Svět ruskýma očima 191

Reklama


Pevná pozice Moskvy

Elena Guskova


Duben 29, 2013


Srbský ministerský předseda Dačič podepsal dohodu s Prištinou. Srbské parlamentní strany se k tomuto aktu nepostavily jednotně. Především jej kritizuje Demokratická strana Srbska Vojislava Koštunici. Vládu obvinila ze zrady národních zájmů, především zájmů kosovských Srbů. Většina parlamentu dohodu schválila.


Zasedání sněmovny týkající se parafování dohody bylo bouřlivé. Několik ministrů o správnosti přijatého řešení pochybuje a ředitel Kanceláře pro Kosovo a Metohiji Alexandr Vulin uvažoval, že podá demisi, protože slíbil kosovským Srbům, že dohoda bude respektovat jejich práva. Přestože ve vládě v otázce Kosova nepanuje jednota, Bělehrad Evropské unii oznámil, že vláda přijala dohodu jednomyslně.


Zdálo by se, že nyní zbývá už jen čekat, kdy šéfové diplomacie EU stanoví Srbsku datum začátku přístupových jednání. Tak jednoduché to ale není. Dodatečné požadavky na Srbsko má odedávna Německo. Jeden z nich už prezident Nikolič splnil, když se neočekávaně v TV Bosny a Hercegoviny omluvil muslimům a požádal je, "aby odpustili Srbsku jeho zločiny v Srebrenici". Slíbil také navštívit Srebrenici a poklonit se obětem zločinů. Avšak návštěvu muzea obětí srbského lidu v okolí Srebrenice neslíbil. Německé Schwäbische Zeitung vše srozumitelně objasnily: "Prostá omluva za Srebrenici nemůže automaticky otevřít dveře do EU." Srbové tedy mohou očekávat další požadavky.


Kosovští Srbové dohodu s Prištinou odmítají. V demonstraci proti dohodě oznámili, že do svých komunit nevpustí kosovskou vládu. Domáhají se referenda a v termínu 7. až 9. května hodlají přijít do Bělehradu s velkou demonstrací. Dalším ohniskem odporu k rozhodnutí vlády je Srbská pravoslavná církev. Její synoda dohodu odmítla s tím, že je tak v Kosovu a Metohiji fakticky uznána existence vlády nezávislé na Bělehradu. S dohodou nesouhlasí ani mimoparlamentní opozice, která také uspořádala demonstrace.


Mnozí pozorovatelé pochybují o autentičnosti patnáctibodového textu uvedeného v tisku. Týká se to vytvoření Sdružení srbských komunit tam, kde jsou Srbové ve většině. V bodě 9 je stanoveno, že policie srbských komunit bude zcela integrována do struktury kosovské policie a bude placena z Prištiny. Náčelník má být Srb a složení policie má zohledňovat etnické hledisko. Avšak to, co se v bodu praví, značí, že po otevření hranice srbských komunit se tam vecpou Albánci, kteří se vecpou i do policie srbských komunit.


Media oznámila, že Thaci byl ochoten k ústupkům ve věci vytvoření Spojených srbských komunit až po slibu Bělehradu, že nebude vystupovat proti zastoupení Kosova v OSN. V bodě 14 se praví, že "žádná ze zemí nebude blokovat ani rozvracet a sabotovat postup obou zemí na cestě ke vstupu do EU." Oba body nejsou ještě dohodnuty, mohou tedy být změněny, ale jistě ne ve prospěch Srbů.


Od roku 2007 Moskva Srbsko v otázce Kosova důsledně podporuje v RB OSN. Zablokovala přijetí Ahtisaariho plánu o Kosovu, nesouhlasila s rozmístěním mise EULEX, oponovala vytvoření Mezinárodního civilního úřadu a Mezinárodní řídící skupiny. Jenže srbské vedení souhlasilo s jednáním na půdě EU namísto v OSN, takže se samo zřeklo podpory Moskvy. Vzalo tak odpovědnost za odtržení Kosova zcela do svých rukou. Při své návštěvě Moskvy srbský ministerský předseda otázku možné změny formy jednání s Prištinou neotevřel a nepožádal o podporu práv kosovských Srbů.


Rossijskaja gazeta koncem dubna napsala s odvoláním na vysoce postavený zdroj z ministerstva zahraničí RF, že "Rusko bude pokračovat v blokování snahy Kosova vstoupit do jakékoliv mezinárodní organizace".


Převzato z Fondsk.ru

***

Velké náklady na rozšiřování EU na východ

Pavel Černyšev


Květen 01, 2013


V roce 2004 se k EU připojilo 10 nových zemí, z toho 8 bývalých socialistických. Nyní se ukazuje, že jak pro EU, tak pro nynější nováčky to představuje více výdajů než výhod z připojení plynoucích. Nejhůře dopadly pobaltské země, Polsko a Maďarsko.


Od doby vstupu nových zemí přestala být EU společenstvím výhradně rozvinutých zemí. Brusel utratil stovky milionů eur na dotažení nováčků na úroveň starých zemí, přesto propast mezi nimi zůstává. Přijetí Slovinska, Estonska a Slovenska do eurozóny je nepřiblížilo k novým zemím, jakými jsou například Rakousko a Finsko.


Podle MMF byl v EU v roce 2012 průměrný příjem na osobu asi 24 tisíc eur (nadále bráno jako 100%). Krize silně ovlivnila Řecko a Portugalsko, u nichž je tento ukazatel 78% a 74%. Dříve nad průměrem byly Itálie a Španělsko, nyní klesly na 95 % a 97 %. Země, které vstoupily do EU 1. 5. 2004, jsou všechny pod průměrným příjmem na jednoho obyvatele. Nejchudší Lotyšsko je na 58 procentech, Maďarsko 63%, Polsko 64%, Litva 68% a Estonsko 69%. Jejich příjem na hlavu je dokonce nižší než v Portugalsku a Řecku. O něco lépe je na tom Slovensko se 77 procenty a nedávno bylo Světovou bankou zařazeno mezi rozvinuté země. Ve stejné kategorii rozvinutých zemí je i ČR s 86 procenty a Slovinsko s 89 procenty příjmu na hlavu. Tyto země předběhly i Portugalsko a Řecko a dotahují Itálii a Španělsko. Ovšem Slovinsko stojí na hranici defaultu a v Itálii a Španělsku to není o nic lepší.


Výhody tak velkého rozšíření EU na východ jsou pro starou Evropu možná v tom, že získala stabilní sféru politického vlivu a odbytiště v bývalých socialistických zemích. Pro nováčky je výhoda v dotacích a další finanční pomoci od EU i od jednotlivých zemí, zejména Německa. Avšak klady jsou zřetelně překrývány výdaji. Němečtí, nizozemští a finští plátci daní ze svých kapes platí posouvání nováčků na svou úroveň. Samotné bývalé socialistické země fakticky ztratily nezávislost. Jsou nuceny jakákoliv vlastní jednání, ať v politice nebo v ekonomii, doslova nechat schválit EU. Bylo k užitku odtrhnout se od SSSR pro to, aby se opět vzdaly své suverenity?


Víceméně v pohodě se do EU začlenily ČR a Slovinsko, ač tak jako tak jsou pozadu za Rakouskem nebo Švédskem. Obě země si uchovaly průmyslový potenciál a zemědělství. Češi ani Slovinci prakticky neodcházejí pracovat za hranice. Naopak k nim přicházejí Slováci, Ukrajinci, Moldavané a obyvatelé chudých republik bývalé Jugoslávie. Ovšem i pro ně byly náklady na začlenění do EU velké. Bankovní sféra se dostala pod kontrolu německých a rakouských úvěrových institucí. Hrozí nepříjemnosti v důsledku historicky napjatého vztahu Čechů a Slovinců s Německem a Rakouskem. V německy hovořících zemích se dostávají ke slovu potomci vysídlených. Žádají návrat majetku a hrozí žalobami.


Slovinské vedení bylo pyšné, že jako první z nováčků přijalo euro. Jenže později to znamenalo podpořit Řecko a Portugalsko. Nyní je na hraně dluhové jámy samo Slovinsko. Češi se svou korunou byli prozíravější. Krizi přežívají poměrně úspěšně.


Hůře dopadly Polsko, Pobaltí a Maďarsko a o něco lépe Slovensko, které se staly pokulhávajícími zeměmi Evropy. Pod dozor vedoucích států dali nejen podniky a banky, ale ještě uzavřeli závody vystavěné za socialismu. Polsko uzavřelo mnohé doly a Litva Ignalinskou JE, čímž se stala z vývozce energie dovozcem.


