Duben 05, 2011
Izraelští představitelé jen stěží zakrývají svůj jásot nad vyjádřením jihoafrického právníka Richarda Goldstonea v článku pro Washington Post z minulého pátku, v němž přehodnotil závěry svého vyšetřování útoku Izraele na Gazu v zimě 2008, které prováděl pod záštitou OSN.
Během posledních 18 měsíců Goldstoneova zpráva zahnala Izrael do defenzívy tím, že navrhovala aby jeho armáda – stejně jako Hamás, vládnoucí frakce v Gaze – byla obviněna z toho, že spáchala válečné zločiny a zločiny proti lidskosti během třítýdenní izraelské operace Lité olovo. Bylo zabito asi 1400 Palestinců, včetně několika set žen a dětí.
Izraelští představitelé se obávají, že by Goldstonevoa zpráva mohla nakonec připravit cestu k soudnímu projednání válečných zločinů izraelských vojáků u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. V tom, co vypadá jako částečné odvolání některých ze svých nálezů svědčících proti Izraeli, Goldstone argumentuje, že by tu zprávu napsal jinak, pokud by Izrael v průběhu jeho vyšetřování spolupracoval. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu okamžitě vyzval Organizaci spojených národů, aby Goldstoneovu zprávu dala k ledu, ministr obrany Ehud Barak požadoval omluvu a ministr zahraničí Avigdor Lieberman řekl, že izraelské akce v Gaze byly „ospravedlnitelné”.
Izrael by jistě rád, aby pozorovatelé vyložili Goldstoneovy nejnovější komentáře jako jeho rehabilitaci. Ve skutečnosti však Goldstone nabídl Izraeli daleko méně útěchy, než tvrdí jeho příznivci. Původní obvinění obsažené ve zprávě, tedy, že se izraelští vojáci dopustili válečných zločinů, dosud trvá, stejně jako kritika použití nekonvenčních zbraní, jako je bílý fosfor, v masovém měřítku prováděné ničení majetku a používání civilistů jako lidských štítů. Goldstone pouze přeformuloval své postoje ve dvou směrech, což se Izrael bude snažit v plné míře využít.
První byl postřeh, že od jím zveřejněné zprávy v září 2009 „Izrael věnuje značné zdroje na vyšetření více než 400 obvinění z funkčního pochybení”. V minulosti Goldstone dělal hodně pro to, aby dal Izraeli a Hamásu najevo, že je potřeba, aby vyšetřili incidenty, jejichž cílem byli civilisté, když říkal, že jinak by měla být jeho zpráva předána Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Ve svém článku příznivě srovnává izraelské vyšetřování s tím, že Hamás na jakékoli vyšetřování rezignoval.
Význam Goldstoneova přehodnocení z izraelského úhlu pohledu byl tento týden podtržen komentářem nejmenovaného vysokého justičního představitele izraelské armády v novinách Jerusalem Post. Řekl, že Goldstonem proklamovaná důvěra v izraelský vyšetřovací systém Izraele by mohla přispět k tomu, aby se předešlo případnému budoucímu zkoumání válečným zločinů ze strany OSN. Toto bude jistě důvodem k palestinskému znepokojení v době, kdy v reakci na obnovené nepřátelství mezi Izraelem a Hamásem někteří ministři izraelské vlády vyzvali k Litému olovu 2. Jiný nejmenovaný velitel včera řekl populárnímu izraelskému zpravodajskému portálu Ynet, že Goldstoneova změněná linie může odstranit hrozbu zatčení izraelských vojáků cestujících do zahraničí na základě obvinění z válečných zločinů.
Podle izraelských lidskoprávních uskupení i výboru nezávislých právních expertů, kteří byli jmenováni OSN, aby dohlíželi na realizaci této zprávy, je Goldstoneova chvála izraelského vyšetřování neopodstatněná. Sarit Michaeli, mluvčí B’Tselem, izraelské organizace pro monitorování lidských práv na okupovaných územích, řekl, že Izrael selhal ve vedení rychlého, nezávislého a transparentního vyšetřování. „Materiály, na které se odvolával Izrael, nám nebyly dány k dispozici, takže nejsme schopni posoudit kvalitu vyšetřování, ani důvěryhodnost jeho závěrů.” Komise odborníků OSN vedená newyorskou soudkyní Mary McGowan-Davisovou si obdobným způsobem stěžovala, že izraelská armáda zkoumala sama sebe a zpochybnila účinnost takového vyšetřování, které provázely „zbytečné průtahy“, při nichž mohly být „ztraceny nebo zpochybněny” důkazy. Organizace zabývající se lidskými právy poukazují na to, že navzdory velkému počtu úmrtí v Gaze zatím vedly k obvinění pouze 3 ze 400 vyšetřování, která zmínil ve své zprávě Goldstone. V jednom z těchto případů se jednalo o krádež kreditní karty. Další, v němž dva vojáci použili devítiletého chlapce jako lidský štít, vedl k jejich potrestání tříměsíčními podmíněnými tresty a degradací.
Druhé, Goldstoneovo podstatnější přehodnocení je, že ve své zprávě nesprávně vyhodnotil to, že se Izrael úmyslně zaměřil na civilisty, a že to bylo „politické rozhodnutí“. Navzdory Goldstoneovým zavádějícím formulacím se v článku neodvolává na nějaký izraelský rozkaz k záměrnému vraždění civilistů, ale na postupy, při nichž byly nevybíravé útoky prováděny s nevšímavostí k možným obětem mezi civilisty. Je to divné, ale vypadá to, že základem jeho revidovaného názoru je vnitřní izraelské vojenské vyšetřování, ačkoli nejsou doposud zveřejněny žádné důkazy.
Rina Rosenbergová, ředitelka advokátní kanceláře mezinárodního justičního centra Adalah v Izraeli, které monitorovalo izraelské vyšetřování jménem palestinských právních skupin, řekla, že Goldstone dal Izraeli touto poznámkou „obdaroval“. „Izrael se plně pokusil zaměřit debatu na to, zda zabíjení civilistů bylo úmyslné a cílené, jako by válečný zločin závisel jen na úmyslnosti. Izrael dobře ví, že úmysl – mimo praktik typu cílených atentátů – je velmi obtížné dokázat.“ Rosenbergová poukázala na to, že existují i další důležité normy mezinárodního práva pro posuzování válečných zločinů, zahrnující nedbalost, lhostejnost k bezpečnosti civilistů, a bezohledné použití síly.
Zasvěcení pozorovatelé se tedy podivili nad tím, které nové informace se vynořily od té doby, kdy Goldstone publikoval svou zprávu, aby mu umožnily ospravedlnit přehodnocení toho, zda izraelská politika ponechala civilisty v oblasti bojů. Jeho původní závěr čerpal z části z veřejného prohlášení izraelských vojenských velitelů, že v Gaze byla použita doktrína Dahíja – izraelská vojenská strategie pojmenovaná po předměstí Bejrútu, které Izrael srovnal se zemí v průběhu útoku na Libanon v roce 2006. Ve svém článku Goldstone nepřidal žádné nové pochybnosti ke svému dřívějším předpokladu, že tato strategie ze své podstaty vedla k ohrožení civilního obyvatelstva.
Kromě toho, izraelská skupina Prolomení ticha (Breaking the Silence) shromáždila mnoho svědectví vojáků před i po zveřejnění Goldstoneovy zprávy o tom, že dostali rozkazy k provedení operace s malým nebo žádným ohledem na bezpečnost civilního obyvatelstva. Někteří to popsali tak, jakoby armáda vytyčila strategii „nulového rizika“ pro vojáky, i kdyby to znamenalo ohrožení civilistů. Podobně i letáky produkované armádním rabinátem – zřejmě s vědomím nejvyšších armádních špiček – vyzývaly izraelské pozemní jednotky v pásmu Gazy, aby chránily vlastní životy za každou cenu a neprojevovaly s Palestinci žádné slitování.
Načasování Goldstoneova článku vyvolalo mezi izraelskými a palestinskými skupinami ochránců lidských práv další obavy z toho , že mohl podlehnout politickému tlaku. Koncem minulého měsíce totiž doporučila Rada OSN pro lidská práva, která zřídila tuto vyšetřovací misi, aby Valné shromáždění předložilo Goldstoneovu zprávu Radě bezpečnosti – tedy rozhodující štaci na cestě směřující k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Očekává se, že USA, které byly důsledně proti takovému doporučení, budou blokovat cestu zprávy k Mezinárodnímu trestnímu soudu – to bude další ztrapnění Washingtonu po jeho nedávném vetu palestinské rezoluce proti izraelským osadám v OSN. Shawan Jabareen, ředitel palestinské skupiny ochránců práv al-Haq, říká, že Goldstoneův článek poskytl Izraeli a USA „novou zbraň“, aby zdiskreditovali zprávu ještě před tím, než dorazí do Rady bezpečnosti.
Převzato z Global Research
Překlad: Aram
