Americká míra úspor a budoucnost dolaru

CAMBRIDGE – Míra úspor amerických domácností od začátku letošního roku prudce vzrostla, přičemž v květnu dosáhla 6,9 % zdaněných příjmů fyzických osob, což je nejvyšší hladina od roku 1992. To v dnešní ekonomice představuje ekvivalent ročních úspor ve výši 750 miliard dolarů.

Míra úspor ve výši 6,9 % není sice ve srovnání s jinými zeměmi nijak vysoká, ale jde o dramatický odklon od míry úspor domácností nepřesahující 1 %, která ve Spojených státech panovala v letech 2005, 2006 a 2007.

Než míra úspor amerických domácností začala loni stoupat, přes 20 let klesala, v reakci na zvyšující se hladinu bohatství domácností. Rostoucí akciový trh a vyšší hodnota domů přiměly jednotlivce ke spotřebě větší části svých příjmů a ke snížení úspor. V důsledku toho si většina pracujících lidí snížila částku, kterou si spořili na penzi, a penzisté mohli zvýšit své útraty. Čistá míra úspor spadla téměř na nulu.

S tím však skoncoval strmý propad bohatství domácností posledních dvou let. Dramaticky nižší ceny akcií a 35% pokles cen domů snížily bohatství domácností o 14 bilionů dolarů, což je ztráta odpovídající 140 % ročního disponibilního příjmu. Jednotlivci dnes musí víc šetřit, aby se připravili na penzi, a penzisté nemají tolik peněz na útraty. Do budoucna se míra úspor může ještě zvýšit a každopádně na mnoho let zůstane vysoká.

Zvýšením míry úspor domácností slábne v Americe potřebnost zahraničních prostředků k financování obchodních investic a bytové výstavby. Současná roční míra úspor domácností ve výši 750 miliard dolarů by sama o sobě mohla nahradit příliv kapitálu z okolního světa v téže výši. Vzhledem k tomu, že maximální roční příliv kapitálu činil 803 miliard dolarů (v roce 2006), zvýšené úspory domácností mají potenciál zbavit Ameriku téměř veškeré závislosti na zahraničním kapitálu.

Roční příliv kapitálu se každoročně rovná americkému deficitu běžného účtu – součtu deficitu obchodu a čistých úroků a dividend, jež americká vláda a podniky dluží okolnímu světu. Pokles přílivu kapitálu by s sebou tudíž přinesl pokles obchodního deficitu. Jelikož snížení deficitu obchodu vyžaduje přírůstek exportů a úbytek importů, musí se snížit mezinárodní hodnota dolaru, aby byly americké výrobky atraktivnější pro zahraniční zákazníky a americké zboží a služby přitažlivější pro americké spotřebitele.

Bez poklesu dolaru a následného vzestupu čistých vývozů by vyšší míra úspor a nižší spotřebitelské výdaje mohly ekonomiku USA uvrhnout do hluboké recese. Naproti tomu nižší hodnota dolaru zajišťuje soulad s plnou zaměstnaností, neboť přesouvá výdaje spotřebitelů od dovozů k domácímu zboží a službám a toto zvýšení domácí poptávky ještě doplňuje nárůstem vývozů.

Tato přímá vazba mezi vyššími úsporami domácností a nižší hodnotou dolaru se však zformuje, jedině pokud nad úsporami domácností nepřeváží sílící pokles vládní spořivosti, tedy rozsáhlejší vládní deficit. Mohutný fiskální deficit zesiluje potřebnost financí ze zahraničí, aby se předešlo vytěsnění soukromých investic. Řečeno jinak, hodnota dolaru odráží celkové národní úspory, nejen úspory v sektoru domácností.

Očekává se bohužel, že americký fiskální deficit zůstane po mnoho let vysoký. Rozpočtový úřad Kongresu USA předpokládá, že deficit rozpočtu americké vlády bude v příští dekádě činit v průměru 5,2 % HDP a že za deset let bude dosahovat 5,5 % HDP. Bude-li objem vládních půjček na takto vysoké úrovni, spolyká všechny dostupné úspory domácností i při jejich nynější zvýšené hladině. To by znamenalo, že USA budou nadále potřebovat značné přílivy zahraničního kapitálu k financování obchodních investic a bytové výstavby. Dolar by tedy musel zůstat na současné úrovni, aby nadále vytvářel rozsáhlý obchodní deficit a ten vedl k přílivu kapitálu.

Je samozřejmě možné – a myslím, že pravděpodobné –, že Čína a další zahraniční věřitelé nebudou nadále ochotní USA potřebný objem půjček poskytovat. Oslabení jejich zájmu o dolary zapříčiní pokles hodnoty dolaru a úbytek obchodního deficitu. Nižší deficit obchodu a z něj plynoucí snížení přílivů kapitálu vyústí ve vyšší reálné úrokové míry v USA. Vyšší úrokové míry srazí rozsah obchodních investic a bytové výstavby, dokud je nebude možné financovat ze součtu nižšího objemu národních úspor a slabších přílivů kapitálu.

Přestože vyšší míra úspor domácností vzestup úrokových sazeb v USA omezí, nijak nezmění skutečnost, že kombinace rozsáhlých budoucích fiskálních deficitů a nižší ochoty zahraničních věřitelů kupovat americké cenné papíry zapříčiní jak nižší hodnotu dolaru, tak vyšší úrokové míry v USA.