Svět ruskýma očima 192

Reklama


Sponzoři čečenského terorismu a výbuchy v Bostonu (I)

Nikolaj Mališevskij (Bělorusko)


Květen 05, 2013


Ke zprávám masmédií v USA o "čečenských teroristech", "Ruském Kavkazu – semeništi terorismu"," Ruském Čečensku – zemi zaslíbené pro teror" jsou v tomto článku doplňující informace.


Matka Čečenců obviněných z bostonských výbuchů přímo promluvila o jejich spojení s FBI. Od té doby je věnována pozornost účasti Tamerlána v tajném "gruzínském" programu CIA, určeném k destabilizaci Severního Kavkazu, jeho oddělení od Ruska a vtažení do sféry vlivu spojenců USA – Saúdské Arábie a Kataru. Bulharský politolog, arabista, profesor sofijské univerzity Čukov píše, že bratry Carnajevovy, kteří získali stipendium v Cambridge College, naverbovaly americké a saúdské tajné služby. V první polovině roku 2012 naštěvoval Tamerlán v Gruzii semináře placené CIA a provozovamné pod záštitou Jamestownského fondu.


Ruská kontrarozvědka zhusta narážela na kontakty gruzínského ministerstva národní obrany s čečenskými extrémisty a vůdci banditů, jimž byly předávány zbraně. Právě v Gruzii se ještě v roce 2000 setkal ideolog čečenských teroristů Udugov s osobním zástupcem bin Ládina, přičemž se projednávala otázka předání zbraní, munice a bojovníků do Čečenska. V gruzínské Pankinské soutěsce měla základnu skupina čítající 1500 bojovníků. V Tbilisi se často setkávali vůdci čečenských hrdlořezů Radujev, Arsamov a Udugov, hledaní na žádost Ruska Interpolem. Tehdy také v Tbilisi pracovali "představitelé Republiky Ičkerie" a informační středisko teroristů o 100 lidech. Od nich bylo placeno vytváření band, předávání zbraní a munice, léčení zraněných bojovníků, jejich přesun do dalších zemí a propaganda.


Podle ministerstva vnitra RF pomáhá teroristům na Severním Kavkaze přes šedesát zahraničních extremistických organizací, kolem sta zahraničních firem a desítky bankovních skupin. Jen ve Spojených státech shromažďuje prostředky pro severokavkazské extrémisty asi 150 organizací. A to ještě není všechno to, čím jsou čečenští teroristé z USA podporováni.


Cíleným shromažďováním prostředků se ve Spojených státech zabývají například American Bar Association, Muslim American Council, Islamic Relief/Chechnya Appeal, Islamic City Relief a dalších 9 organizací (uvedeno v originálu článku). V roce 2003 přiznala organizace Benevolence International Foundation ústy zadrženého Američana syrského nebo albánského původu Arnauta, že platí bojovníky v Čečensku a Bosně. Ještě před tím byl Arnaut obviněn z financování bin Ládina. Když prohlásil, že peníze bin Ládinovi nešly, ale byly určeny čečenským teroristům, byl zproštěn viny.


Spojené státy podporují čečenské extrémisty různým způsobem, soustavně monitorují situaci v Čečensku a politické akce prostřednictvím dalších organizací – jedná se o American Muslim Council, American Commitee for Peace in Chechnya, American Friends Service Commitee a Islamic Circle of North America.


Organizace American Muslime Assistance, AMA je registrována na ministerstvu zahraničí USA a jejím hlavním úkolem je poskytovat pomoc Muslimským bratřím celého světa. Její vůdce šejk Kisham Muhammad Kabbani je předsedou vlivného Islamic Supreme Council of Amerika, předsedou Hakkani Islamic Trust of New Muslims. AMA pracuje na Severním Kavkaze a vede propagandu proti ruské vládě. Často se kryje jinými muslimskými organizacemi, někdy Vysokou islámskou radou Ameriky, která sjednocuje 15 milionů muslimů žijících v USA.


Ve Spojených státech jsou organizace speciálně se zabývajáící propagandou a politickou činností ve prospěch čečenských separatistů, například internetová firma Amina Network a několik dalších. Některé organizují pravidelně prezentaci v mediích a spolupracují s americkými analytickými centry, vyvolávají slyšení v Kongresu a využívají konzultanty, experty a poradce. Ministerstvo spravedlnosti má registrované dvě organizace jakožto zahraniční zástupce. Kromě jiného se snaží tlačit na vládu USA, aby podporovala úsilí Čečenské republiky Ičkerie na vybojování nezávislosti a odtržení od Ruska.


