Už jsem ani nedoufal, ale nakonec se kluci koaliční domluvili a vláda byla zachráněna. Ta nejistota, jestli budou reformy pokračovat, byla strašná, ale ta úleva, když je teď jasné, že triumfu sociální spravedlnosti nic nestojí v cestě, byla sladká…
Ne, dělám si legraci. Ani na okamžik jsem nepochyboval o tom, že zločinné spolčení jménem vládní koalice bude pokračovat. Copak je představitelné, že nějaká zlodějská banda překoná všechna zabezpečovací zařízení, otevře sejf – a pak se v poklidu rozejde, aniž by sejf vybrala do mrtě, protože jednomu z nich páchnou nohy?
Ovšem je také docela možné, že se kluci nedomluvili mezi sebou, ale že někdo domluvil jim. Kdo? Ten, kdo je platí, a kdo chce za svoje peníze výsledky, tj. privatizaci a tunelizaci, zejména zdravotnictví a důchodů (protože nic jiného kromě dluhů už tomuto státu pomalu, ale jistě, nezbývá).
Ale ať už se domluvili mezi sebou, nebo někdo domluvil jim, podstatné je, že se domluvili na nás. Někdo jejich kapitálem vyfutrovaný život v luxusu zaplatit musí a je jasné, kdo to bude: my ostatní, my kteří, nemáme žádný kapitál, žádná privilegia, žádné známosti a žádnou možnost optimalizovat daně.
Zvyšování daní, zavádění nových poplatků a zvyšování těch stávajících, snižování dostupnosti zdravotní péče, pozvolné zavádění nevolnictví do pracovně-právních vztahů i sociální „podpory“ (z podpory se pomalu ale jistě stává údržba v chudobě), to všechno nás čeká s vládou, jejíž existence je tak důležitá, že ji nemůže a nesmí ohrozit ani tisíc a jeden skandál, šlendrián, přehmat, nebo lež, a už vůbec ne podezření z korupce.
Ještě nejsme tak chudí a bezbranní, jak bychom mohli být, ještě není rozkradeno všechno, co by rozkradeno být mohlo, ještě nejsou příjmové nůžky rozevřeny tak široce, aby už nešly zavřít, a proto musí vláda ještě nějaký čas vydržet. Za občasných tanečků pro veřejnost, které mají dodat frašce zdání státnické vznešenosti, samozřejmě.
Převzato z blogu Tribun
