Svět ruskýma očima 152

Reklama


Spojené státy unavuje dělat pořádek v Afgánistánu

Sergej Vasilenkov


Srpen 29, 2012


Tálibán v Afghánistánu demonstrativně popravuje místní obyvatele a koalice už nemá situaci pod kontrolou. V zemi se rozmáhá obchod s lidskými orgány a s drogami. Cizí vojsko má odejít v roce 2014, což má být příznivé jak pro USA, tak pro Afghánistán.


Dva známé případy – spálení koránu a dalších náboženských textů americkými vojáky a zneuctění mrtvých tálibů se dostaly před disciplinární řízení, ale konkretní pachatelé nebyli dáni ve známost a nebyli postaveni před soud, ač to afghánská vláda požadovala. Výsledky šetření Pentagonu dopadly tak, že u delikventů nebyly shledány špatné úmysly, tito vojáci prý nechtěli svými činy urazit city pravověrných muslimů. Disciplinární trest může znamenat snížení hodnosti, pokutu, písemný trest, dodatečné úkoly ve vojenské službě nebo zákaz opuštění vojenské základny.


Tyto hanebné incidenty nejsou zdaleka jediné neblahé následky vpádu vojsk NATO, především vojáků USA, do Afghánistánu a politiky, kterou zde agresor provádí.


USA za svůj hlavní cíl vyhlásily vzít do zajetí členy al-Kájdy, soudit je, svrhnout vládu tálibů a zbavit Afghánistán jejich vlivu. Sedmého prosince 2001 padl Kábul a po dvou měsících byl režim tálibů svržen, avšak hnutí samo nepadlo, dále konalo vojenské útoky a pokusilo se zavraždit prezidenta. Obama vyslal v roce 2009 do Afghánstánu dalších 30 tisíc vojáků. V květnu 2011 byl zlikvidován Usáma bin Ládin.


Koalice v Afghánistánu pořádek zavést nedokázala, stále jsou tam zabíjeni lidé, civilisty nevyjímaje a nyní se celá situace pro Američany soustavně zhoršuje. Ztráty koalice jsou už přibližně dva a půl tisíce vojáků a ztráty kontingentu USA přibližně tisíc šest set vojáků. Smutným důsledkem války je strmý nárůst výroby drog a jejich vývozu do zahraničí. Rovněž do Ruska. Z Afghánistánu pochází asi 90 % produkce heroinu. Dvanáctkrát se zvýšila výroba hašiše. Za posledních deset let byly vyrobeny drogy za 1 bilion dolarů.


V takovéto situaci nelze hovořit o schopnosti USA kontrolovat dění v Afghánistánu, což si i ony samy uvědomují. Už 60 % Američanů si přeje ukončit válku. Má k tomu dojít v roce 2014. O velmi omezené schopnosti USA kontrolovat situaci hovoří časté incidenty vojáků NATO s táliby, při nichž trpí vojáci i civilisté. Podle agentury "Pažvak" podřezali v afghánské provincii Halmand tálibové 17 lidí přítomných na koncertu prý proto, že hudebníci spolupracovali s vládou. Místní policie se ale domnívá, že to bylo proto, že na koncertě byly dvě ženy, což Tálibán nepřipouští.


Podle Pažvaku dne 18. srpna zaútočila vojska NATO několika nálety na území kontrolované Tálibánem. Zabito bylo asi 50 bojovníků. Tálibové tvrdili, že při tom přišlo o život 10 civilistů. V noci 28. srpna t. r. havaroval při zvláštní operaci americký vrtulník a celá osádka zahynula. Podle očitých svědků byl sestřelen ze země, k akci se přihlásil Tálibán.


Nakonec se ukazuje, že akce Trvalá svoboda Tálibán nezničila, zločinnost naopak bohatě kvete. Mnoho zločinů bylo spácháno na ženách, které se odvážily vyjít mimo domov bez doprovodu muže. Lidé jsou zabíjeni k získání orgánů na prodej do zahraničí. Američané se neodvažují pohybovat po ulicích hlavně velkých měst osamoceně, jezdí jen velkou rychlostí ve vojenských autech vybavených kulomety.


Existují svědectví, že z USA do Afghánistánu byla dovezena semena geneticky modifikovaných rostlin, jejichž vysévání je v Evropě zakázáno. Jejich vliv na zdraví není dosud znám.


