Svět ruskýma očima 57

Reklama



"Praví Finové" hodili Evropské unii rukavici

Sergej Balmasov

Duben 23, 2011

Evropa se snaží pochopit výsledky posledních parlamentních voleb ve Finsku, kde se na třetím místě ocitla strana Praví Finové s 19 % hlasů. Její ideologie je zvláštní směsí. Ve vnitřní politice komunismus a v otázkách přistěhovalectví ultrapravicovosti. Hlavně přistěhovalectví z Asie a Afriky. Navíc strana není příznivě nakloněna ani EU ani NATO. Obavy z ní by mělo mít i Rusko.

Vůdce Pravých Finů Timo Soini měl před volbami heslo: "Kde je EU, tam jsou problémy". Jedním z problémů států v eurozóně je nutná pomoc zemím v těžké finanční situaci – Řecku a Portugalsku. Soini oběma zemím vzkázal, že Finové pracují za těžkých podmínek, naproti tomu oba uvedené národy tancují a pijí víno za finské peníze. Pokud nemají práci, nechť jedou do Finska kácet les.

Praví Finové obdrželi ve dvousetčlenném parlamentu 39 křesel. Ani tradiční pravice, ani levice bez nich nemůže utvořit většinu. Tím je dáno, že se jejich představitelé objeví ve vládě. Podobná situace byla před léty i v Rakousku, kde ultrapravá Strana svobodných získala 27 % hlasů. I dnes má významnou část voličů. Ankety mezi Evropany ukazují, že postavení ultrapravice sílí v celé Evropě. Naposled se to projevilo v Nizozemí, ve Švédsku a ve Francii. Všechny ultrapravicové strany zneužívají socialistické myšlenky.

Strana Praví Finové byla založena v roce 1995. Řada jejích programových hesel se více podobá komunistickým než pravicovým:

  • Zvýšit daně ze zisků korporací a rovněž daně nejbohatších Finů. Přitom daně bohatých ve Finsku, jakož i ve Švédsku a Norsku jsou jedny z nejvyšších na světě.

  • Vybírat pokuty za přestupky v závislosti na výši příjmů provinilce. Zatím tato povinnost existuje ve správní oblasti, ale Praví Finové ji navrhují i pro kriminální činy.

  • Zvýšit dávky chudým na 900 euro.

  • Snížit věk odchodu do penze a u některých speciálních prací snížit pracovní dobu na 2 až 3 hodiny za den. Podle nich taková opatření povedou k nárůstu pracovních míst.

Všechny tyto tendence směřují proti tomu, co se uplatňuje v EU. Jenomže tyto vymoženosti by měly náležet jen domorodcům a ještě přednostně Finům. V současnosti je ve Finsku také úředním jazykem švédština, i když Švédů zde žije jen 6 %. Praví Finové by chtěli, aby švédština nebyla povinným vyučovacím jazykem na školách. To, co tato strana navrhuje, není nijak výhodné pro imigranty. Ve Finsku jich není mnoho, hned po Islandu relativně k počtu domorodců nejméně. Je však jisté, že se i sem budou tlačit. Podle šéfa strany by si měl každý přistěhovalec své právo na usídlení odpracovat. Oproti zvyšování dávek domorodcům by se měly přistěhovalcům snižovat, anebo vůbec sebrat. Ve školách by měly být kvóty na počet cizích školáků, a to nejvíce 20 % v jedné třídě. Přistěhovalci by se neměli usazovat jen v Helsinkách a velkých městech, ale měli by být rozeseti rovnoměrně po celé zemi, to je i na severu v sobích a lesních oblastech.

Praví Finové dávají vinu za to, že se vlna muslimsko-černošského obyvatelstva přelévá z Francie a Německa do Finska, kapitalistům. Tito lidé přinášejí podnikatelům nadměrné zisky, přitom jsou bezprávní a je možno je mimořádně využívat. Jsou výhodní zejména pro šedou ekonomiku.

Timo Soini výslovně podporuje Izrael proti muslimům. Podle něho je Izrael výspou evropské civilizace na Blízkém východě. Zadržuje podle něho hordy lidí, kteří by rádi zaplavili náš kontinent a barbarsky by jej rozvrátili.

Rovněž pro Rusko nejsou Praví Finové ničím příjemným. Už se objevují prohlášení, že Rusko musí Finsku vrátit Karelskou šíji a část republiky Karelie, kterou Finové ztratili za sovětsko-finské války v letech 1939 až 1940. Krom toho se staví proti ruskému nákupu nemovitostí ve Finsku a proti rozšiřování výuky ruštiny na školách. Přesto zde je něco dobrého. To, jestli je Finsko v E, není pro Rusko významné, ale to, že by nemělo vstoupit do NATO je pro Rusko výhodné.

