Rodiče, není-li jim lhostejná budoucnost jejich potomstva, pečlivě sledují, jaké povolání si jejich ratolest pro sebe volí, kým nebo čím chce být. Pokud uslyší: „Až vyrostu, budu bankéřem," vědí, že se o budoucnost svých potomků nemusejí obávat.
Bankéři to mají dobré.
Když se jim daří, dostávají tučné bonusy. Když se jim nedaří, dostávají tučné bonusy. Jsou-li propuštěni z práce, dostávají tučné odstupné a sadu zlatých padáků, které později výhodně zpeněží.
Bankéři – samozřejmě, že jen ti skuteční bankéři, ne každý, kdo chodí do banky zadním vchodem, je bankéř – pijí lahodná vína, jedí vzácné pokrmy, jezdí rychlými auty, žijí ve velkých domech a baví se ve společnosti luxusních žen. To je zasloužená odměna bankéřů za jejich poctivou a tvrdou dřinu, bez které by nebyl náš svět takový, jaký ho známe a jaký ho máme rádi.
Všechny ty drobné odměnky, o kterých byla řeč, si mohou bankéři (podobně jako manažeři, kteří na žebříčku lukrativních povolání zaujímají za bankéři těsně druhé místo) užívat především díky tomu, že nemají žádnou odpovědnost, protože důsledky jejich rozhodnutí až do nadoblačných výšin «‘haute finace» dolehnou jen zřídkakdy, a že ovládají tajemství delikátního umění žit na cizí dluh.
Proto moudří rodiče nenamítají nic proti kariéře bankéře, ale rychle zbystří, chce-li se jejich potomek stát požárníkem, zdravotní sestrou, učitelem, či dokonce – ano i takové smutné příběhy jsou známy – popelářem. To je okamžik, kdy dobrý rodič neváhá a snaží se všemi silami zabránit nejhoršímu a takovou hloupost svému potomkovi vyhnat z hlavy.
Požárníci, zdravotní sestry, učitelky a popeláři to mají špatné.
Požárníci, zdravotní sestry, učitelky a popeláři jsou totiž mezi těmi, na jejichž účet bankéři žijí a kteří na svých bedrech nesou tíži odpovědnosti za rozhodnutí bankéřů. To oni pracují, oni platí daně a oni bojují ve válkách, ve kterých se spaluje nadbytečný kapitál, který nelze, na rozdíl od obilí, spálit v kamnech.
Víte už, milí rodičové, co je pro vaše děti dobré? Nepouštějte to ze zřetele a nešlapte svým dětem po štěstí. Až se dozvíte, že se váš malý princ či princezna pokusil uplatit učitele matematiky, ze které mu hrozilo propadnutí, lahví od tatínkovy dvanáctileté whisky naplněnou čajem, nekárejte ho, ale naopak ho pochvalte a povzbuďte – je na dobré cestě stát se bankéřem.
Převzato z blogu Tribun
