Triparita schválila předdůchody

Reklama


Únor 27, 2012

Tripartita na svém posledním zasedání 23. února schválila zavedení takzvaných předdůchodů, které umožní zaměstnancům odejít do penze za výhodnějších podmínek než v současnosti. Má platit pro všechny profese bez výjimky, tedy nejenom pro namáhavá a riziková povolání. Daňové úlevy se v souvislosti se zavedením předdůchodů lidem zvýší z 24 000 na 30 000 korun ročně.


Českomoravská konfederace odborových svazů tak uspěla s vlastním návrhem dohodnutým se sociálními partnery. Zavedení předdůchodů v doplňkovém důchodovém spoření umožní od 1. ledna 2013 účastníkům současného penzijního připojištění se státním příspěvkem využít své úspory k řešení složité osobní situace ve věku blízkém důchodovému věku. Zaměstnanci budou moci odejít do předčasného důchodu o pět let dříve, než dosáhnou věku odchodu do starobního důchodu a tím překlenout případnou nezaměstnanost. Důchodci nebudou muset v době pobírání předdůchodu platit zdravotní pojištění a za tuto dobu jim nebude krácen pozdější starobní důchod, jak je tomu dnes. Nové řešení současně umožní, aby se odbory se zaměstnavateli dohodli na poskytování příspěvků zaměstnavatelů na financování předdůchodů především zaměstnancům, kteří vykonávají namáhavé a rizikové práce.    


Na předdůchod by lidem měli přispívat zaměstnavatelé, a to v rámci doplňkového penzijního spoření, tedy transformovaného současného penzijního připojištění. Kolik to bude, bude záležitostí kolektivního vyjednávání. Podle dohody zaměstnavatelů s odbory má být výše příspěvku diferencovaná. Podle prohlášení Svazu průmyslu a dopravy má být v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele umožněno poskytovat vyšší příspěvek lidem z namáhavých nebo rizikových profesí.
Na předdůchody budou ovšem lidé moci využít i to, co si naspořili sami, bez příspěvku zaměstnavatelé. To by mohli využít například nezaměstnaní starší lidé, kterým se nedaří najít práci. Podle ministra Drábka to půjde i naopak. Pokud člověk předdůchod nevyužije, může naspořené prostředky čerpat během normální penze. V souvislosti se zavedením předdůchodů dojde i ke změně v oblasti daní. V současnosti nemusí lidé započítávat do základu daně z příjmů příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění do výše 24 000 korun. To znamená, že tuto částku nedaní, ani z ní neplatí sociální pojištění. Nově by se měla zvýšit na 30 000 korun. Předdůchody budou výhodnější než klasické předčasné důchody. Do nich mohou lidé odejít už nyní, ovšem s penzí vypočítanou z menší procentní výměry, a tudíž nižší, než kdyby se nechali penzionovat v řádném termínu.
O předdůchod bude možné požádat až pět let před dovršením důchodového věku, ale pouze za předpokladu, že bude mít člověk naspořené dostatečné prostředky. Jeho minimální měsíční výše bude 30 procent průměrné měsíční mzdy. Zdravotní pojištění bude za jeho příjemce platit stát. Doba strávená v předdůchodu se nebude započítávat do rozhodného období, z něhož se berou v potaz výdělky pro výpočet starobní penze.
Podle nedávno schváleného zákona by se měl postupně prodlužovat věk pro odchod do důchodu. Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice, nikoliv však konečná. Novela počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce až v 73 letech. Důchodový věk se totiž bude podle novely oddalovat každému ročníku o dva měsíce.

Kurzarbeit šetří státu miliardy

Možná, že už se blíží i šance na záchranu pracovních míst. Odbory již dlouho apelují na vládu, aby zavedla německý kurzarbeit, tedy sytém, kdy firmy v ekonomických potížích budou využívat příspěvky státu, aby nemusely propouštět své zaměstnance. O podobě kurzarbeitu jednala i poslední tripartita.   
I tento návrh pochází z ČMKOS, která před dvěma lety spojila své síly se Svazem průmyslu a dopravy a snažila se přesvědčit vládu, že toto řešení pomůže všem. Stát ušetří na nákladech s nezaměstnaností a zaměstnancům zůstane práce, popřípadě vyšší příjem než při tzv. částečné zaměstnanosti a firmy si budou moci ponechat kvalifikované zaměstnance na dobu po krizi. Experti nyní dopracují technické propočty tak, aby i se i vláda utvrdila o správnosti tohoto opatření.    
Kurzarbeit je systém, kdy zaměstnavatelé kvůli nedostatku zakázek vyplácejí pracovníkům za zkrácenou pracovní dobu nižší mzdu a firmám na ni přispívá stát. Podle materiálu předloženého vládou se měl kurzarbeit uplatnit tehdy, když by byl stát v recesi. To znamená, že by mu meziročně dvě čtvrtletí za sebou klesal hrubý domácí produkt.
Zaměstnavatelé ale navrhli, aby bylo možné kurzarbeit uplatnit i v okamžiku, kdy se zvýší nezaměstnanost. Pokud by se totiž podle nich vzalo v potaz pouze první hledisko, mohlo by být pro podniky pozdě. Statistici totiž zveřejňují údaje se zpožděním. Kurzarbeit by se tak podle mohl uplatnit například ve chvíli, kdy míra nezaměstnanosti očištěná o sezonní vlivy stoupne nad 8,5 procenta.
V rámci kurzarbeitu by mohly firmy, které nemají kvůli hospodářské recesi dostatek zakázek, nechávat své zaměstnance 20 až 60 procent pracovní doby, tedy jeden až tři dny v týdnu, doma. Vyplácely by jim za to náhradu mzdy, která má činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. Stát by na to firmám přispíval 50 procenty. Maximální výše příspěvku státu by podle návrhu, který na jednání tripartity připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, měla činit dvojnásobek minimální mzdy, tedy 16 000 korun. Doba, po kterou by stát přispíval, byla v návrhu omezena na 12 měsíců v průběhu tří let.
Kurzarbeit prosadily před lety v Německu tamní odbory KOVO, a v této zemi s ním mají také nejvíce zkušeností. Využívaný je také i v jiných státech, například v Rakousku nebo na Slovensku. Pochvalně se o něm vyjádřila a odborům za něj poděkovala německá kancléřka Angela Merkelová. Miliardy eur uvolněné pro program "kurzarbeit" umožnily v době krize společnostem snížit vyplácené mzdy a přitom nepropouštět zkušené zaměstnance, aby po odeznění krize mohly firmy opět najet na plný výkon.

Zdroj: eSondy

Přejít do diskuze k článku