Popularita Pravých Finů roste. Před čtyřmi lety měli méně než 4 % hlasů a dnes to dotáhli na skoro 20 %. Finové prožívají současnou krizi celkem bez obtíží, ale nechtějí živit Řecko a Portugalsko, nechtějí přijímat tlupy afrických imigrantů z Francie a dalších zemí a nechtějí si nechat diktovat od Bruselu.

Finsko vyslalo EU důležitý signál. Pokud bude Brusel předstírat, že o nic nejde, získají euroskeptici a nacionalisté takovou sílu, že se jejich přístup k vládě realizuje. To nejen ve Finsku, ale i v dalších zemích.

Převzato z Pravda.ru

***

 

Turkmenistán mění "duchovní text" za počítačová studia

Duben 25, 2011

Turkmenští středoškolští studenti jsou v příjemném šoku. Maturitní zkouška z Knihy duše (Rukhnama), kterou sepsal první turkmenský prezident Saparmurat Nijazov, bude nahrazena zkouškou z počítačů. Bylo to oznámeno na webových stránkách "Chronicles of Turkmenistan", tribuna iniciativ týkajících se lidských práv. Změna platí pro všechny státní střední školy. Obtížnou situaci budou mít starší studenti. Text knihy usilovně studovali, protože jeho znalost byla podmínkou pro vstup na vysokou školu. Nyní se musejí přeorientovat. Změna také ohrozí zaměstnání příslušných učitelů, kteří budou muset hledat nové uplatnění.

Ovšem v některých oborech, jako jsou třeba sociální studia, bude mít kniha stále své místo.

Zde učinil prezident Gurbanguli Berdymuhamedov nejnovější krok při svém potírání Nijazovova kultu v zemi. Za vládnutí Nijazova (zemřel v roce 2006) museli všichni turkmenští studentíci a také státní úředníci znát dobře text knihy. Knihu prezident dokončil v měsíci září a tento měsíc byl potom nazván "Rukhnama". On sám se nazýval Otec Turkmenů (Turkmenbaši) a vyhlásil, že každý, kdo alespoň třikrát knihu přečte, se stane chytrým, porozumí přírodě, zákonům a lidským hodnotám a vyběhne přímo do nebe.

Převzato z Russia Today

***


Kaddáfího "posedlost" vyděsila povstalce

Sergěj Balmasov

Duben 26. 2011

Západní propaganda nejprve hlásila do světa zprávy o armádě ustupující z Misuraty a demoralizované leteckými útoky. Hned za tím se však stala "strašná věc", neboť musela přiznat, že Kaddáfího vojáci pronikli do středu města. Ještě před tím proskočily zprávy, že stařešinové kmenů kolem Misuraty, kmenů, které už umdlévají ze zvěrstev islamistů, požádali Kaddáfího, aby jim dal neomezenou plnou moc na provádění vlastních akcí. Rebelové údajně věznili zajatce i utečence, kteří se zdržovali kolem města.

Stalo se to, že do města přišla vyjednávat delegace lidí z okolí města. Rebelové právě hodlali rozprášit ustupující vojska. Dostali se do minometné palby, která jejich řady zpustošila. Nezpůsobili to Kaddáfího vojáci, ale obyvatelé města. Rozzuření povstalci se krutým způsobem pomstili na parlamentářích. Spolu s nimi krutým způsobem zavraždili i raněné a studenty vojenství. Vojáci se bitvy o město přímo nezúčastnili. Nyní jenom pacifikují ohniska protivníka. Přímého ničení band al-Kájdy se ujali sami místní obyvatelé.

Ovšem izraelská a některá z arabských medií rozšířila verzi o Kaddáfího úskoku s parlamentáři a s následným vniknutím vojáků převlečených za civilisty do města. Toto je výmysl britského ministra zahraničí Haiga, který ostatní přebrali. Podle západních informačních agentur se opozici podařilo, i když obtížně, udržet město. Je však jasné, že se povstalcům situace komplikuje. Podle některých zpráv se Kaddáfího vojáky nepodařilo vytlačit z hlavní ulice, jsou rovněž v přístavu a v příměstských částech a mají v držení letiště. Jsou rovněž zprávy o nočních akcích stoupenců plukovníka v Kyrenaice. Ta je pevností isamistů, avšak mezi obyvateli je hodně příznivců Kaddáfího. I v táboře opozice je nejednota a kolísání.

Podle vládních sdělovacích prostředků byla dobyta města Ifrane a Alzintan a bylo zajato 200 povstalců. Údajně byl zabit i jeden z vůdců povstalecké alternativní vlády Mustafa Abdul Jalil. Podle jiné verze jej zahubili sami islamisti, aby zabránili dělení moci. Podle arabských zdrojů jsou mezi členy PNC (Přechodná národní rada) násilné konflikty. Tento kolektivní orgán moci, stvořený pro užitek amerických a dalších demokratů není jednotný. Islámští radikálové z PNC se snaží rozporcovat kůži ještě živého libyjského lva.

