Změní elektromobily svět?

A pokud to rozjede Čína masově – mj. proto, že tam na to bude velký infrastrukturní tlak – elektřina se zavede jednou, je bezpečná, a dokud kabel nepřetrhnete, je tam, neshoří, ani nevyschne. Elektromobily s automatickým pojezdem – nejprve na určité trasy i zastávky (elektrobusy) budou snadněji programovatelné, což v „Big Data“ systému brzy povede k řešení mnohého dnes obtížně představitelného. Vyústí to v přeprogramování „mobility“ ve městech v tom smyslu, že silnice se staví z velkých celospolečenských prostředků – tedy pro efektivní dopravu – ne pro „free“ exhibici některých movitých zazobaných omezenců narušující plynulost, bezpečnost a šetrnost dopravy.

Pokud se zvládnou akumulátory pro nabíjení – například z větrníků, přílivových elektráren, termálních zdrojů, na pobřežích či skutečně vyspělých solárních elektráren v pouštích – pak bude potřebné elektřiny dostatek, a dojde možná ne hned – ale „domino-lavina“ efektem postupně k zániku, vytěsní spalování uhlovodíků v dopravě. Ropa a benzín jako pohonné hmoty pak od té doby „zemřou“ do 5 let s těmi, kdo se novým trendům nedokáží přizpůsobit, či v malém nepřejdou na koně a kola…

Neznamená to úplný konec přidruženého, subdodavatelského strojírenství, měly by však být už nyní vytvořeny fondy pro přechod na novou éru a produkci nových evolučně době přizpůsobených výrobků. Bude jich bezesporu zase dost a dost.

S rozvojem robotizace poklesne nutně prac. doba, vzrostou služby pro „volný čas“. Doprava a revoluce v ní doposud skrze technologie vždy spoluovlivňovala nejen dostupnost technologií, pracovní síly, zboží. Doprava významně spoluformovala osídlení i společnost. Poč si myslet, že v případě masového zavádění technologicky podstatně jednodušších elektromobilů tomu bude jinak? Doba bude „racionálně“ tlačit na další usnadnění výroby, provozu atd.

Může samozřejmě jít jak o nástroje k ničení populace, tak i jejího rozvoje – záleží jen na uchopení.

Pokud by společnost přešla na vzdělávací axiom a pokud by kulturní a vzdělaný člověk znamenal další rozvoj ne vybraných, ale společnosti, a byl „komoditou“ která má budoucnost, pak by mohlo jít nejen o klasickou „evoluční“ revoluci. Mohlo by to uvolnit „mozkové závity“ pro mnoho potřebného (postupně ale provázaně), a pozitivně proměnit svět. Mozek a řízení společnosti ale bude muset efektivně s disciplínou „poznané svobody“ kráčet s novými technologiemi a široce je zavádět do užívání.

Technika a technologie samy o sobě nezachrání ani civilizaci, ani nám svěřený svět. To je možné, jen v součinností s vůlí, skutečným myšlením a rozvojem kvalit člověka pro soužití. Jde o kvalitu života, o tu skutečnou,  která není ke koupi jen pro „vyvolené“. Při tom všem má stále větší smysl bránit si, uchovávat a rozvíjet vlastní bydlení, vlastní zahradu, soběstačnost. „Ekonomika“ (ten přelud banksterů a dluhových úžerníků, v té podobě, jak ji známe) jde do háje a nastupuje nová éra.

Opakuji: Až to Čína zavede ve velkém (a ona potřebuje mj. snížit spotřebu a dovoz ropy ke spalování ve prospěch ropy pro chemickotechnologické zpracování) budou ji následovat Rusko a další země. Někdy mám pocit, že Čína zbrojí pro uhájení tohoto vývoje – až jej spustí. USA a „Západu“ už se na nic nebudou ptát, pokud nepůjdou s dobou. EKONOMICE budou poté už diktovat „vstupní data“ jiní…

Dnešní „autostáty“ jako USA, Německo a Česko tedy v brzké době nejspíše prodělají, pokud se ovšem nepřizpůsobí extrémně sníženým čínsko-ruským nákladům na dopravu, přepravu… A takový prodělek světově spolu se zásobami nerostů v RF a Číně věští krach.

A Čína koná. Nebude se ptát ani čekat na „dohodu“ se zchátralým a vnitřně prohnilým Západem. Buď si rovnou koupí jeho obyvatele, nebo jej „přejede“.