.“ Ve Sněmovně bylo živo