Děkuji za slovo; chtěl bych poděkovat vám všem, že jste v takovém počtu přišli na demonstraci proti současné nespravedlivé, asociální a nekompetentní vládě.
Říkáme, že tato vláda je nespravedlivá a asociální: je to tak.
Vláda chce zničit průběžný systém důchodového zabezpečení a desítky miliard z něho dát soukromým penzijním fondům. Tvrdí přitom, že tento systém je neudržitelný, a proto je reforma nevyhnutelná. Bylo ale spočítáno, že při drobných úpravách parametrů systému by mohl dál fungovat až do roku 2080. Pokud reforma projde, už za dva roky se začne státní pilíř pojištění hroutit.
Navíc se má tento experiment zaplatit tzv. sjednocením DPH na 20 %, čímž se zdraží potraviny, ale i bydlení, kultura, teplo, voda, léky, zdravotní materiál a další nezbytné komodity denního používání.
Stejně tak mladí lidé by se měli připravit na zavedení školného, nebo alespoň zápisného. To omezí přístup ke vzdělání všem, kdo nemají nadprůměrné příjmy. Tvrzení o tom, že studenti budou zodpovědnější, pilnější a budou usilovněji studovat, se dají jen těžko brát vážně, protože to bychom museli mít z těch desítek soukromých univerzit obrovský přebytek nadprůměrných studentů. Samozřejmě vláda nezapomíná na nic a slibuje výhodné studentské půjčky, které zajistí našim bankám mladé a perspektivní klienty. Je zajímavé, jak neoliberálům, kteří nás tak často zásobují tezemi o slabém státu, vůbec nevadí donucovací formou „přihrávat“ peníze obyvatelstva bankám.
Má přijít nová reforma zákoníku práce, který by posílil roli zaměstnavatelů a umožnil tak snadnější propouštění.
Vláda také plánuje navýšení spoluúčasti ve zdravotnictví a zavedení nadstandardů a „chudinských“ standardů což vlastně znamená privatizaci zdravotnictví. A naopak nevěnuje pozornost např. cenám léků, které patří k nejdražším v Evropě.
Jak je vidět z těchto nejznámější plánů Nečasova kabinetu, jsou všechna tato opatření dělána ve prospěch soukromého byznysu. Sociální stát se má zprivatizovat tak, že veškeré náklady ponesou občané.
Říká se nám, že musíme šetřit, je krize. Ale jak bylo spočítáno, tak i kdybychom zrušili všechny sociální výdaje, nemocenské a podpory a vrátili se tak do 19. století, stejně by to státní rozpočet nezachránilo. Tato vláda je nekompetentní, problémy nechce řešit, jen chce dát možnost úzké skupině na nich vydělat.
Z vládního kabinetu často slýcháme o stabilizaci veřejných rozpočtů. Myslí tato vláda ty rozpočty, které byly rozvráceny jejími předchůdkyněmi? Myslí tak ty vlády, ve kterých seděla velká část současných ministrů? Za ministra Kalouska se např. zvětšil schodek státního rozpočtu o 225 mld. Kč, tj. přibližně o polovinu. Skutečně mají občané věřit této chatrné konstrukci?
Často slýcháme, že současná vládní většina 118 poslanců prosadí vše, co si usmyslí, a že tedy nemá cenu protestovat. Kdo nám ale tyto informace sděluje? Jsou to ti samí lidé, kteří nás chtějí přesvědčit o výhodách školného, důchodové reformy a všeobecného zdražování? Ti samí lidé, kteří hájí nespravedlivé reformy, tvrdí: „Ani se nepokoušejte bránit“?
V ProAltu jsme přesvědčeni, že má cenu se bránit.
Před rokem přibližně touto dobou začínal zajímavý politicko-mediální pokus. Česká společnost byla úspěšně vystrašena řeckou lží. Přestože ekonomická krize, která vyvrcholila v letech 2008 až 2009, byla krizí neoliberální politiky, tak česká politická pravice místo, aby uznala nesmyslnost prosazování neoliberálních řešení, dále realizuje přesně tu politiku, která krizi do značné míry spustila.