První instruktoři z USA, kteří sloužili islámu, byli v řadách "Kavkazské armády" Džochara Dudajeva v devadesátých letech. Šamil Basajev se svými bandity dostal polní uniformy armády USA, dalekohledy pro noční vidění a satelitní telefony, všechno to se vozilo z Turecka přes Dagestán na jih Čečenska. V předvečer řady rozsáhlých teroristických útoků na Rusko, které vyvrcholily tragedií v Beslanu, se setkávaly vysoce postavené osoby z USA s "ministrem zahraničí Republiky Ičkerie" Achmadovem. Vysoce postavenou osobou byl například předseda Výboru pro mezinárodní vztahy Kongresu Gilman a setkání připravoval "odborník na Rusko" Brzeziński.


Převzato z Fondsk.ru


***


Sponzoři čečenského terorismu (II)

Nikolaj Mališevskij (Bělorusko)


Kěten 06, 2013


Někteří evropští komplici čečenských teroristů.


Ve Velké Británii je aktivních několik organizací. Mezi nimi například Islámská liga, jejíž členové kdysi organizovali zbití ruských žurnalistů a otevřeně se přiznali k vraždám Rusů v Čečensku. Islamic Relief má sídlo ve Velké Britanii a v USA, její vůdce je synem účastníka atentátu na egyptského prezidenta Násira a přítel Maschadova. Některé organizace připravovaly specialisty na minové výbuchy pro čečenské bandy. Od roku 1977 vyškolili přes stovku sebevražedných atentátníků. Krom toho kryly tajné agenty, kteří prováděli rozsáhlou topografickou špionáž na území Čečenska, přičemž se zajímali především o obydlená místa. Generální štáb ozbrojených sil Ruska ve své době oficiálně obvinil Velkou Britanii a Francii, že na svém území nechává fungovat vojenské základny připravující žoldáky a teroristy. Hlavní muftí v Británii Hamza vyhlásil po zahájení bojových akcí v Čečensku Rusku džihád a otevřeně přiznal, že chystá dobrovolníky pro Severní Kavkaz. Po roce 2000 se tam podle některých zpráv vysílalo přes Londýn týdně až 40 teroristů. V Británii pracuje bývalý pomocník bin Ládina, britský občan al-Masrí, vydávající bulletin al-Ansar. Bojoval v Afghánistánu, schvaloval výbuchy v Moskvě a jeho organizace patří mezi deset nejnebezpečnějších.


V Německu je nejaktivnější Čečenské emigrantské centrum v Mnichově, čečenská diaspora SRN, firma Gerbera a další tři instituce podpoprující teroristy. Žoldnéři z Německa bojovali v Čečensku na straně teroristů (například pětadvacetiletý T. Fischer). Ministr zahraničí RF se na německém velvyslanectví v Moskvě ohradil kvůli přípravě Čečenců pro práci s minami. Přesto německé organizace Help a Pomoc Německa ihned po upozornění poskytly čečenským teroristům 8,5 milionů marek.


Polsko je v podpoře čečenských separatistů mezi evropskými státy nejradikálnější. Polští představitelé vystupují v mezinárodních organizacích rezolutně proti Rusku, v zemi se tvoří struktury na podporu čečenských separatistů a k propagandě teroristických myšlenek v ostatních evropských zemích. Od roku 1995 sídlí v Krakově Čečenské informační centrum placené Solidaritou. Pod záminkou humanitární pomoci Čečensku byly mnoha strukturami posbírány miliony dolarů. Přes své Polské filiálky šly peníze do Čečenska z USA. Zapojena je Amnesty International USA a americké vedení Helsinky Watch Commitee.


Čečenský terorismus podporuje a platí rovněž organizace z Albánie, Bulharska, Bosny, Nizozemí, Dánska, Norska a Finska. V Bosně je takových organizací velký počet.


