Blíží se volby a předvolební (anti)kampaně, lákadla a štvanice na voliče propukají s intenzitou marketingového orgánu. Co k tomu říct? Úplně postačí komentář k Předvolební antikampaně 2010: „Program je složitý, doba si žádá slogan. Navíc v případě některých stran je program vyloženě nebezpečný, protože by mohl odradit, či dokonce zasít pochybnost (jak to chtějí zařídit?, kde na to chtějí vzít?, jak by to mělo fungovat?, komu to prospěje?). Ovšem pokud je nosným motivem konání nenávist a metodou zastrašování, nic jiného než antikampaně z toho být nemůže. A potom: obě hlavní strany mají poradce z USA (kdo najde deset rozdílů proti poradcům ze SSSR, má u mne dva body a pochvalu), ve kterých jsou antikampaně (a mnohem brutálnější, než u nás) zcela běžné. A to nemluvím o tom, že některé strany program prostě nemají (rituální snižování daní, přenášení fiskální zátěže na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a vyšší zdanění zboží a služeb s minimální elasticitou poptávky bez jakýchkoliv dalších opatření za program nepovažuji, stejně jako nic neřešící populismu ala TOP09). Ale ono na tom stejně nezáleží. Doba, kdy se ve volbách střetávaly ideje, je pryč. Dnes se střetávají zájmy, klany, vlivové skupiny a klientelistické sítě."
Převzato z blogu Tribun