Mají už Američané načase, aby z Afghánistánu vypadli? Válka je pro ně ohromné finanční břímě. Taktéž pro americké daňové plátce. Ukrajuje z rozpočtu státu a peněz se potom nedostává na naléhavé domácí potřeby. Krom toho se zmenšuje válečná síla USA. Ukázalo se, že americká armáda není schopna udržet v Afghánistánu pořádek. Skupina pozorovatelů s názvem "Nová cesta vpřed: přehodnocení strategie USA v Afghánistánu" se domnívá, že ukončení americké přítomnosti zde vyvrátí přesvědčení al-Kájdy, že USA chtějí upevnit své panství nad islámským světem. Kdyby zde USA nebyly, prospělo by to i bezpečnosti jich samotných. Teroristé by se nesnažili konat teroristické akce ani na území USA, ani mimo jejich hranice. Uvedená skupina je také přesvědčena, že prodlužování války bez naděje na vítězství vede k destabilizaci celého regionu, zejména Pákistánu. Odvelení vojsk USA podle jejího názoru nezpůsobí převzetí moci Tálibánem, neboť ten nemá dostatečnou podporu mezi obyvatelstvem. Odchod vojsk USA bude Americe jen k užitku a sotva zhorší situaci v samotném Afghánistánu


Převzato z Pravda.ru



***

Americkou bezpečnostní agenturu odsoudili za zavraždění iráckých civilistů k pokutě

Matvěj Popov


Srpen 31, 2012


Skandální rozsudek: americká bezpečnostní firma obviněná ze zavraždění civilistů, poskytování úplatku a nelegálního obchodu se zbraněmi byla odsouzena všeho všudy k pokutě, navíc k tak nízké, že se nedá srovnávat se ziskem společnosti. Oblastní soud v Severní Karolíně stanovil, že soukromá bezpečnostní společnost je vinna mnohonásobnými zločiny a odsoudil ji k citelné pokutě. Při bližším pohledu se ukazuje, že trest je přespříliš mírný. Tato firma se dříve nazývala Blackwater a ve světě se stala známou skandálním videem, na němž za bílého dne udatní strážci pro své potěšení zcela bezdůvodně ostřelovali auta Iráčanů jedoucích do práce. Byly jich zabity desítky. Po této události Blackwater změnil dvakrát název, nejprve na Xe Services a později na Academi.


Soud posuzoval několik jednotlivých přečinů:


– Organizace po skandálu s vraždami nabízela milion dolarů iráckému ministerstvu vnitra za ututlání případu a poskytnutí nové licence na činnost,


– Academi byla usvědčena z nelegálních dodávek zbraní do Iráku a Afghánistánu,


– spolupracovala s Kanadou, Švédskem, Dánskem a Súdánem bez potřebné licence od ministerstva zahraničí a tedy nelegálně.


V souhrnu soudci přijali sliby bývalé Blackwater dělat nadále už jen dobrotu a odsoudili ji k pokutě sedm a půl milionu dolarů. Zřejmě vzali v úvahu, že s ministerstvem zahraničí se už společnost vypořádala, když mu vyplatila 42 miliony dolarů.


Trest, který firma dostala, není možno považovat za přísný. Pro Blackwater je milion dolarů nabídnutý ministerstvu vnitra pakatel, nemusí se považovat za úplatek, jestliže firma jen ze zákonné činnosti vydělává ročně až 300 milionů dolarů. Navíc americké ministerstvo spravedlnosti další vyšetřování firmy zastavilo.


Ruské ministerstvo zahraničí komentovalo případ srovnáním s případem v USA vězněného Rusa Viktora Buta. Jemu americký soud vyměřil 25 roků vězení jen za nedokázaný úmysl prodat zbraně povstalcům v Kolumbii. Takovýto přístup ukazuje na dvojí standardy justice USA. Za nedokázaný úmysl 25 let natvrdo a za prokázané nelegální obchody se zbraněmi a vraždění nevinných civilistů pouhá relativně nevelká pokuta.


Převzato z Vesti.ru



***

Turecko na okraji převratných změn

Dmitrij Sedov


Září 01, 2012


Současné snahy Turecka o dominantní postavení v regionu jsou nebezpečné. Týká se to zejména vztahů mezi Tureckem a Íránem.


V roce 2002 přišla v Turecku k moci Strana spravedlnosti a rozvoje (AK Parti) a vztahy mezi Ankarou a Teheránem se znatelně zlepšily. Turecká společnost byla nespokojena s kemalismem, který po mnoho desetiletí přehlížel tradiční islám a Turci příznivě přijali sousedství šiítského státu. Vůdci AK Parti se orientovali na umírněný islamismus a nacionalismus. Spolupráci mezi Tureckem a Íránem se začalo dařit, i když hladké to nebylo vždy. Írán je důležitým dodavatelem energetických surovin do Turecka. Zajišťuje 30 % turecké spotřeby ropy a 20 % jeho spotřeby plynu. Naopak Turecko představuje hlavního investora v Íránu. Existují dlouhodobé společné projekty. Obě země mají jeden stejný problém – kurdský separatismus.