Nálady obyčejných Libyjců značně radikalizovala nedávná návštěva McCaina, který přšel podpořit rodící se islamistickou demokracii. Účinek však byl opačný a jeho služba rebelům byla službou medvědí. I řadoví islamisté byli k jeho návštěvě obezřetní a pochopili, že Američanům jde především o ropu.

Masová vystoupení příznivců plukovníka už nejsou žádnou senzací. Jsou běžná. Rebelové nemají podporu obyvatelstva. I příbuzní vůdce rebelů Junusa se od něho veřejně distancují. Není vyloučeno, že obyvatelé východních oblastí, kteří jsou dlouhou občanskou válkou utrápeni a nostalgicky vzpomínají na doby dřívějšího blahobytu, budou stále více sympatizovat s Kaddáfím.

Převzato z Pravda.ru


***


Tunis tlačí Francii k podlomení "Schengenu"

Vadim Truchačev

Duben 25, 2011

Ve Francii se rozšířily diskuse o opuštění schengenské zóny. Impuls tomu dala událost s vlakem tuniských běženců, kteří se chtěli dostat z Itálie do Francie. Od Italů měli dočasné dokumenty na přesun v schengenském prostoru. Francie je nevpustila na své území. Mezi Italií a Francií došlo až ke skandálu. Byla tím porušena pravidla Schengenské smlouvy. Vedení EU se postavilo na stranu Francie s prohlášením, že na přechodnou dobu je takové opatření možné. Francie dokonce začala uvažovat o dočasném pozastavení působení Schengenských dohod. Příčina je v záplavě tuniských běženců, z nichž mnozí mají ve Francii příbuzné. Vypadalo to na skandál unijního rozměru, ale ze strany Francie bylo vysvětleno, že nechce odstoupit od dohod, ale že by měly být zavedeny pohraniční kontroly. O této otázce hodlá v úzké spolupráci s Italií vypracovat nový návrh.

Francouzské obavy lze pochopit. I bez nových běženců mají ve své zemi statisíce Tunisanů. Ti mají stále styk s původní vlastí, avšak ne všichni se integrují do francouzské společnosti. Nápor běženců je daní za koloniální politiku.Po přijetí zákona o sjednocení rodin se nahrnuli do Francie příbuzní těch, kteří tam již žili. Přitom v arabském světě má každý člověk ohromné příbuzenstvo. Tito příbuzní nejsou přizpůsobeni evropskému životu a přizpůsobovat se ani nechtějí.

Názor ruského odborníka z Institutu Evropy na celou záležitost je následující:

Francie těžko vystoupí ze schengenského prostoru. Jeho zavedení má více výhod než nedostatků. Navíc kdo se chce do jeho zemí dostat, vždycky k tomu najde způsob. Jednotnou politiku EU v oblasti imigrantů posuzovala právě Francie, když sama předsedala EU. V této souvislosti jsou na tom všechny evropské země podobně a řešení bude jistě nalezeno. Francouzi si za svou situaci mohou částečně sami. Zákonem o sjednocení rodin se snažili do země přilákat levnou pracovní sílu. Tehdy nevěděli, že se ani děti imigrantů nepřizpůsobí evropskému životnímu stylu. Nyní se potýkají s důsledky své krátkozrakosti.

Dnes už tak lehké usadit se ve Francii není, přestože se dosud nepřistoupilo k testování příbuznosti pomocí DNA, které pro imigranty navrhuje Národní fronta. Demokratická společnost je považuje za porušení lidských práv.

Tunisané jsou ve Francii mezi běženci ze severní Afriky považováni za nejcivilizovanější a nejlépe se přizpůsobující. Je to však relativní, protože někteří z nich nejsou zcela integrováni a integrovat se nechtějí.

Převzato z Pravda.ru

***

Turecko vybuduje průplav souběžně s úžinou Bospor

Duben 24, 2011

Sdělil to Erdogan v krátké době před tureckými volbami, které se konají letos 12. června. Průplav bude spojovat Černé moře s Marmarským. Průplav, který nazývají Istanbulský, bude širký 150 metrů a hluboký 25 metrů. Odlehčí přeplněnému Bosporu. Bude prokopán na sever od Istanbulu a bude jednou z největších staveb 21. století.

Bosporská úžina je přetížená a často se před jejím průjezdem tvoří fronty. Navíc tam občas kvůli hustému provozu dochází ke srážkám lodí.

Převzato z Lenta.ru

Přejít do diskuze k článku