Březen 19, 2012
Demonstrace není pro tuzemce příliš velkým lákadlem…
Pokud si neúčast před sebou neomluví špatným počasím nebo dopravní nedostupností, najde si i mnoho dalších důvodů, proč nikam nechodit.
Ta úděsná představa, že bude stát bok po boku s kýmkoliv jen proto, že právě našel společného nepřítele. Že bude vypadat stádně. Obyčejný stud. Jít do ulic přeci znamená přiznat porážku, vítězové nedělají rebelie, ale užívají života…!
Na chystanou akci se hladce oholme (jsme-li muž), pěkně učešme (jsme-li žena), slušně se upravme a oblékněme (jsme-li cokoliv). Vyhněme se nicméně smokingu či večerní róbě a všem extravagantním doplňkům, zvláště jdeme-li protestovat proti snižování životní úrovně. Zaskvíme se jindy a jinde! (Jsme-li však prvodemonstrant, společenský oděv přibalíme s sebou do batohu, může se ještě hodit…).
Rovněž nevhodné jsou ovšem i naše oblíbené úlovky ze sekáče, odrbané čundrácké hadry, montérky či jiné pracovní oděvy. Nesmíme působit jako nějaká umaštěná lůza!
Zkrátka… zkusme navenek vypadat jako solidní střední třída i bez jejích příjmů!
Na místo určení se dopravme včas a nejlépe tramvají, ať nejsme v podezření, že jsme jen kompars, placený a svážený tajemným Kýmsi…
Nastudujme si nejnovější verzi reformních kroků, jež zatím nebyla vládním mluvčím pro svou celkovou dementnost dementována. Nebuďme remcaly bez příčiny! Nejobludnější návrhy se naučme nazpaměť, kdybychom byli přistiženi všetečným telereportérem. Připravíme-li si jasně a slušně vyjádřenou kritiku, můžeme mít jistotu, že naše odpověď nebude odvysílána, a sousedi se tudíž o naší podpoře pouličních křiklounů nedozvědí. Ve večerních zprávách nás zastoupí někdo méně pohotový, jenž ze sebe vysouká obvyklé: „Ééé… sou to všecko zloději a gauneři!!!“
(Pokud nebude rovnou použit archivní šot stejného obsahu…).
Zachytit nás však ještě může obrazová dokumentace. Do přítomných objektivů se proto smířlivě usmívejme, abychom nevyhlíželi nijak agresivně. Hrozíme ukazováčkem, nikoliv prostředníčkem! Máme-li transparent, dbejme na grafickou úpravu a spisovnou češtinu. Vyvarujme se hanlivých symbolů, jako je kupříkladu známý kosočtverec… (Dobeše lze namalovat kulatěji!). I naše hesla musejí být slušná, vyvážená, ale úderná. Dobře se skanduje kupříkladu: „Ty!-Ty!-Ty!“, je-li spíláno jednomu hlavounovi, „Vy!Vy!Vy!“, je-li haněn kolektiv.
Volejme hlasitě, ale jen tak, abychom nikoho nerušili.
Pokud jsme na demonstraci vůbec poprvé, takže nervozitu z projeveného občanského postoje nelze ovládnout, držíme se na okraji shromáždění, kde se aktivisté obvykle plynule mísí se zevlouny. Nepijeme na kuráž, nebo jen přiměřeně. Vyjde-li v denním tisku fotografie, jež nás zachycuje s řehtačkou v ruce a píšťalkou v ústech přímo pod podiem, je naše pověst ve společenství úspěšných těžce pošramocena. Ani tvrzení, že jsme „šli náááhodou kolem“ dojem u známých a kolegů už nevylepší. Zaujmeme tedy místo dále od centra dění, ve stínu toho vůbec nejramenatějšího chlapíka, a vyhlédneme si i nejbližší telefonní budku. Ač přímý účastník, tváříme se nezúčastněně. V případě, že náš golem znenadání opustí své místo, dav se náhle rozestoupí, nebo kamer začne v okolí prudce přibývat, je čas na náš ústup k aparátu…
V kabince se rychle převlékneme do saka a uvážeme si kravatu (jsme-li muž), nebo se nasoukáme do nóbl halenky (jsme-li žena). Nasadíme sluneční brýle bez ohledu na počasí. Levičácký baťůžek skryjeme pod konzervativní šat. Nyní vypadáme jako blahobytný byznysmen s bříškem, nebo těhotná manažerka. Co nejhlasitěji zavěsíme sluchátko a znovu vyjdeme přímo před objektivy. Zastavíme se, a již s naprostým klidem opět nasloucháme projevu. Po pár slovech můžeme nad těmi žvásty nevěřícně zakroutit hlavou, a třeba si i odplivnout (nejsme-li zrovna dáma).
Ihned poté opouštíme náměstí…
Doma si zapneme televizi a vychutnáme si zpravodajství a reakce politiků…:
„Pár nemytých, nečesaných, neinformovaných hulvátů se dnes sešlo na demonstraci proti nezbytně nutným reformám. Proslýchá se, že jízdenky na MHD jim za účast uhradil tajemný Kdosi. Zaplatil jen jízdenky?!?“
(všetečný reportér TV)
„Ééé… sou to všecko zloději a gauneři!!!“
(demonstrant)
„Ti přiožralí spratci nevidí reálnou situaci vůbec střízlivě (…grrrk, liguére!)“
(ministr financí)
„Zas tak moc se jich nesešlo, Reformy Svaté budou pokračovat!“
(předseda vlády ČR)
„Já tak vůbec nevypadám. Mám mnohem hranatější rysy…!“
(ministr školství)
„Všichni tihleti soudruzi demonstranti jsou darební antilidé…“
(president ČR)
„Je to zhoubný demonstratismus a fašizace společnosti. Ať si ta pakáž nejprve založí vlastní stranu a vyhraje demokratické volby…!“
(presidentův culík)
Převzato z blogu autora
