Páteční rozhodnutí ctihodného soudce Michaela J. Obuse ve věci "Lid proti DSK" č.j. 2526/2011 vyvolalo překvapení ve Spojených státech, ale k mému šoku – i šok ve Francii. Komentátoři a právníci stanice France24 (TV obdoba Hlasu ameriky) nechtěli pochopit, že procesní postavení obviněného se z hodiny na hodinu změnilo. Mění to totiž mnohé. Veřejnost amerického justičního systému totiž dostala berličku, s níž vypadá opticky mnohem lépe, a i přes svou děsuplnost, působí věrohodněji, než český právní "techtlemechtlismus".
Rozhodnutí soudce předcházel především dopis Cyruse Vance-a mladšího, zástupce "Lidu", (nikoli Lidl-u, i když i v Americe je i právo dostupné "v akci") – advokátům obviněného, W. Taylorovi III. a Benjaminu Brafmanovi. (Ze zásadních detektivních pouček Perry Masona totiž víme, že obžaloba nesmí důkazy tajit a skrývat). A skrývat bylo co. Svědkyně obžaloby totiž v žádosti o politický azyl v USA uvedla a odpřísáhla, že ona i manžel byli v Guinejské republice perzekvováni diktátorským režimem, byli opakovaně zbiti, zatčeni a uvězněni policií a armádou, a v souvislosti s umučením manžela byla svědkyně vystavena "hromadnému znásilnění" (gang rape), které provedli příslušníci guinejské armády. Proto z obav o svůj život svědkyně prchla (přes Senegal) do Spojených států.
Prokuratura v New Yorku ovšem "zjistila" to, co OM dávno napsaly, že totiž do země vstoupila na pozměněné (senegalské) doklady v lednu 2004. A vylákané americké vízum. Následně, opakovanými výslechy (lakonicky: interviews) Nafissatu Diallová řekla, že si všechno vymyslela, a její původní informace na žádosti o asyl byly vymyšlené. Získala je tak, že od rodáka dostala nahranou kazetu s tím, co se má říkat, a stálým přehráváním se naučila "vhodnou" verzi k "žádosti" o asyl. Asyl dostala. Znásilněna jako mladá sice byla, ale nikoli guinejskou armádou.
Státní zástupce (alias prokurátor) v dopise z 30. 6. obhájcům dále píše, že původní informace o tom, že po znásilnění se svědkyně schovala "a vyčkala odjezdu násilníkova" je lží. Uklízela sousední pokoj, a do pokoje DSK se vrátila v době, když už se odhlašoval v recepci… Diallová také připustila, že po dvě daňová období vykazuje jako vlastní dceru přítele, aby dosáhla nižšího zdanění, a dále že daně zkresluje, aby si uchovala právo na zvýhodněné sociální bydlení v centru New Yorku. Tolik dopis obhájcům, kde Vanceův úřad uvádí, že "svědkyně byla nedůvěryhodná v popisování své minulosti, současnosti a svých vztahů". Dáno na vědomí i soudci.
Diallová, přes tyto podvody, jako "oběť" a hlavní svědek obžaloby zřejmě nebude do 18. 7. americkými orgány "řešena", pokud prokuratura nestáhne obžalobu. I pak jí zřejmě hrozí pouze "rychlý" odjezd, protože podvodníků jejího stylu a "střihu" jsou jistě jen v N.Y.C. tisíce, a poslední, co si Amerika přeje, je otevírat tuto Pandořinu skříňku. Advokát Diallové Thompson ostatně již prohlásil, že jeho klientka se pouze mýlila, a vlastně "za to nemůže".
Připomeňme, že to byly OM, které napsaly, že Diallová absolvovala průpravu v "koránské škole" své osady, v níž škola neexistuje, a kde memorování několika koránských súr dozoruje zbožný muslim prohlašující se za imáma. Podstatné je, že byla připomenuta důvěryhodnost "afrických" zdrojů. Nepochybovaly o Diallové, stejně jako nepochybovaly o "abusu Viagry libyjskými vojáky, věrnými plukovníku Kaddáfímu." Tímto prizmatem by ostatně měly být důsledně hodnoceny všechny údaje, původem z "ebenového kontinetu". Nemáme-li být naivními hlupáky v očích Afričanů.
Foto: zdroj