Finské sdělovací prostředky oznámily, že bratři Carnajevovi dostali instrukce prostřednictvím švédských stránek "Kavkaz-centr", (přešel ze Švédska do Helsinek), který je hlásnou troubou Umarova, nazývaného na Západě ruským Usámou bin Ládinem. Kavkaz-centr má mnoho serverů v USA, v celé řadě zemí je zakázán a pracovali v něm lidé zapojení do Beslanské tragedie. Interpolem je viněn z přípravy zvláště nebezpečných zločinců. Pracuje pod záštitou vysokých úředníků ministerstva zahraničí. Finsko poskytuje útočiště mnohým bývalým bojovníkům.


Analytici nevylučují, že po událostech v Bostonu bude rozehrána obvyklá komedie s uzavřením Kavkazského centra ve Finsku (kdysi totéž udělali kamarádi čečenských teroristů ve Švédsku) a jeho převedení do některé přátelské země, subdodavatele západních "kavkazských" projektů. V lotyšském parlamentu je na státní útraty podporována filiálka společenství Vainach (společenství kavkazských národů), krytí pro Skupinu podpory svobodného Čečenska. Bandité, kteří se chlubí vraždami Rusů, dostávají lotyšské občanství a prostor ve sdělovacích prostředcích. Mnozí čečenští teroristé prošli speciální přípravou na základnách špionážně diverzního praporu "Rys". Spolupráci schvaloval lotyšský ministr vnitra, který byl opakovaně obviněn z kriminálního spojení s čečenskou mafií.


Něco obdobného se děje v Litvě. Ruská strana zná jména některých osob spolupracujících s čečenskými kriminálními živly, a to i z obchodu s drogami. Estonské banky poskytovaly teroristům finanční pomoc. Osobně tyto záležitosti vedl bývalý předseda estonské vlády M. Laar.


Všechno, co je v tomto článku uvedené, je jen vrcholem ledovce, ale i to samo postačuje. Čečenský terorismus se v tuto chvíli realizoval ve výbuších v Bostonu a stál krev obyčejných Američanů.


Převzato z Fondsk.ru

***


Turecká strana pracujících zahájila odsun bojovníků z Turecka

Květen 08, 2013


Mezi vůdci Kurdů a tureckou vládou byla dosažena dohoda. Proti té dlouhodobě vystupují kurdští aktivisté, kteří se na jihovýchodě střetli s policií.


Kurdští bojovníci opouštějí Turecko se zbraněmi, mají obavy z možného napadení tureckými vojáky. Přes dva tisíce partyzánů bude přemístěno na sever Iráku. Je naplánováno, že vyzbrojené formace budou odcházet po etapách.


Jednání o odsunu bojovníků byla obtížná a napjatá. Probíhala od října 2012 mezi místními vládami a vůdcem Kurdské strany pracujících Abdullahem Oçalanem, který si odpykává doživotní trest za terorismus a separatistické snahy.


Za třicet pět let trvající konflikt přišlo o život 45 tisíc lidí. V březnu 2013 vyzval Oçalan své příznivce k odsunu bojových oddílů z Turecka a k zahájení mírových jednání pro vyřešení kurdské otázky.


Převzato z RG.ru

 

 

***

 

 

Je Evropa připravena hradit ambice USA?

Sergej Vasilenkov


 

Květen 8, 2013

 

Spojené státy tlačí několik posledních let na Evropu, aby zvýšila své platby do NATO. Naposledy se tak stalo letos 6. května v průběhu zasedání výboru Evropského parlamentu pro zahraniční politiku a bezpečnost ústy šéfa NATO.

 

Koho se Evropa bojí?

Na zasedání oznámil Rasmussen nutnost zvýšit náklady Evropy na obranu aniž by to nějak oficiálně zdůvodnil. Média přinesla jenom zprávu, že důvodem je zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti. Takováto prohlášení se stále opakují, ovšem bez toho, aby se konkretizovala nebezpečí, která Evropě hrozí.

 

Severoatlantická aliance byla původně vytvořena pro sjednocení evropských zemí a USA proti sovětskému nebezpečí a později proti jakémukoliv jinému nebezpečí. V roce 2013 vyjádřil viceprezident Biden obavy z přechodu Číny mezi vojenské mocnosti a z  možného oslabení sil Evropy, sníží-li se odpovídající financování. Ovšem rozborem situace se zjistilo, že olej do ohně přilévají v Evropě USA.

 

USA už dávno projevují nespokojenost se spojenci NATO

Za posledních 20 let se vojenské rozpočty zemí Evropy snížily prakticky na polovinu. Ukázkový byl konflikt v Libyi, kdy USA poskytovaly válečné garance. V roce 2011 pohrozil ministr obrany USA Gates odstoupením z NATO, budou-li nadále snižovány vojenské síly spojenců. Před nedávnem se v tisku objevila prohlášení velvyslance USA při NATO, že Spojené státy už dále nemohou pokračovat ve financování evropské obrany. Podle toho by to vypadalo, že Evropa táhne USA ke dnu.

 

V současnosti je Washington více orientován na Asijsko-tichooceánský region a celkově vede mnohem aktivnější politiku než kterýkoliv jiný stát. Proto na Evropu nezbývá. Pentagon dále počítá s tím, že do roku 2015 z Evropy odsune polovinu v ní rozmístěných vojenských skupin.

 

Spojené státy jsou velmi zneklidněny Severní Koreou, proto potřebují z Evropy vyždímat zdroje, aby své postavení upevnily. Jejich státní dluh roste astronomickou rychlostí a finanční otázky jsou velmi aktuální. USA dávají na obranu 4 % HDP, Francie a Velká Britanie po 2 % a ostatní země NATO ještě méně. Čína dává na obranu 7,8 % HDP.

 

Krize vztahů s USA

Evropa v důsledku krize snižuje finanční účast v NATO. Zároveň se snaží přeorientovat se na vlastní vojenské vybavení nezávislé na NATO. Ač je většina evropských zemí v NATO a v EU, zůstávají odlišnými organizacemi. Evropa považuje za prvořadý úkol starat se o vlastní bezpečnost. EU podle svého přesvědčení nemá provádět vojenské akce za svými hranicemi. Jenže NATO je mezinárodní vojenská organizace s cílem zajistit obranu všem členům bloku před nebezpečím zvenku. Právní základnou činnosti EU ve sféře obrany a bezpečnosti je Maastrichtská dohoda z roku 1992 a později uzavřená Lisabonská smlouva s platností od roku 2009. V otázkách obrany EU hraje největší úlohu Výmarská skupina, v níž je Německo, Francie a Polsko.

 

Rozporuplná skutečnost, že se koncem roku 2012 rozhodla EU věnovat pozornost vojenské síle s cílem zvýšit schopnost reakce na krizi nemusí nikoho překvapovat. Má se zvýšit efektivita politiky v bezpečnosti a obraně těsnější spoluprací ve vojenských záležitostech mezi zeměmi EU. Návrh o spolupráci má být hotov a předložen v září tohoto roku.

 

USA jsou rostoucím vlivem EU ve vojenské sféře znepokojeny. Podle nich by bylo ideální, kdyby Evropa zvýšila platby do NATO a nezvyšovala vyzbrojování sebe sama.

 

Ozbrojí se Evropa po zuby?

Zatím aliance nedokázala Evropu přitlačit ke zvýšení plateb. Na Mnichovské konferenci NATO v únoru tohoto roku informoval britský ministerský předseda, že v případě svého zvolení dojde možná k dalšímu snížení plateb do obrany. Ve Francii zůstává příspěvek do NATO v původní výši, ovšem vzhledem ke skryté i otevřené inflaci je ve skutečnosti nižší. Švédsko podle vlastních medií je připraveno otázku asignací posoudit.

 

Evropská unie se tedy snaží se samostatně postarat o svou bezpečnost, mít své vojenské síly bez vazby na NATO. V Evropě existuje systém Polling and Sharing s předpokládanou koncepcí: – společný nákup vojenské techniky a zbraní, využití společné vědecko-výzkumné základny, – vytvoření jednotných částí a svazků, – přidělená specializace a rozdělení úloh mezi zeměmi EU. Takováto komplexní polkitika budování armády vyžaduje velké výdaje. Chtějí-li potom Evropané poskytnout prostředky do obrany NATO, nebude se dostávat na jejich vlastní, dosud slabou evropskou obranu. Vcelku je vidět, že evropští politici a státníci nejsou ochotni financovat ambice Washingtonu v různých částech světa.

 

Převzato z Pravda.ru

Přejít do diskuze k článku