Srpen 1, 2010
Rozkrytí desetitisíců utajovaných zpráv o afghánské válce na WikiLeaks z minulého týdne se porovnává, právem či neprávem, ke zveřejnění pentagonských listin v roce 1971, což byla přísně tajná akta o průběhu vměšování USA ve Vietnamu od roku 1945 do roku 1967. „Paralely jsou velmi silné,“ řekl v pondělí novinám Washington Post Daniel Ellsberg, muž, který zveřejnil pentagonské listiny. „Toto je největší neoprávněný únik tajných dokumentů od zveřejnění pentagonských listin.”
Není však ten soubor až příliš velký? Týdeník Outlook požádal Ellsberga, aby přišel s jeho seznamem, v němž by uvedl dokumenty, které by podle jeho mínění měly být uvolněny, odtajněny nebo jinak zveřejněny, dokumenty, které by mohly zásadně změnit veřejné mínění o klíčových otázkách, spojených s národními bezpečnostními otázkami, i zaměření zahraničně politických debat.
Ellsberg volá po vyšetrování ze strany Kongresu a načrtl tento svůj výběr:
1. Oficiální americká "bojová sestava", odhady o síle Tálibánu v Afghánistánu, podrobně uvádějící jeho velikost, organizační a geografické členění ve zkratce, všechny naše soupeře v této válce. Pokud je to možné, srovnání odhadu v prosinci 2009 (když se prezident Obama rozhodl o nové strategii a zvýšení počtu vojáků) a odhad v červnu nebo červenci 2010 (po šesti nebo sedmi měsících od zahájení nové strategie). Ppravděpodobně bychom zjistili, že naše zvýšená přítomnost a aktivity Talibán posílily, stejně jako se to stalo v posledních třech letech.
2. Záznamy o vládním rozhodovacím procesu o nové strategií v Afghánistánu z období od července do prosince 2009, v nichž je obsažena kritika McChrystal-Petraeusovy strategiie a požadované jednotky –stejně tak telegramy od velvyslance Karla W. Eikenberryho z prosince 2009, které unikly v lednu. A hlavně oběžníky viceprezidenta Bidena, národního bezpečnostního poradce Jima Jonese a ostatních; odpovědi na kritiku, odpovědi na odpovědi. Tyto dokumenty by nejspíš ukázaly, že, podobně jako Eikenberry, i další vnitřní vysoce postavení kritici stupňování bojů měli silnější důvody a realističtější přístup než jeho stoupenci, čímž oprávní Kongres k přezkoumání presidentovy politiky.
3. Návrh změn politiky, známý jako „memo to holders (sdělení nabyvatelům)“ z National Intelligence Estimate on Iran (Zpravodajská analýza Íránu – NIE) z listopadu 2007. Ten byl posledních několik měsíců zablokován, zřejmě proto, že odpovídá závěrům NIE, že Írán neučinil rozhodnutí vyrábět jaderné zbraně. Zvláště pak část tohoto sdělení od Úřadu pro zpravodajství a výzkum pod ministerstvem zahraničí (State Department’s Bureau of Intelligence and Research – INR), neboť INR měl nejlepší podklady pro tyto záležitosti. Dále odhady INR a dalších o pravděpodobnosti izraelského útoku na Írán koncem letošního léta. Zveřejnění těchto informací by mohlo zabrzdit předpokládaný katastrofální útok, podporovaný USA, stejně jako tomu bylo při zjištění v roce 2007.
4. Osmadvacet či více stránek o předchozí informovanosti nebo zapojení cizích vlád (zejména Saúdské Arábie), které byly zproštěny kongresního šetření o 9/11, i přes protest demokratického kongresmana z Floridy Boba Grahama.
Každou z těchto otázek je Kongres oprávněn vyšetřovat. Tato možnost by podstatně posílila možnost získání informací od zasvěcených. Následné vyšetřování by mohlo iniciovat svědectví od zasvěcených osob, které poskytly informace (jejichž identita by mohla být vyšetřovatelům z Kongresu známa) a ostatních, kteří zatím ještě nejsou osobně riskovat svojí výpovědí, a byli by připraveni svědčit pravdivě pod přísahou, pokud by to po nich bylo požadováno nebo pokud by byli předvoláni před Kongres. Úniky jsou nezbytnou podmínkou pro tento proces.
Převzato z Global Research
Překlad: Clair
Foto: zdroj
