Kdo je za vzniký stav odpovědný? Odpověď je jasná: POLITICI V POZICÍCH, KTEŘÍ MOHLI ZÁSADNÍ VĚCI OVLIVNIT A OVLIVNILI NEBO NEOVLIVNILI. Nejčastěji je v médiích uvedeno jméno Bursík, ale jeden člověk tento systém po celé České republice určitě nenastavil, navíc životní prostředí nespravuje odvětví vodárenství.
Konkrétní odpověď částečně již dnes najdete na portálu www.vodarenstvi.com. U vodáren, kde byl zdokumentován proces privatizace Pražské vodovody a kanalizace, a.s., Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s., Vodovody a a kanalizace Zlín, a.s., Vodárny Kladno-Mělník,a.s., Vodohospodářská společnost Olomouc, a.s., Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s. Při určitém zjednodušení se lidé, kteří se aktivně na tomto procesu podíleli, dají rozdělit do čtyř skupin, které navzájem více či méně spolupracovaly. 1) Lidé z nadnárodních řetězců. Jejich cíl byl logický. Ovládnout vodárenský monopol a dostat se k penězům za prodej vody. , Pokud možno co nejlevněji. Anglian water, Ondeo, Vivendi water, Energie Bohemia, Interntional water, Berline water ….. 2) Lidé pracující přímo nebo nepřímo pro nadnárodní řetězce. Jejich cíl byl logický. Vydělat peníze. Advokátní kancelář Dáňa, Pergl a partneři, Česká spořitelna, a.s., Česká infrastrukturní, a.s., BANG …. 3) Vybraní politici působící současně v představenstvech vodáren a v pozicích vysokých komunálních politiků měst a tím velkých akcionářů vodáren. Jejich cíl měl být logický. Hájit zájmy vodárny a města, ve kterém působili. 4) Lidé z ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí. Jejich cíl měl být logický. Měli hájit zájmy státu. Jednání lidí ze skupiny 1) a 2) je logické. Jednání lidí ze skupiny 3) a 4) vlastně také, jen zapomněli pro koho pracují a čí zájmy mají hájit. Pokud zůstanou neznámí a ve svých pozicích, tak lidé budou doplácet na jejich jednání dál a dál.
