Sociální demokraté se tradičně oslovují příteli. Přítel je dar od Boha. Přítel při nás stojí v dobrém i ve zlém. Co však toto oslovení znamená v pojetí sociálních demokratů?
O přátelství sociálních demokratů můžou dlouze vyprávět Miloš Zeman, Jiří Paroubek, Věra Jourová, Ivo Svoboda…, výčet by byl opravdu dlouhý, prozatím uzavřený Davidem Rathem. Zrovna David Rath si dnes musí rvát vlasy, že se stal přítelem přátel a nevěnoval se raději svému zdravotnickému byznysu. Nejspíš by neměl zapotřebí si trhat žíly kvůli nějakým usmoleným sedmi, či třiceti milionům na kampaň ČSSD, do kterých ho někdo z přátel pravděpodobně namočil. Jako lékař a schopný podnikatel by si vydělal víc.
Je obecně známo, že ČSSD je ve velmi špatné finanční kondici a topí se v dluzích. To je před podzimními volbami poměrně špatná startovací pozice, protože volby přece jen něco stojí. Také personální obsazení kandidátek bude tvrdý oříšek. ČSSD nemá na tyto pozice kvalifikované lidi a ti stávající jsou okoukaní, vyhořelí, nebo neschopní. Kde však chtějí sociální demokraté sehnat nové tváře, když nejsou schopni se postavit za své stávající a ty minulé přátelsky podrazili? Je pravděpodobné, že vedení ČSSD kandidátům do voleb jasně řeklo, že na volby si peníze nějak musí sehnat sami, ber, kde ber. Konec konců, dělají to tak všechny politické strany od nepaměti, jen je nezdvořilé o tom na veřejnosti mluvit.
O případu Davida Ratha již několik dní spekulují všechna média. Policejní zdroje drží bobříka mlčení a ze záhadných anonymních zdrojů občas unikne nějaká pikantní informace, (nebo dezinformace?), aby novináři měli o čem řízeně psát. Zajímavé je, že pravicoví politici nezaujímají žádná zásadní stanoviska, jak je dobrým zvykem, jen situaci sarkasticky komentují a pošklebují se. Není co se divit, je to voda na jejich mlýn a ten drzoun Rath je neskutečně sral. Byl to totiž jediný razantní sociální demokrat s gulama v čele bratrstva eunuchů.
Zatímco rozplétání Rathova případu je teprve v počátcích, sociálnědemokratičtí politici, přestože dobře vědí odkud vítr vane, se předhánějí v odsudcích morálního poklesku svého přítele, místo aby zpochybňovali, protestovali, vyvraceli důkazy a svého přítele vytáhli z bryndy. Ještě před týdnem všichni sociálnědemokratičtí funkcionáři považovali za čest, pokud je David Rath oslovil. Společnou fotografii si hrdě vystavovali v kancelářích a svým spolustraníkům vyprávěli, jaký je přítel Rath kabrňák. Stačilo tak málo, jen pochybné podezření z korupce, na České poměry ve směšné výši, a společné fotografie s přítelem Rathem fofrem letěly do koše a z hvězdy sociálních demokratů se stal nepřítel přátel vyloučený z bratrstva přátel svými přáteli, policejně šikanován, uvězněn a mediálně popraven. Žádný z jeho stranických přátel se ho nezastal, a nejen to, ještě si do něj všichni bývalí přátelé pěkně kopli. Bývalý přítel je prý nejhorší nepřítel.
V roce 2004 před volbami do krajských zastupitelstev a Senátu vytáhla ODS s heslem kampaně: "Jsme tým". ODS poučena Sarajevským atentátem opravdu vytvořila pevný homogenní tým, který úspěšně prošel mnoha bitvami a až na nepodstatné rozmíšky doposud drží šik. Také financování strany po skandálu s mrtvým Maďarem a negramotným Indem zásadně vylepšili. V případu Drobil se ODS s výší částky nežinýrovala a suma by vydala na docela pěknou celostátní předvolební kampaň. Jenže jak na potvoru, i tentokrát se něco podělalo. Bohužel nějaký pitomec, Michálek, či jak se ten chlap jmenoval, to zvoral. ODS s podporou prezidenta Klause však využila veškerého svého vlivu a defraudanta ve stádiu pokusu, soukmenovce Drobila, z maléru vysekala. Případ byl uzavřen s tím, že "Drobilovi bylo nadrobeno", a vše vyšumělo do ztracena. Nemusí se nám to líbit, ale všechna čest, takto by měla vypadat stranická týmová spolupráce. Politika není ani čistá, ani o ideálech, je o penězích. ODS to ví a umí. ČSSD by to ráda uměla, ale je zbabělá.
ODS si tedy trvale rozšiřuje svůj seznam loajálních sympatizantů o další zachráněné, napravené a očištěné kajícníky, zatímco ČSSD si do seznamu připisuje dalšího přítele, kterému podrazila nohy a nechala ho v kaši. Občané politikům odpustí lhaní, rozkrádání, drzost i různé poklesky, dokonce i manipulování soudy, ale nesnáší sraby a zbabělce. Topolánek i ODS to dobře věděli, sociální demokraté to nikdy nepochopili. ČSSD se stala stranou nespolehlivých zbabělých oranžových přátel, od kterých se schopní lidé odvracejí. Jejich zbabělost jde až tak daleko, že se snaží svému bývalému příteli a parlamentnímu jestřábovi Davidu Rathovi ve spolupráci s ODS zabránit i ve veřejné obhajobě před Poslaneckou sněmovnou, na což má Rath jako ústavní činitel podle Ústavy právo. To už není odpovědnost, zbabělost, pokání ani sebemrskačství – to je šílenství. Být sociálním demokratem není free, cool, ani in. To je ostuda. Kdo by také chtěl být ve straně, nebo na kandidátce s přáteli, kteří se bojí soupeře a při prvním maléru vás podrazí? Výsledky sociálnědemokratického „přátelství“ uvidíme po podzimních volbách, kdy kraje i Senát nejspíš nápadně zmodrají, možná i zhnědnou. Celá země bude díky zbabělosti oranžových přátel modrohnědá, a my si můžeme už jenom zazpívat Modrá je dobrá, nebo zašátrat na půdě za trámem, zda tam po dědovi nezůstalo od války nějaké nářadí k hubení holubů.
