Byli jsme před Lisabonem, budeme i po něm

Reklama


Konec světa se nezadržitelně blíží a poslední hrází, která stojí mezi ním a námi, je „odpovědný Senát český" a „poslední rytíř osobní a ekonomické svobody, strážce národní suverenity, profesorissimus Václav Klaus, prezident náš, Slunce naše jasné." Až tato hráz pomine, národ český zahyne a Země koruny české navždy pohltí temno přetemné, a i tomu sv. Václavu zbudou než oči pro pláč.
 
Co tak hrozného se děje, odkud se na nás žene pohroma, vedle níž i zlopověstní Braniboři v Čechách zdají se být přátelskou návštěvou hodných strýčků? Poslanecká sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu!

 

Protože kdyby byla jen z poloviny pravda všechno to, co o tomto zákeřném nástroji cizáckého útlaku tvrdí naši nárůdkovečtí (s ohledem jejich čecháčkovskou upachtěnost se ruka vzpírá napsat přeci jenom důstojné „národovečtí") proroci, potom by její schválení dozajista znamenalo nejenom zánik českého státu, ale postupné odumření českého živlu vůbec.

 

A jak bude ten konec českého, tedy našeho, světa vypadat? Představu mám celkem jasnou: francouzské a německé (ty zejména!) kamióny začnou zavážet Českou kotlinu sutí, komunálním odpadem z Bruselu a nařízeními Evropské komise, až ji celou zaplní. Potom těžké válce (dozajista pronajaté z Ruska) navážku udusají a na ní, v místech, kde stávala staroslavná Praha, postaví Evropský sovětský svaz sochu Stalina v nadživotní velikosti. Ne, nesmějte se, tak to skutečně bude a nemůže být jinak, protože EU, to je socialistické monstrum, drtící naší malou, českou šmelinářskou svobodu.

 

Jenom v Brdech, tam bude úzká a hluboká šachta, na jejímž dně bude sedět Jeho Svatost Radar, který bude svými blahodárnými nízkoenergetickými paprsky chránit svobodný svět. Pravda, pro Čechy tam místo nebude (ani pro ty s legitimací ne), ale třeba nám tam na vrátnici připevní alespoň pamětní destičku, aby turisté, toužící se poklonit Strážci svobody (tak se bude radar jmenovat), zvěděli, že zde žil byl blahé paměti národ český… Ale to si musíme pospíšit, aby se Strážce svobody neurazil a neodešel zachraňovat svět někam jinam, kde ho budou mít opravdu upřímně rádi, všichni, od nemluvňat po svraštělé stařeny.

 

Ale bude opravdu tak zle? Jistě, Lisabonská smlouva není dokonalá, je složitá, nesrozumitelná, neuchopitelná, na něco si hraje a něco naopak zastírá, jenže EU potřebuje postavit na základy, které odpovídají reálné a změněné situaci. Jistě, lze mít námitky proti tomu, jakým způsobem je schvalována – i já bych raději viděl referendum, než hlasování zdiskreditovaného parlamentu – ale pořád platí, že nedokonalý pořádek je lepší, než dokonalý chaos.

 

Konečně, byli jsme před „Lisabonem", budeme i po něm.

 

Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku