Rozejděte se, neshlukujte se

Reklama


Když včera vypuklo to velké zatýkání (pro případ, že by tento text četl někdo s odstupem času, dodávám na vysvětlenou, že policie zatýkala přímo na Úřadu vlády nejbližší spolupracovníky premiéra pro podezření z korupce a zneužívání pravomocí), sledoval jsem se sympatiemi tu spontánní škodolibou radost veřejnosti smíšenou s nadějí (jak se později ukáže, naivní), že už to prasklo, že už se policie nebojí a že už bude líp. Sledoval, ale neúčastnil se, protože vrozená skepse mi velela ještě počkat.


Tak jsem počkal a dočkal jsem se přesně toho, co se dalo čekat: skandálem zasažení politici přešli do protiútoku, navzájem si vyslovují podporu, osočují policii ze spiknutí, vyhrožují jí a ve vzácném souladu se pohoršují, jak si policie (přitom nejde jen o policii, ale i soudy a státní zástupce, tedy celý formálně nezávislý (sic!) justiční aparát) vůbec mohla dovolit dělat svoji práci v jejich okolí.


Příliš si panáčci zvykli, že oni mohou vše, že pro ně zákony neplatí, že na jejich politické dohody se žádná pravidla nevztahují, že oni nic nemusí a vše mohou, že jim nic, žádná aféra, žádný skandál, žádný zločin nemůže zlomit vaz.


A víte co? Zatím vše nasvědčuje tomu, že mají pravdu. Poslední vývoj směřuje do ztracena, žádná sebereflexe, žádné „přijetí osobní odpovědnosti“ a jestli na někoho to vyvozování osobní odpovědnosti skutečně čeká, tak to spíše než pan premiér, který nemá s lidmi, jimiž se obklopuje a jimž naslouchá, nic společného, bude neposlušná policie, která zapomněla, kde je v banánové kolonii její místo a že její prvořadou povinností není potírat zločin, ale dbát o to, aby vládní garnituru nikdo nerušil.


Nedělám si iluze, že když se nic nezměnilo po žádném z nesčetných předešlých skandálů této vlády, že se něco změní po tomhle. Ta sebranka u moci to s největší pravděpodobností zase ustojí, a protože co ji nezabije, to ji posílí, narostou jí ještě větší svaly a bude ještě sebevědomější a arogantnější.


Vzkaz, který pánové Nečas, Kalousek a Schwarzenberg vyslali občanům, je dobře čitelný: Rozejděte se, neshlukujete, tady není nic k vidění, tady se neděje nic, co by vás mělo zajímat. Starejte se o to, abyste měli z čeho platit daně, ne o to, kdo a jak s nimi hospodaří.


Docela mi k tomu sedí verše, které zpíval již před lety Ivo Jahelka:


Pane prokurátore, dyk se tak moc nestalo.
Teda až na tu zlomenou nohu,
na těch pár vyražených zubů,
a na to oko už vidí,
výše trestu se mi zdá přiměřená,
ale tak pro osm lidí.


Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku