Tak nám ty velikonoce vyšly pěkně na apríl. Svátek žertů a humoru. Někdy mám pocit, že celé lidstvo a tento svět je takový malý Boží apríl… A když už nám dal Pánbůh do vínku ten humor, tak si to na toho 1. dubna trochu odlehčeme, abychom se ze světa okolo nás nepo… Katolíci (a nejenom oni) mi v rámci své velikonoční velkodušnosti doufám prominou. A pokud ne, tak je to jejich věc. Tak nejdříve se podívejme, jak to vlastně bylo v tom roce 0 a v roce 33:
A podívejme se také do současnosti k nám domů, do české kotliny. Poslední dobou se hodně diskutuje o reformě zdravotnictví. O pacientem placené nadstandardní péči a o tom co by vlastně měla platit pouze zdravotní pojišťovna. Aprílově se proslýchá, že pan ministr Heger prý pojede na studijní návštěvu do Mosambiku. Okouknout jejich model zdravotnictví, který již prošel úspěšnou reformou a může nám být vzorem. Takže představme si tu skvělou budoucnost, po úspěšné reformě našeho zdravotnictví. Přijdete k lékaři a za poplatek 30,- kč bude následovat bezplatná léčba, například léčba bolesti hlavy, plně hrazená vaší zdravotní pojišťovnou:
PS: Titulky nejsou potřeba. Opakovalo by se to pořád dokola: Bolí tě ještě hlava? Ne, nebolí mě hlava. Akorát tam, kde je delší pasáž, by zaznělo: Budeš ještě využívat plně hrazených služeb zdravotní pojišťovny? Ne zaplatím si nadstandard.
Měli bychom si také po aprílovsku připomenout nějakou slavnou českou kauzu. Když jsou ty velikonoce, tak si vzpomeňme na takzvané kindlvajíčko, neboli plzeňská práva. Ta se probírala i v jednom bunkru EU:
Také nesmíme zapomenout na střelbu antiperlemi a metylalkohol. I tyto smutné záležitosti mají svojí aprílovou příčinu v tom samém bunkru:
Naše všeobjímající, milující a bratrskou a sociální láskou překypující vláda nás stále a soustavně straší nějakou krizí a svým koncem. Co by si bez ní český národ počal! Co by si bez ní počaly televizní stanice! Musely by nakupovat bezduché telenovely opět v zahraničí! Zřejmě by si občané po pádu vlády v místních referendech vyhlásili minimálně třídenní smutek vyplněný nepřetržitým truchlením. Abychom trochu pronikli do problémů a tajů vnitřních rozporů naší trojkoaliční vlády, tak se ty problémy, po aprílovsku budu snažit trochu analyzovat. No napadá mě, jestli všechny ty vládní roztržky nevnikají v té jejich proklaté poslanecké kantýně, kam si po tvrdé a dlouhé práci jdou trochu odfrknout. Názorným příkladem takové běžné troj koaliční roztržky, může být takováto modelová situace troj koaliční komunikace. Jen si k tomu můžete přimyslet tu mediální výměnu názorů, která je prakticky ve stejné režii:
V rámci aprílu, bych neměl zapomenout na nedávnou volbu prezidenta ČR. O tom bylo napsáno mnoho. Mně se líbí a zaujaly mě stránky Metra, kde je vcelku objektivně vyvážený humor. Najdete tam opravdové a krásné perly…
Smysl pro aprílový humor projevily i Novinky, s katastrofou německého blešího cirkusu. Jen si tak říkám, jestli si ten posun času na Novinkách nepomýlili. Jestli neposunuli čas napřed, ne o hodinu, ale o jeden celý den. Ale i to je dobrý aprílový žertík. Docela by mě zajímalo, jestli ředitel německého blešího cirkusu má kromě svých vlastních blech nějaké jiné zaměstnance, nebo dokonce i své (bleší) náměstky. Ale to se asi těžko dozvíme. Někdy si budu muset zajet do Německa, podívat se na vystoupení a udělat profesionální interview s řiditelem blešího cirkusu. Rád bych to někdy viděl na vlastní oči. To pak bude panečku článek! S aprílovou ironií mě napadá, že my v Čechách máme vlastně také takový jeden bleší cirkus. Ten má také, plus mínus, okolo 300 blech v kožichu daňového poplatníka. Možná by nebylo špatné, ty blechy občas preventivně vystrčit na jeden den do mrazu. Když nám ta zima, ještě pořád, tak pěkně přeje svých rozmarů.
V rámci aprílu nemohu zapomenout na novodobou včelku Máju, kterou pamatuji ze svých dětských let (zde a zde) – zajímavá a úsměvná je ta německá poštovní známka. Ta socialistická a vyžraná (tenkrát holt chybně sosala šťávu z geneticky neupravených a zdravých rostlin – tudíž přemíra kalorií) včelka Mája, která ospale vstávala ze svého 3+1 ve velké květině, za zpěvu zlatého slavíka, nám také prošla nutnou neoliberální transformací dnešní doby. V první řadě změnila vzhled. Geneticky upravené rostliny už nemají ve své šťávě tolik kalorií, k tomu si zřejmě dle nějaké inteligentní reklamy koupila ty správné pilulky na hubnutí a tím pádem nám shodila přebytečné miligramy nadváhy. Pak zřejmě navštívila nějakou kliniku plastické chirurgie. Tam ji podle posledních PR trendů omladili, vzhled doladili a téměř doslova na vosu přeměnili. Tipuji si, že dnes bude zřejmě v nových dílech na louce vrcholnou a úspěšnou top (09) manažerkou, která bude zajisté podporovat volbu lučního aristokrata Hopa na luční úřad nejvyšší…
Když jsem o něco výše zmínil posun času, tak mě aprílovsky napadá, že i v EU mají svůj smysl pro humor. Neboli sám Barroso, jako předseda Evropské komise, zřejmě posunul čas o jeden den. Pro změnu, směrem dozadu. Respektive posunul aprílovské žertíky na 2 dubna. Den, kdy má být přítomen vyvěšení vlajky EU na pražském hradě…. No co, s trochou humoru jsme přežili Rakousko-Uhersko, RVHP, přežijeme snad i EU. A jednou, dá-li pánbůh a budeme-li mít trochu vlastní snahy, se snad i naučíme myslet vlastní hlavou…
Po aprílu nesmím zapomenout na svátek velikonoční. Mám pocit, že pro dnešní dobu v tomto našem divném světě, je nejdůležitější přežít. Přežít se zdravým rozumem, zdravým tělem a zdravým duchem. Přežít všechna úskalí dnešní doby. A pokud chcete nějakou změnu ve svém životě, nečekejte na politiky. Politici mají svých starostí o sebe sama dost. S tou změnou začněte sami u sebe. Mám rád slovenskou hudbu. Tak si z ní dovolím na závěr k těm velikonocům jeden kousek k zamyšlení velikonočnímu:
Hezký apríl a hezké velikonoce.
