Německo a Francie zesílí spolupráci, aby zachránily euro
Prosinec 10, 2010
V německém Freiburgu dnes proběhlo zasedání německo-francouzské Rady ministrů na vysoké úrovni. Vedle Merkelové a Sarkozyho byli na těchto již třináctých konzultacích přítomni rovněž klíčoví ministři obou zemí, včetně předsedy francouzské vlády.
Cílem konzultací bylo sjednocení pozic obou zemí před zasedáním Evropské rady, které bude příští týden. Centrem pozornosti byly otázky spojené s rozpracováním protikrizových mechanizmů, navržených pro zajištění stability eura a jeho ochranu před otřesy.
Na tiskové konferenci uspořádané po zasedání se oba státníci postavili proti vyčlenění státních zájmů na úkor řešení evropských problémů. Namísto toho podporují rozšíření hospodářské spolupráce v rámci EU. V tom u nich panovala naprostá shoda. Podle Merkelové nesmí euro utrpět kolaps, neboť v tom případě by zkolabovala i Evropa.
Převzato z Vesti.ru
***
Rezoluce o okupaci Gruzie – místo ratifikace smlouvy START-3?
Prosinec 10, 2010
Senát USA připravil návrh rezoluce o Gruzii, v němž figurují pojmy jako „agrese Ruska proti Gruzii“, „okupace“ a „etnická čistka“. Návrh je iniciován Republikány i Demokraty. Pravděpodobně bude přijat, a to začátkem roku 2011. Gruzínští představitelé vyjadřují naději, že rezoluce bude přijata a že bude nazvána „Rezoluce o okupaci“. Prý to posílí pozici Gruzie v boji za demokracii.
Převzato z Fondsk.ru
***
Kronika degradace Nobelovy ceny míru
Vadim Truchačev
Prosinec 10, 2010
V průběhu let byli oceněni Nobelovou cenou míru mnozí vynikající lidé. Jména některých jsou však výsměchem Nobelovým idejím.
Jako příklad prvně jmenovaných lze uvést pacifistku Berthu von Suttner nebo polárníka Nansena, který dokázal pomáhat hladovějícím dětem v Povolží. Rovněž bývalý německý kancléř Brandt, který přes odpor německé pravice prosadil uznání stávající hranice Německa s ČSSR a Polskem. Rovněž uznal NDR, čímž nastartoval nové vztahy mezi NSR a SSSR. Na základě těchto skutečností byly podepsány Helsinské dohody o neporušitelnosti hranic v Evropě.
Některá udělení Nobelovy ceny míru však mají nejednoznačný charakter.
Andrej Sacharov se sice stavěl za jaderné odzbrojení, ale do popředí stále více vystupoval jeho odpor k své vlasti. Polský Lech Waleca prožil určité období ve vězení, avšak v jeho nominaci hrála nejspíš roli jeho snaha o zvrácení socialismu ve východní Evropě. Michail Gorbačov pomohl vytvořit cizí stát, jímž bylo sjednocené Německo, ale v důsledku jeho shovívavé politiky se mu rozpadl vlastní stát. Půl roku po udělení Nobelovy ceny míru Dalajlámovi došlo k neúspěšné akci čínských reformátorů na náměstí Nebeského klidu. Dalajláma musel uprchnout z vlasti, avšak udělení Nobelovy ceny míru jemu se muselo jevit jako pohlavek ČLR, která je v západních pravicových kruzích považována za potlačovatele svobody. Totéž se týká letošního laureáta, čínského vězně Liou Siao-po.
Podobné je to v případě oceňování amerických prezidentů.
Theodor Roosevelt, který se aktivně účastnil americko-španělské války v roce 1898 a zahájil éru vměšování do záležitostí Latinské Ameriky a navíc pasoval USA do role světového policajta, obdržel cenu v roce 1905. Woodrow Wilson byl ohodnocen v roce 1919 za přínos k ukončení 1. světové války. Přitom byl spoluautorem Vesailleské smlouvy, která byla nakonec pohřbena v zákopech 2. světové války. Paralelně s tím provedly USA intervenci v Mexiku, Nikaragui, Panamě, Haiti a na Kubě. Těžko se to spojuje s mírovou činností. Další ze serie amerických presidentů, laureátů Nobelovy ceny míru, je Jimmy Carter. Ten má na svědomí odmítnutí urovnání se SSSR a určení Perského zálivu jako zóny amerických strategických zájmů. Postaral se i o politizaci sportu (bojkot moskevské olympiády některými zeměmi jako reakci na vpád sovětských vojsk do Afghánistánu). Poslední z řady amerických prezidentů, Barack Obama, se stal laureátrem fakticky za rozhovory. Vždyť za „mimořádné úsilí o utužení mezinárodní diplomacie a spolupráci mezi národy“ byl oceněn prezident, který na tomto poli nepracoval ani rok. Jeho zem vedla a vede několik válek. Vypadalo to, že tato pocta i jeho samotného zaskočila.
Pochybní laureáti byli i v jiných zemích.
Za překonání odvěkého nepřátelství mezi Francií a Německem byli oceněni v roce 1926 Francouz Aristide Briand a Němec Gustav Stresemann. Jenomže po čtrnácti letech spolu velké země opět bojovaly. Přitom presidentu Charlesi de Gaullovi a kancléři Konradu Adenauerovi, kteří v roce 1963 skutečně oba státy smířili, Nobelova cena míru udělena nebyla.
Blízkovýchodní politici – Izraelci Begin, Peres a Rabin, egyptský Sadat i palestinský Arafat obdrželi Nobelovu cenu míru, a přitom na Blízkém východě mír nebyl a není.
Za vymýcení apartheidu byli odměněni de Klerk a Mandela. Jenže situace se obrátila a nyní černí utlačují bílé. Množství ataků na bílé není ani možno vyčíslit.
Ceremonie v roce 2008 byla doslova směšná. Zvěčnění oceněného bývalého prezidenta Finska Ahtisaariho je v tom, že připravil plán na odtržení Srbska od Kosova. Byla to rána mezinárodnímu právu a signál pro separatisty všeho druhu. Činnost Ahtisaariho byla základem genocidy Srbů v Kosovu.
Je jasné, že se norský nobelovský výbor řídí politickými motivy. Nobelova cena míru se stala nástrojem politických cílů a její prestiž upadá.
Symptomem krize v udělování Nobelových cen míru je letošní případ, kdy v solidaritě s Čínou se zástupci mnohých států nedostavili na slavnostní ceremoniál. Byli mezi nimi i zástupci Ruska a Ukrajiny.
Převzato z Pravda.ru
***
McCain: Spojené státy musí pokračovat v prodeji zbraní Gruzii
Prosinec 11, 2010
Dle něho by měla Obamova administrativa přehodnotit vztahy s Ruskem a začít s prodejem zbraní Gruzii. Řekl: „Naši spojenci ve střední a východní Evropě sledují události kolem Gruzie a pozorují, zda budou USA podporovat Tbilisi nebo ne.“ (podle The Washington Post) Dále řekl: „Politika naší vlády se zakládá na tom, že my podporujeme vstup Gruzie do NATO. Přitom už dva roky bereme v úvahu postavení Ruska a prodej zbraní do Gruzie dosud není schválen. To se musí změnit. Jako minimum musíme Gruzii zásobit radary.“
Za připomenutí stojí, že podle WikiLeaks americký velvyslanec v Rusku ujišťoval svou vládu, že americká vojenská pomoc Gruzii není vhodná, protože naruší americko-ruský restart (perezagruzku). V korespondenci velvyslance se poukazuje na důsledky takového kroku s tím, že Rusko se nebude vázat dohodou o snížení napětí mezi Ruskem a USA. Prvotním zájmem Ruska je podle něj větší vliv v Eurasii. Jestliže USA přistoupí k dodávkám vojenské techniky a vojenských zařízení do Gruzie, dotlačí to Rusko k odstoupení od spolupráce s USA i v jiných směrech, včetně společného tlaku na Írán.
Velvyslanec se zmiňuje i o situaci kolem Abcházie a Jižní Osetie. Dále poukazuje na to, že dodávky zbraní uškodí národní bezpečnosti Gruzie, neboť zvýší pravděpodobnost vzniku nové války, ve které Tbilisi rozhodně utrpí porážku.
Převzato z Fondsk.ru
***
Šéf Ministerstva mimořádných událostí Ukrajiny: Černobylskou zónu otevřou pro turisty v roce 2011
Prosinec 12, 2010
Řekl to představitel MMU Baloga při návštěvě černobylské zóny, kterou učinil s předsedkyní Skupiny Rozvoje OSN, správkyní Programu rozvoje OSN Clarkovou. Zatím se turismus v černobylské zóně organizuje především pro zahraniční turisty některými soukromými firmami. Baloga oznámil, že ministerstvo věnuje značné úsilí této záležitosti a v lednu 2011 plánuje pořádat návštěvy systematicky a systémově.
Převzato z Rian.ru