Situaci radikálně změnily vlny arabského jara. Turecko si uvědomilo příležitost stát se v regionu dominantním. Najednou bylo stále více vidět, že za lidskoprávní rétorikou Ankary stojí snaha o svržení vlády svým národem podporovaného Bašára Asada. Turecko chtělo pomoci zavést v Sýrii pseudodemokratický režim, který by byl pod jeho kontrolou a který by zároveň pomohl vyřešit kurdskou otázku, alespoň na syrském území.


Írán takovou politiku přijímá jako zradu islámských zájmů a napomáhání Západu. K tomu se ještě v Turecku objevila radarová základna NATO namířená na Írán. Ten pohrozil útokem na ni. Syrská krize způsobila prudké zhoršení vztahů Íránu a Turecka. Náčelník generálního štábu íránské armády nedávno prohlásil, že vlna násilí namířená proti Sýrii zachvátí i Turecko, pokud to bude pracovat v zájmu Západu.


Skutečná rána tureckým zájmům přišla letos v červnu z Damašku. Prezident Asad navrhl syrským Kurdům, že odvelí svou armádu z jejich měst a vesnic a poskytne jim autonomii, pokud přestanou podporovat opozici. Návrh byl Kurdy přijat a syrská vojska z jejich území odešla. Kurdové si jej začali hlídat, včetně hranice s Tureckem. Situace se radikálně změnila a kurdské území přestalo být základnou opozice. Turecko mělo v úmyslu tudy posílat své vojsko pod záminkou vytvoření nárazníkové zóny bezpečnosti. Nyní naopak může z této oblasti pronikat kurdské separatistické hnutí do Turecka a navíc mohou odtud být organizovány teroristické akce. Bašár Asad k tomuto kroku zajisté přistoupil po konzultaci s Teheránem.


Ankara začala horečně uvažovat o protiopatřeních a především o vyslání svého vojska do Sýrie a o vytvoření nárazníkové zóny v této zemi podobné té v Lybii. Teherán Ankaru vážně varoval s tím, že pokud to udělá, bude reagovat veškerou svou silou a ještě k tomu zaktivizuje íránsko-syrskou obrannou dohodu z roku 2008.


Turecká politika nulových konfrontací, jak ji nazývá turecký ministr zahraničí Davutoglu, dostala ještě jednu ránu. Jakmile Kurdové v Turecku uviděli, že jejich syrští soukmenovci dostali svobodu, nemeškali a začali se mobilizovat, podobně se děje i v Iráku. "Odvetné útoky" tureckého letectva na irácké Kurdy vyvolaly nelibost Bagdádu. Ten Turecko varoval před bombardováním kurdského území v Iráku a pohrozil odvetou. V této záležitosti koordinuje Irák svou politiku s Íránem.


Došlo to tak daleko, že se Turecko ve svém regionu dostává do izolace. Nemohou mu pomoci ani sympatie království Perského zálivu. Vztahy s Izraelem jsou stále poznamenány aférou Mavi Marmara.


Olej do ohně přilil i dokument izraelské rozvědky, v němž její šéf Kohavi upozornil na rozvíjející se regionální krizi a vyzval vlády, aby se připravily na vážné otřesy. Prý se bude Izrael muset střetnout s ještě agresivnějším okolím než dosud. Všechno může směřovat k výbuchu, pokud nedojde ke včasné připravenosti ("It will be an environment that deals with a series of crises, regional and internal, which raises the level of sensitivity of all players, and which could lead, without prior planning, to an eruption".)


Pokud se tak stane je jasné, že stupňující se krize nemine ani Turecko. Při své snaze dosáhnout hegemonie v regionu prostřednictvím podvracení Sýrie nevzalo Turecko v úvahu podobnost svého a syrského režimu. Oba státy mají muslimskou tradici, oba zavedli aktivně sekulární řád. Z hlediska islamistů musí být Erdoganova prozápadní vláda svržena úplně stejně jako vláda Asadova. Izraelská rozvědka s ohledem na to předpokládá, že se islamisté v první řadě vrhnou na sekulární režimy. Turecko bude na prvním místě.


Turecké vedení podpořilo rebelii v Sýrii a pomohlo zažehnout regionální požár. Nyní, když je v izolaci, hledá usilovně cestu, jak z toho ven. Cesta je jediná – skončit s podporou syrského povstání. Pokud nemá Ankara odvahu takový krok udělat, musí se připravit na převratnou událost. Izraelská rozvědka ví, o čem mluví.


Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku