KODAŇ – Jednou ze zvláštnějších podívaných v debatě o změně klimatu byl výjev z počátku tohoto měsíce, kdy klimatolog NASA Jim Hansen pochodoval ruku v ruce s hollywoodskou herečkou Darryl Hannahovou před uhelnou elektrárnou Kapitolu ve Washingtonu, DC.
Hansen přislíbil, že během události, která se propagovala jako celosvětově největší protest proti změně klimatu formou přímé akce, bude vzdorovat zatčení. Namísto toho přišla nejhorší sněhová bouře za poslední tři roky, která rozprášila početnost davu, znemožnila příjezd zvláštních hostů a překazila snahy využít k nasvícení protestního billboardu solárního panelu. Policie údajně davu sdělila, že nehodlají zatknout nikoho, kdo zatčen být nechce, a nikdo také zatčen nebyl.
To však demonstrantům nezabránilo prohlásit událost za úspěch. „VÍTĚZSTVÍ: PRÁVĚ TAKTO ZASTAVÍME GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ,“ ohlásily webové stránky protestu. A opravdu, předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA a lídr většiny v Senátu USA vyzvali architekta Kapitolu (byť až několik dní před demonstrací), aby v elektrárně Kapitolu přestal používat uhlí. Kdyby ale zastavit globální oteplování bylo takto snadné, poutače pro příští kolo přímé akce bych maloval já – a všichni, koho znám.
Hansen odsuzuje uhelné elektrárny jako „továrny smrti“ a jeho názor, že uhlí je zhoubné, má všeobecnou přízeň. Je ale také zjevně mylný. Kdybychom od zítřka měli přestat používat uhlí, zjistili bychom, že je stále významným zdrojem života. Uhlí stojí za téměř polovinou celosvětových dodávek elektřiny, včetně poloviny elektrické energie spotřebované ve Spojených státech. Uhlí udržuje v chodu nemocnice a stěžejní infrastrukturu, v zimě poskytuje teplo a světlo a v létě zajišťuje životně důležitou klimatizaci. V Číně a Indii, kde uhlí zodpovídá za přibližně 80% výroby elektřiny, pomohlo stovkám milionů lidí vymanit se z chudoby.
Není tedy divu, že ministr energetiky USA Steven Chu, který přede dvěma lety označil rozšiřování uhelných elektráren za svou „nejhorší noční můru“, teď popisuje uhlí jako „výborný přírodní zdroj“.
Zásadní otázka zní, čím bychom uhlí nahradili, kdybychom ho přestali používat. Soudě podle skandování – „Bez uhlí, bez plynu, bez jádra a bez legrace“ a „Biopaliva – jen to ne!“ – účastníci washingtonského protestu by nejednu přijatelnou alternativu vyloučili.
Přijatelná je podle všeho energie sluneční a větrná, ale obě jsou oproti uhlí mnohem méně spolehlivé – a mnohem dražší. Z těchto obnovitelných zdrojů pochází jen asi 0,5% světové energie. I při optimistických předpokladech Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že jejich podíl se do roku 2030 zvýší na pouhých 2,8%.
Jedním z důvodů je to, že stále nevíme, jak energii z těchto zdrojů skladovat: když vítr nevane a slunce nesvítí, co zajistí energii pro váš počítač či pro operační sál v nemocnici?
Obnovitelné zdroje jsou navíc nákladné. Bývalý viceprezident USA Al Gore a generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun nedávno prohlásili, že „v USA je teď víc pracovních míst v branži větrné energie než v celém uhelném průmyslu“. Nechme stranou, že tato čísla prošla jistou masáží, protože i tak z nich plyne cenné ponaučení. USA mají 50% elektřiny z uhlí, ale méně než 0,5% z větru. Jestliže je k vyprodukování jednoho i druhého zapotřebí stejný počet pracovníků, energie z větru je mimořádným způsobem nákladnější.
Den co den se spotřebuje uhlí odpovídající více než 60 milionům barelů ropy a k tomu žádná dostupná „zelená“ alternativa neexistuje. Máme bohaté a levné zásoby uhlí na několik staletí. Musíme se smířit s tím, že značná část levného světového uhlí se spálí – a měli bychom se zaměřit na zachytávání CO2. Podle dohod ohlášených Obamovou vládou spolupracují USA s Čínou a Kanadou na projektech, jejichž cílem je vyvinout právě tuto technologii.
Fosilní paliva ztratí tuhý kořínek, až budeme mít levné alternativy, zejména v rozvojových zemích. To nastane dřív, vynaloží-li vlády mnohem víc peněz na výzkum nízkouhlíkové energie, dnes žalostně nedostatečný. Každý stát by se měl ideálně zavázat, že vydá 0,05% HDP na výzkum energetických technologií nevypouštějících uhlík. To by přišlo na 25 miliard dolarů ročně – tedy desetinásobné navýšení celosvětového financování – a vytvořilo by to hybnou sílu k oživení vize jak zajistit nízkouhlíkový a vysokopříjmový svět.
Uhlí sice významně přispívá ke globálnímu oteplování, ale ani sebevětší míra politického tyátru nedokáže změnit neodvratnou skutečnost, že zajišťuje přínosy, které obnovitelnou energií dosud nahradit nedokážeme. Vzdorovat zatčení za doprovodu hollywoodských hvězd je odváděním pozornosti. Než budeme moci vyhlásit vítězství nad globálním oteplováním, bude zapotřebí mnohem víc pragmatismu a mnohem víc práce.
Bjorn Lomborg je ředitelem Centra Kodaňského konsenzu, mimořádným profesorem Kodaňské vysoké školy obchodu a autorem knih Skeptický ekolog a Zchlaďte hlavy s podtitulem Skeptický ekolog o globálním oteplování.
Přetisk materiálu z těchto webových stránek bez písemného souhlasu Project Syndicate je porušením mezinárodního autorského práva. Chcete-li si svolení zajistit, kontaktujte prosím distribution@project-syndicate.org.