Pro zemědělství uvedených zemí je EU katastrofou. Polské maso, maďarská rajčata a papriky, lotyšské šproty, litevský sýr a estonskou smetanu západní Evropa nepotřebuje. Louky, na nichž se dříve pásly krávy, zarostly plevelem. Rybářské lodě byly zlikvidovány. Nezaměstnanost je ve dvouciferných číslech. Práce se hledá v cizině. Bylo tomu tak už před krizí a je tomu tak dosud. Na Maďarsko a Lotyšsko dopadla krize tak, že jsou před pádem. I Litva a Estonsko silně klesly. Jen Polsko v posledních letech nabíralo na síle, ovšem jeho startovní čára byla nejníže ze všech.


Pobalťané, Poláci, Maďaři a Slováci způsobují EU mnoho problémů. Statisíce "neobčanů" v Lotyšsku a Estonsku a neustálé výpady Pobalťanů a Poláků na Rusko kazí vztahy EU s největším východním sousedem. K tomu jsou ještě problémy Poláků v Litvě a Maďarů na Slovensku. Všechno to je věcí EU a Brusel musí usilovat o podporu vztahů Litvy s Polskem i Maďarska se Slovenskem tak, aby byly na únosné úrovni.


Za téměř 10 let od 1.5.2004 jen ČR, Slovinsko a částečně Slovensko s přimhouřením oka odpovídají požadavkům na stát Evropské unie. Polsko, Maďarsko a pobaltské státy zůstávají ekonomickým břemenem. Ovšem na druhou stranu je možno je využívat politicky, hlavně proti Rusku. Jenže z toho nezbohatnou.


Převzato z Pravda.ru


***

Prezident Kypru zahájí 5. května třídenní návštěvu Izraele

Květen 2, 2013


Prezidenta Anastasiadise budou na jeho cestě doprovázet ministr obchodu, průmyslu a turistiky, oficiální představitel vlády a další osobnosti.


Prezident sdělil novinářům, že Kypr chce s Izraelem rozvíjet spolupráci v mnoha oborech, včetně využívání přírodních zdrojů. Upozornil, že geostrategická poloha Kypru může sehrát roli ve vznikajících vztazích těchto dvou zemí.


V soboru večer navštívil Anastasiadis Izrael soukromě. Účelem byla účast na obřadu zapalování svatého ohně v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Pracovní návštěva bude zahájena v neděli 8. května setkáním s Netanjahuem a poté navštíví Knesset. V úterý se setká s jeruzalémským patriarchou a poobědvá se Šimonem Perézem. Nato se účastní obchodního fóra Izrael-Kypr v Tel Avivu, vystoupí na univerzitě a 8. května se vrátí domů.


Ve čtvrtek 2.května byl v Izraeli ministr obrany Kypru na pozvání svého izraelského kolegy Jaalona. Projednávali otázky energetiky a spolupráci v oboru energetické bezpečnosti po otevření velkých ložisek plynu. Zásoby kyperského naleziště Afrodita, největšího z těch, která byla v posledních deseti letech otevřena, se odhadují na 1,7 bilionů kubíků. Pravděpodobně je pokračováním izraelského ložiska Leviathan.


Převzato z News.mail.ru


***

Bolívie vypověděla USAID kvůli vyjádření ministra zahraničí Kerryho

Květen 2, 2013


Prezident Bolívie Evo Morales vyhostil americkou Agenturu pro mezinárodní rozvoj USAID ze své země kvůli slovům ministra zahraničí USA Kerryho, který nazval Jižní Ameriku zadním dvorkem Washingtonu. Morales se tak rozhodl k vyjádření protestu a oznámil to na shromáždění ke svátku práce. Dříve se prezidentovo rozhodnutí vysvětlovalo tím, že se Američané pracující v Bolívíí vměšují do vnitřních záležitostí země. Spojené státy takové obvinění "hluboce litujíce" odmítly.


Reuters napsala, že USAID za posledních 50 let utratila v Bolívii asi 2 miliardy dolarů na vzdělávání, zdravotnictví, zásobování potravinami, atd.


Kerry svá nevhodná slova pronesl 18. 4. t.r. na zasedání senátního výboru. Protestoval tam proti snížení výdajů na region. Výrok jihoamerické státy rozladil.


USAID pracuje v různých zemích. Vlády jím postižených zemí bývají s činností agentury nespokojeny, obviňujíce ji z podpory opozice. V Rusku byla její činnost zakázána v roce 2012.


