Srpen 18, 2011
V Izraeli existuje pozoruhodná podobnost mezi sionistickým hnutím a bohatstvím: Ani jedno neví, kdy má přestat. V těchto dnech mluvíme o "svinském kapitalismu", termínu, který razil prezident Šimon Peres kdysi, když byl poslancem Knessetu; poukazoval tím zejména na Benjamina Netanjahua, který byl v té době ministrem financí a nyní je premiérem. Je třeba si připomenout, že existuje také svinský sionismus.
Prasata jsou nenasytná, tak je to myšleno. Žerou všechno, co jim přijde do cesty a přecpávají se až k smrti. Totéž dělá kapitalismus a sionismus. Široká (a stále odvážnější) veřejnost nyní souhlasí se svinskostí izraelského kapitalismu, vnímání sionismu jako svinského je však ještě oblastí zájmu malé menšiny v Izraeli, i když ve světě je to jinak. Sionismus a kapitalismus začal rozdílně.
Sionismus začal jako národní hnutí, které usilovalo o vytvoření národní domoviny pro Židy. Přestože přitom způsobilo tragické bezpráví vůči předchozím obyvatelům této země, mělo svoji vnitřní spravedlnost. Začalo to skromně: palisádou a věží, dunam k dunamu – některé z nich legálně zakoupené – formou zemědělských usedlostí, které se staly vzorem pro zahraničí, s relativně rovnostářskou společností. Toto hnutí založilo inspirující a téměř nádherný stát, jehož úžasné úspěchy v mnoha oblastech jsou jedinečné v moderní historii.
Do roku 1967 se zdálo, že bylo toho hnutí uspokojeno. Ale s jídlem (vítězství v šestidenní válce), přišla chuť k jídlu, a od té doby se rozvinuly vlastnosti, které lze označit jedině jako svinské. Osadnický projekt na okupovaných územích byl vynucen od svého založení nespoutaným územním chtíčem, okupační režim se stal krutým a totalitním a izraelská bezpečnostní politika se stala nemorální. Kdyby sionismus věděl, kdy přestat, držel na uzdě svůj chtíč a nenasytnost, odčinil původní křivdy z roku1948 a změnil směr, stal by se obdivovaným hnutím. Ale nezastavil se včas, neovládl svoji chamtivost, a teď za to Izrael začíná pouze platit.
Velké množství bohatých lidí této země také začalo dobře. Jedna rodina založila solný průmysl, jiná skromné mlékařství, ten založil loďařství, tamten začínal jako stavební dodavatel a další začínal jako dovozce mobilních telefonů. Přispěli k vývoji hospodářství, přitom budovali zemi a její prosperitu. Zde však také s jídlem přišla neukojitelná chuť, a někteří z nich nevěděli, kdy přestat se svou chamtivostí. Své manažery zahrnují ohromnými platy, oslavují okázale své rodinné události, vedou honosný život a zacházejí s veřejnými penězi, jako by byly jejich vlastní, pákují peníze, které jim nepatří. Nyní nadešel čas zúčtování. Veřejnost je volá je k odpovědnosti. Slovo „magnát“ se stalo nadávkou a slovo „bohatý“ se stalo téměř hodným opovržení. Kdyby naši bohatí lidé včas zastavili svoji chamtivost, byli by oslavovováni jako světově, nebo ve vší skoromnosti alespoň v rámci Izraele špičkoví.
Postoj veřejnosti k těmto dvěma podobám svinskosti je nápadně podobný. Společnost se nejdříve klaněla jejich bohatství, stejným způsobem se klaněla osadníkům na okupovaných územích, svým „průkopníkům“. To je, zdá se, pryč, a oni skrývají tu druhou stranu procesu, kterým magnáti vydělali své peníze, i druhou stranu postupu, kterým osadníci vytyčili své pozemky. Stát jim ošetřil tyto metody natolik, že to povzbudilo obě skupiny. Bohatým a osadníkům nabídl všechno dobré – pobídky a ochranu, granty a půjčky. Prodával přírodní zdroje společnostem magnátů za výhodné ceny a dal okupovanou půdu osadníkům zdarma. Stát ochraňoval obě tyto skupiny. A dělá to i nadále, prostřednictvím výboru pro magnáty a pokračováním své proosadnické politiky.
Magnáti se probudili do nové reality. V létě roku 2011 není tak příjemné být Yitzhak Tshuva, Nochi Dankner, Ilan Ben-Dov, nebo Idan Ofer.
Začínají platit za své chování – jejich kapitalismus je definován jako svinský. Toto zatím není záležitost týkající se nového sionismu, sionismu okupace a osídlování na teritoriích. Nazvat to svinský je stále ještě považován za kacířské. Ale až přijde čas zúčtování, budeme se ptát: Proč jsme tohle svinské chování nezastavili včas?
Převzato z Haaretz
Překlad: Aram
