Petr Wolf, sociálně-demokratický poslanec za Moravskoslezský kraj, vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD a poté se údajně vzdal i členství v této straně. Přidal se tak k poslancům Pohankovi, Melčákovi a Snítilému, kteří své voliče i kolegy ve sněmovně postupně opustili v tomto volebním období, aby poté podpořili vládní koalici.
Již potřetí se opakuje podobný scénář: V okamžiku, kdy má vládní koalice problémy, vystoupí v médiích sociálně-demokratický poslanec s tím, že je mu vyhrožováno. Místo, aby potichu předal důkazy policii a spolupracoval s ní na odhalení údajného vyděrače, opustí svůj poslanecký klub a stranu. Poté začne bez jakýchkoliv výčitek svědomí hlasovat proti volebnímu programu, za který byl svými voliči zvolen.
Závěry z této kauzy plynoucí jsou tyto:
-
Zdroje sponzorů této vládní koalice jsou bezedné a prosazení asociálních reforem i americké základny musí být uskutečněno za každou cenu.
-
Zdroje úplatných a vydíratelných sociálně-demokratických poslaneckých šibalů jsou dostatečné na to, aby Topolánkova vláda vydržela až do řádných voleb.
-
Žijeme v banánové republice, kde pojmy jako čest, spravedlnost, pravdomluvnost, neúplatnost a věrnost zásadám jsou jenom pro smích. Porovnejme si naše poslance s iráckými, kteří se navzdory americké okupaci rozhodli nehlasovat pro zřízení trvalých amerických základen a privatizaci ropného průmyslu zahraničním firmám.
V reakci na tuto kauzu se sociální demokraté rozhodli zahájit politiku nulové tolerance k vládě a koalici. Současně také (konečně!) přislíbili, že v případě svého volebního vítězství vypovědí smlouvu o americkém radaru, pokud bude v parlamentu schválena s pomocí přeběhlíků. Otázkou je, jestli lze ČSSD po těchto zkušenostech ještě volit.