Převzato z Lenta.ru


 

***

 

Expert: Bratry Carnajevovy nastrčili

Jurij Sosinskij – Semichat

 

Květen 5, 2013

 

Americké tajné služby dosud nevyjasnily motiv akce bratrů Carnajevových, ani otázku, zda měli spolupachatele. Jestli byli součástí nějaké mezinárodní teroristické organizace nebo pracovali samostatně. Už 16.dubna se v mediích objevily minimálně 4 verze.

 

1. Práce radikálních islamistů se zapojením al-Kájdy

2. Práce protivládních extrémistických skupin

3. Práce struktur blízkých vládě

4. Práce duševně vyšinutého osamoceného individua

 

Dvacátého dubna byl zadržen devatenáctiletý Džochar, když den před tím policie zabila jeho bratra Tamerlána.

 

Předseda Výboru pro národní bezpečnost Kongresu USA vyslovil předpoklad, že bratři Carnajevovi měli pro zhotovení výbušného zařízení instruktora, ovšem neví se, zda byl z Čečenska nebo z USA. FBI nyní slídí v okruhu známých obou bratří. Domnívá se, že ke zločinu je mohla vyprovokovat jejich matka. Ta takové podezření odmítá. Hlas Ameriky tlumočí její slova: "Jsem unavena z absurdních prohlášení o mně a mých dětech. Lidé vědí, že jsem obyčejný člověk, nikdy jsem neměla žádné kriminální spády, natož spojení s terorismem."

 

Tamerlán byl už před dvěma lety vyslýchán FBI, ale v jeho činnosti se nezjistilo nic podezřelého. Předpoklad o jeho možném napojení na radikální islamisty mohl přijít z FSB. Je možné, že oba bratři chtěli získat americké občanství. Nedávno předala ruská tajná služba Američanům přepisy telefonních hovorů matky Carnajevové se synem, v nichž byla zmínka o džihádu. Několikrát bylo publikováno jméno Imám Misha, Američan arménského původu, který prý měl Tamerlána lákat k islamismu.

 

Ovšem žádné důkazy o účasti na teroristických akcích v Bostonu nebyly nalezeny. O tom, kdo může mít na tragédii vinu, pro koho byla k užitku, hovoří prezident asociace veteránů protiteroristických útvarů Alfa Alexej Filatov.

 

"Posuzuji bratry Carnajevovy podle toho, co vím o jejich životě, kde žili, jak žili, o co se snažili, co o nich říkají příbuzní, přátelé, spolužáci, učitelé … To, co udělali, z toho se nedá složit Rubikova kostka. Je velmi těžké, prakticky nemožné objasnit, proč to udělali. To znamená, jak to říkají někteří specialisté – včetně amerických, že to byla jakási "spící buňka" radikálních muslimů, to nesedí. Za prvé nežili jen na Kavkaze. Přicestovali z Kyrgyzie, byli rok v Machačkale a v ranném mládí přišli do Ameriky. Praktické a fyzické kontakty nikdo neviděl. To, že starší bratr jezdil do Machačkaly, snad byl v Čečensku … Není jasné, zda tam pracoval ve stavebnictví nebo, jak říká otec, do dvanácti hodin spal a potom se bavil s přáteli. … Nedá se věřit, že v té době z něj učinili tu spící buňku."

 

Téměř 12 let ve Spojených státech nedošlo k žádnému teroristickému činu. Obyčejní Američané už se začali zajímat, proč musejí vojáci umírat v Afghánistánu, Iráku a kde všude, když se nic neděje? Proč je nevrátit domů?

 

"Je docela možné, že vláda chtěla tímto způsobem zdůvodnit svou vojenskou přítomnost. Bratři Carnajevovi se zdají být do toho zataženi, ale dosud není možno o jejich úloze hovořit. Není náhoda, že nejsou mezi publikem maratonu. S nimi se pracovalo a Filatov věří, že jediným jejich motivem byly peníze. Řekli jim, že si mohou vydělat, když zahrají svou roli. Po využití je jednoduše podvedli. Staršího informovaného bratra prostě zlikvidovali, aby nebylo možno spletitou situaci rozmotat."

 

Filatov dále uvažuje: "Máme dva radikály s nejasnými motivy a cíli. Nyní se pro Američany všechno krásně propojuje. Politici, Obama, dokonce republikáni, kteří jsou v opozici, z toho vytěží své politické dividendy."

 

Převzato z Pravda.ru

Přejít do diskuze k článku