Všichni američtí politici by rádi viděli více západních vojáků v Afghánistánu. Zatímco McCain je přesvědčen, že více vojáků mohou poslat přímo USA, Obama mámí další vojáky pro Afghánistán z Evropy. Celý politický mainstream je však zajedno: více vojáků v Afghánistánu tamní potíže vyřeší.
Prominentní kritik zahraniční politiky USA Dr. Zbigniew Brzezinski, bývalý poradce prezidenta Cartera, je však opačného názoru: „Myslím, že jsme prostě a jednoduše na nejlepší cestě nechtěně zopakovat všechny chyby, které udělali Sověti. Pokud se to stane, bude to tragédie,“ říká muž, který se staví velmi skepticky k představám, že ke zvládnutí složité situace v Afghánistánu stačí navýšit početní stavy vojsk. Pro páteční Huffington Post Brzezinski uvedl: „Když jsme poprvé přišli do Afghánistánu, abychom svrhli Talibán, byli jsme skutečně vítání ohromující většinou obyvatelstva. Tehdy nás nevnímali coby okupanty, jako svého času Sověty.“
Jednou z chyb Sovětů bylo, že uvěřili tomu, že za nimi stojí loajální armáda afghánských komunistů a sympatizantů. V obdobné iluzi jsou však nyní zapleteny koaliční síly vedené Spojenými státy. Provádění vojenských operací s malým pochopením pro civilní oběti akceleruje obrat v afghánském veřejném mínění a vnímání role Západu ze strany afghánské veřejnosti se stále zhoršuje.
Brzezinski má pro zlepšení situace v Afghánistánu (kde v poslední době dva měsíce po sobě vojenské ztráty přesáhly ztráty v Iráku) vlastní recept, založený na čirém pragmatismu: Evropa, do které směřuje většina afghánské produkce opia, by měla uplatit afghánské farmáře, aby upustili od pěstování máku. Podobně by měli být podplaceni polní velitelé, aby zpřetrhali vazby mezi Al-Kájdou a Talibánem, protože: „Talibán není jednotné hnutí, není to globální teroristická organizace, ale je to místní, ryze afghánský fenomén.“
Brzezinski, který je znám svou podporou prezidentského kandidáta Obamy, se též velmi kriticky vyjádřil na adresu několika lidí z okruhu republikánského kandidáta McCaina, kteří se snaží formulovat velmi radikální zahraniční politiku.
„Pokud by se McCain stal prezidentem, jeho ministrem zahraničních věcí Joe Lieberman a ministrem obrany Rudolph Giuliani, potom bychom velmi rychle začali nabírat kurz směrem ke čtvrté světové válce, kterou oba předvídají a po které volají,“ říká Brzezinski, který zároveň připomíná, že podle republikánů se tzv. „Studená válka“ počítá jako třetí světová. „Záleží to hodně na tom, kdo bude zastávat klíčové posty. Pokud by těmi ministry byli Richard Armitage, nebo Brent Scowcroft, myslím, že by všechno mohlo být jinak,“ dodává Brzezinski.
Na otázku, koho by rád viděl v potenciálním Obamově kabinetu, Brzezinski odpovídá: „Senátora Chucka Hagela. Víte, rád bych viděl dvoustranou vládu. Myslím, že ji velmi potřebujeme – během Studené války jsme ji měli a osvědčila se. Řekl bych, že Hagel nebo senátor Dick Lugar by byli ti správní republikáni pro Obamu.“ Brzezinski také zmínil senátora Joe Bidena jako potenciálního ministra zahraničí. V takovém případě by prý bylo možné, aby současný ministr obrany Robert Gates zůstal ve svém úřadu i několik měsíců po volbách.
Brzezinski je přesvědčen, že takto koncipovaný kabinet by mohl pomoci překonat vyhrocené stranictví v zahraniční politice, a dodává: „Myslím, že se v důsledku vzrůstající složitosti mezinárodní situace objevují tendence nalézat extrémní a polarizovaná řešení… Republikáni tvrdě jedou po linii hesel neocons, demokraté se naopak nechávají unášet idealismem. Ani v jednom případě není výsledkem potřebný mix realismu a idealismu.“
Přeložil: Tribun
