Ze života akvarijních rybiček

Reklama



Politikům je často vyčítáno, že nevědí nic o skutečném životě, že nevědí, co to znamená podnikat nebo být nezaměstnaný, protože politika je jako akvárium na vrcholu slonovinové věže a politici v něm jako ty akvarijní rybičky tráví celý svůj život; o těch nejkřiklavějších příkladech, jako je Marek Benda, který se ve sněmovně snad i narodil, to platí téměř doslova.


Je to svým způsobem pravda a skepse ke schopnostem a pohnutkám politiků je zcela na místě, tak jako ostatně v případě každého, kdo nějakým způsobem rozhoduje o druhých, ale je tu i jiný úhel pohledu – předsedou fotbalového svazu přece také zpravidla nebývá nejlepší ligový střelec a od chirurga, který se své profesi nevěnuje na 100%, byste se asi také nechtěli dát operovat, tak proč by zrovna politiku měli dělat amatéři?


Nebo jinak, vezměte si takového Babiše, který teď do politiky vstupuje. Ten toho jako obchodník rozhodně nedokázal málo, ať už v dobrém, či zlém, ale to mimo jiné znamená, že do politiky nevstoupí jen Babiš-politik jako nepopsaný list papíru, ale vždy i Babiš-podnikatel s celou svojí minulostí, se všemi svými obchody, svými postoji, svými návyky a svými kontakty. Má snad tohle být řešení?


Skutečnost, že existují profesionální politici, není sama o sobě na závadu, potíže začínají až v okamžiku, kdy se vymknou z kontroly. Jenže to ochotníci nenapraví. Problém s chovem akvarijních rybiček se nedá vyřešit tím, že se rozbije akvárium, nebo že se do akvária nasadí místo rybiček veverky, ten lze řešit jedině tak, že se pořídí buď nový chov, nebo vhodnější druh, ale především tak, že se to chovatel naučí.


Politici jsou naše servisní elity a rekrutují se z našich řad. Jsou prostě takoví, jaké je chceme mít, i kdyby jenom proto, aby na nás nekladli žádné zvláštní nároky (a už vůbec ne morální). Jak že to je s tím zrcadlem a křivou hubou?


Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku