Radar monitor (44/2008)

Reklama


Radarové smlouvy návštěvou v Parlamentu

Ve středu 29. října byly obě radarové smlouvy (o zřízení radarové stanice & SOFA) poprvé na pořadu jednání Poslanecké sněmovny. Ačkoliv opozice neuspěla ve snaze smlouvy z pořadu jednání vyloučit (a koalice tak mohla „slavit vítězství“, protože o smlouvách se začalo jednat), ke skutečnému projednávání nedošlo a to bylo odloženo na neurčito. Zřejmě zapůsobily výhrůžky opozice (zejména KSČM), která pohrozila, že jednání zablokuje obstrukcemi. Poslanci pak při vědomí toho, že mají důležitější věci na práci, například státní rozpočet a řadu dalších zákonů, projednávání radarových smluv odložili.

 

Došlo i k jistému přeskupení sil, či spíše vyjasnění si pozic: přeběhlík Wolf se postavil na stranu radaru, poslankyně Zubová je definitivně proti, na stranu proti se přidal i lidovecký poslance Hovorka,  ministr a poslanec Liška stále lavíruje a jeho straničtí kolegové jej vyzývají, aby se konečně rozhodl a řekl jasné „ne“. (J. Čáslavka: „Žádám Tě tedy o dodržení Tvého slova, který jsi dal mnoha členům SZ i veřejnosti, že projekt nepodpoříš.“ M. Kloubek: „S radarovými smlouvami nesouhlasíš, ale jsi ochoten je propustit do dalšího čtení k diskusi. Referendum jako nástroj přímé demokracie vítáš, ale návrh na referendum o radaru přes 1. čtení pustit nechceš. Možná nejsem průměrný volič zelených, ale tato neprůstřelná logika mi opravdu uniká.“).

 

Dramaticky se začala vyvíjet situace v Senátu, který oznámil, že se pokusí schválit radarové smlouvy ještě ve starém složení, ve kterém měla absolutní většinu ODS, což by znamenalo automatické „ano“ bez jakýchkoliv diskusí. Jenže mandát senátora vzniká zvolením, zřejmě i proto nakonec Senát od tohoto velmi sporného postupu upustil a nechá rozhodování až na obměněném složení. I když je pravděpodobné, že spíše než úcta k demokracii a výsledkům voleb stojí za tímto rozhodnutím změna postoje ČSSD, která ustoupila od myšlenky navrhnout za předsedu Senátu P. Pitharta, čímž se otevřela možnost, aby v jeho čele zůstal P. Sobotka (ODS), nebo přímá domluva z Hradu, protože prezidentův projev u příležitosti státního svátku 28. října se dá interpretovat jako nesouhlas s radarem.

Dále z domova

Aby vláda nepochybovala o tom, že to nebude mít snadné, ujistil ji L. Zaorálek (ČSSD) o tom, že americký radar ČSSD možná nechá prozkoumat Ústavní soud. Cestu k takovému postupu vydláždila ČSSD sama ODS, když nechala Ústavním soudem přezkoumat Lisabonskou smlouvu. Čím kdo zachází, tím také schází.

 

Cestu radaru chce zkomplikovat i předpokládaný středočeský hejtman D. Rath (ČSSD), který útočí na radar a chce v krajích prosadit referendum: „My budeme chtít referendum. Ve Středočeském a v Plzeňském kraji minimálně. Chci, aby se zrychleně projednal zákon tak, aby kraje mohly referenda vyhlásit. Bude to jedna z mých prvních iniciativ.“

 

Do procesu projednávání radarových smluv se vložil i známý provokatér, podvodník a hochštapler L. Kohout, který poslancům (ale i některým starostům z okolí Prahy) zaslal falešný dopis předstírající, že pochází od redaktorů ČT, ve kterém vyzývá ke zvážení možných rizik. ČT se okamžitě ohradila a ani poslanci nebrali tento pokus příliš vážně, takže mnoho škody nenadělal; překvapivě se jej nepokusila použít k další diskreditace odpůrců radaru ani vládní propaganda. Možná právě proto, že se skutečný autor tak rychle přihlásil.

 

Za jakou cenu si chtějí USA koupit souhlas ČR s umístěním radaru prozradil (končící) šéf MDA H. Obering – Američané za souhlas s radarem dají české vědě 600 000 dolarů. Na tolik si Američané cení věrného spojenectví, jdoucího až za hrob? Vždyť je to zcela směšná částka! Větší rozpočet má u nás kdejaký sedlák. A protože žádné nájemné Američané platit nebudou, je jasné, že to je vše. Přesně, jak jsem říkal: kdo je laciný, ten je bezcenný.

 

Bez povšimnutí českých médií prošla zpráva, že gen. H. Obering se aktivně vměšuje do vnitřních záležitostí ČR a naléhá na české poslance, aby smlouvy schválili. Údajně řekl: „(…) odmítnutí by bylo velkým zklamáním pro Spojené státy a NATO (…) ztroskotání plánu by bylo vážnou překážkou, Spojené státy však stále mají v rukou plán B.“ Pokud ale mají plán B, proč potom hovoří o vážné překážce? Není to proto, že místo pro radar bylo vybráno i s ohledem na strategické a geopolitické cíle (hrozba Rusku a „vykolíkování území“), které by v případě umístění jinde nemohly být splněny?

 

Za příslušníky Armády ČR, kteří s radarem nesouhlasí, ale mlčí, ať již ze strachu, nebo z úcty k subordinaci, promluvili na vojenské přehlídce 28. října Greenpeace.

 

Svůj názor na radarové smlouvy vyjádřilo též občanské sdružení Vojáci proti válce. Titulek Česko nebude mít sebemenší možnost ovlivnit zavlečení své země do války hovoří sám za sebe.

 

Jako perličku uvádím hodnocení politiky předsedy strany a vlády M. Topolánka, se kterým přišel jeho stranický rival P. Bém: „Umí pouze demonstrovat sílu, vyvolávat v lidech pocity strachu, přetlačit je, ukřičet.“ Stejně prosazuje premiér radar – žádné diskuse, žádné argumenty, jen síla a arogance. Proč se ale nemohu zbavit dojmu, že v případě radaru to panu Bémovi nejenom nevadí, ale dokonce imponuje? Asi proto, že takoví jsou všichni politici ODS, zaměření na úspěch, který vše smyje.

Ze světa

Na obchodní návštěvu Moskvy (protože hodlá nakupovat zbraně ve velkém) přiletěl  Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který podle ruského listu Kommersant „Medveděvovi nabídne také možnost zřízení vojenské základny v Benghází. V souladu s plánem libyjského vůdce by se ruská vojenská přítomnost stala garancí že USA zemi nenapadnou.“ Stejná logika, jako u našich radarových aktivistů, jenom v opačném gardu. Topolánek a spol. se tak řadí po bod oficiálně uznaného padoucha. Gratulujeme.

 

Ani v Polsku nejde vše tak hladce, jak si Američané představovali. Gen. H. Obering, který bez jakýchkoliv diplomatických okolků vyjádřil obavy, že se nepodaří střely umístit na polské území v roce 2012 podle plánu: „Jsem velmi znepokojen. Je to nejhlubší znepokojení, jaké dosud zažívám.“ Neodpustil si ani povinnou propagandistickou vložku: „Bude-li dohoda ratifikována až koncem roku, nebudeme moci v Polsku do roku 2012 antirakety instalovat. Čím víc se projekt zpozdí, tím později budeme moci protiraketovou obranou disponovat a tím víc šancí dostane Írán.“ Bylo by zajímavé vědět, zda tomu sám věří.

 

Velmi znepokojivou zprávu přinesl server Zvědavec, podle které RAND lobuje Pentagon, aby začal válku a tím zachránil americkou ekonomiku: „Korporace RAND (předložila) Pentagonu šokující návrh, aby zahájil válku s nějakou velmocí, což by stimulovalo americkou ekonomiku a zabránilo recesi. (…) 700 miliard, které byly určeny na vykoupení zkrachovalých finančních institucí na Wall Street, byly namísto toho použity na financování nové války, což by mělo za následek oživení umrtveného trhu s akciemi.“ Že by toto byla ona krize, které bude krátce po svém nástupu čelit nová americká administrativa, o které se v poslední době sice vágně, ale o to častěji v USA hovoří? Osobně mne tento návrh vůbec nepřekvapuje, je zcela v intencích amerického pojetí svobody, demokracie, rovnoprávnosti, úlohy státu a konzervativní politiky.

Přejít do diskuze k článku