Nejedná se o nic výlučně českého. Podobná drastická opatření se zavádějí v celé Evropě a USA. Připomíná vám to argumenty, které vládní představitelé používají? Jenže to je jen půlka pravdy. Druhou půlkou pravdy je to, že proti těmto reformám se všude, kde jsou prováděny, zvedá masivní občanský odpor. Tu britští studenti, tu němečtí dělníci, jinde řecká společnost téměř jako celek. Není země v Evropě, která by nezažila nárůst protestů. A nejde pouze o Evropu. Naposledy to byly zaměstnanci veřejného sektoru v americkém Wisconsinu, kteří začali protestovat proti útoku na své platy a svá práva.
ProAlt nesouhlasí s tou poraženeckou představou, že jednou si lidé zvolili TOP09, tak ať to mají. Myslíme si, že chodit k volbám nestačí. Je potřeba být aktivní a nenechat si namluvit, že po čtyři roky nám nezbývá než vše snášet. Zvolení 118 pravicových poslanců neopravňuje tuto vládu k provádění destrukce společenské solidarity a k ohrožování fungování základních institucí, které společnost jako celek potřebuje (sociální systém, zdravotnictví, školství).
118 zvolených poslanců této vlády nemá svolení obyvatel tohoto státu k útoku na podmínky práce přibližující jejich stav k bodu naprosté nejistoty. 118 zvolených poslanců této vlády nemá svolení obyvatel tohoto státu k privatizaci zdravotnictví a k zavedení obtížně dostupného školství. 118 zvolených poslanců této vlády nemá svolení obyvatel tohoto státu k vyjmutí peněz z veřejného penzijního systému a jejich předání soukromým fondům. 118 zvolených poslanců této vlády nemá svolení obyvatel tohoto státu k zvýšení zdanění nejzákladnější a zároveň existenčně nezbytné spotřeby všech obyvatel. 118 zvolených poslanců této vlády ve skutečnosti nemá svolení obyvatel tohoto státu k likvidaci sociálního zabezpečení, které má chránit členy společnosti před osobními a sociálně podmíněnými problémy.
Hlavní nebezpečí chystaných reforem spočívá ovšem v tom, že mnohé z těchto změn mohou být obtížně napravitelné. Proto je potřeba zintenzivnit tlak na vládu z ulice. Tato vláda je chytřejší, než byly předchozí vlády. Nemá problém se s politickou opozicí, s odbory scházet, ale navrhované připomínky si vyslechne a prostě je ignoruje. Má smysl v této situaci na něco čekat? Má smysl doufat, že vláda pochopí svou situaci a stáhne asociální a nespravedlivé nesmysly? Nikoliv. Je potřeba vládě jasně říci, že nesouhlasíme s jejími kroky a že tuto vládu nepovažujeme za legitimní – zkrátka, že tuto vládu nechceme. Je potřeba hlasitě říkat, že společnost se škrtnout nenechá.
Podstata demokracie není otázkou výsledků voleb. Volby jsou pouze nedokonalým nástrojem. Demokratické rozhodování má být rozhodováním skutečných lidí. Volba poslanců a senátorů není bianco šekem pro jejich následné kroky, ale je to pouze volba zastupitelů. Parlament, vláda, prezident jako orgány společnosti musí plnit to, co po nich společnost vyžaduje. Musí být schopny reagovat na změněné podmínky; současná vládní koalice sice vyhrála volby s pravicovým programem, ale program není realita a občané mají právo své rozhodnutí změnit. Hlasitý nesouhlas obyvatel České republiky, který se projevuje v aktivitě odborů, různých občanských iniciativ apod., musí vláda začít respektovat: musí zastavit své reformní kroky a musí odstoupit!
Převzato z webových stránek hnutí ProAlt
