Po letošních volbách do poslanecké sněmovny jsme se po mnoha letech dočkali jasné vládní většiny, tedy i jasné politické odpovědnosti za budoucí kroky nově ustavené vlády. Strany vládní koalice (ODS, TOP 09, VV) našly poměrně rychle společnou řeč a nyní nás čeká praktická realizace jimi deklarovaných kroků.
Strany se mimo jiné dohodly na zavedení tzv. odloženého školného na veřejných vysokých školách. Systém má podle dosavadních zpráv fungovat tak, že za každého studenta školné placené za každý započatý semestr uhradí bankovní instituce, která později bude inkasovat od daného absolventa VŠ splátky zaplaceného školného plus úroků, jakmile jeho výdělek dosáhne průměrné mzdy v České republice. Školné bude také možné zaplatit ihned při studiu, což pravděpodobně využijí především ti studenti, kterým to jejich rodiče budou ochotni a finančně schopni uhradit. Ty ostatní čeká na začátku jejich pracovní kariéry balvan v podobě přibližně stotisícového dluhu.
Školné na VŠ prý podle vlády zvýší motivaci studentů a zlepší kvalitu českých vysokých škol. Bohužel, obojí je značně diskutabilní. Domnívám se, že školné, tak jako další připravovaná opatření vlády, povede jen k hlubším sociálním rozdílům ve společnosti a k vytváření společenských kast.
Bude zde první skupina studentů, kterým vše zaplatí rodiče, tak jako jim již dnes platí další výdaje spjaté se studiem. Studenti z této společenské skupiny větší motivaci ke studiu než dnes cítit zřejmě nebudou a školné je příliš trápit nebude. Do života pak budou startovat nezadlužení a těm šťastnějším rodina pomůže i s vlastním bydlením.
Druhou skupinu studentů tvoří ti, kteří si již dnes na náklady spojené se studiem musejí přivydělávat a školné jim tyto náklady pouze zvýší, resp. v případě půjčky od banky ještě zhorší jejich sociální situaci na začátku pracovní kariéry. Kromě starostí s bydlením jim přibude závazek splatit bankám za ně zaplacené školné. Tato skupina studentů je však motivována již dnes – studium pro ně zdaleka není zadarmo ani bez školného vzhledem k dalším nezanedbatelným nákladům (bydlení, doprava, apod.). Výsledkem školného tak bude jen to, že bude ještě více než dnes záležet na tom, z jakého prostředí mladý člověk pochází. Rovnost šancí to rozhodně nebude.
Navíc připoměňme, že i v dnešním systému platí poměrně vysoké školné ti studenti, kteří o více než jeden rok překročí standartní dobu studia, takže tzv. věční studenti jsou už dnes sankcionováni. Jejich příspěvky pak jdou do stipendijního fondu a jsou rozdělovány mezi nejlépe hodnocené studenty v rámci každé fakulty. U školného navrhovaném vládou však má jít především o úsporu ve státním rozpočtu – část peněz bude vláda potřebovat například na náhradu příjmů za snižení stropů pro platby sociálního pojištění (nižší zdanění manažerských platů), které chystá, a tak to prostě nechá zaplatit (nejen) studenty.
A ještě poznámka ke zkvalitnění výuky na VŠ. Jak už bylo řečeno, školné rozpočty škol pravděpodobně nenavýší, neboť jim o odpovídající část budou kráceny příjmy ze státního rozpočtu (v lepším případě nebudou valorizovány, tak jak bude školné počínaje vstupem na vysokou školu platit čím dál více studentů). Školné by prý mělo více motivovat studenty, aby se kvalitnější výuky dožadovali. Už jsem naznačil výše, že pro část studentů však žádnou motivací nebude. A je otázka, co bude vyžadovat další část z nich, zřejmě jak kdo a jak kde. „Proslulost“ mnoha soukromých českých vysokých škol bohužel ukazuje, že školné kvalitu zaručovat vůbec nemusí.
Dr. Ernesto
(autor působí na ČVUT v Praze jako vědecký pracovník a učitel)
