Diskuze k článku


  • nikdo • 9. března 2016


    Ministr zahraničních věcí, tím spíš ministr takového státu jako je Rusko, tím spíš v období vážné krize, kterou nyní prožíváme, je příliš zaměstnaný než aby z se nedostatku činnosti oddával veřejným meditacím o veliké historii ruského státu.

    Fakticky se potenciálním partnerům dává otevřeně na výběr, která ze dvou koncepcí budoucnosti civilizace je jim bližší: ta zastáváná USA nebo navrhovaná Ruskem.
    Přitom je důležité vidět, že veřejný charakter sdělení svědčí o nezvratnosti rozhodnutí přijatého Moskvou.
    Když chcete partnera nebo oponenta prostě varovat, použijete uzavřené diplomatické kanály. A i tehdy se rozhovor vede „ptačím jazykem“, ve kterém se připravenost k tvrdým opatřením nazývá „hluboká znepokojenost“, hrozba použití síly „nepředvídatelnými následky“ a pod.
    V danném případě jsou karty odkryté, hra oznámená, věci nazvány pravými jmény. Nelze říci: „Špatně jste nás pochopili. Mysleli jsme to jinak.“

    http://cont.ws/post/216542

  • Sio • 10. března 2016

    nikdo napsal


    Ministr zahraničních věcí, tím spíš ministr takového státu jako je Rusko, tím spíš v období vážné krize, kterou nyní prožíváme, je příliš zaměstnaný než aby z se nedostatku činnosti oddával veřejným meditacím o veliké historii ruského státu.

    Fakticky se potenciálním partnerům dává otevřeně na výběr, která ze dvou koncepcí budoucnosti civilizace je jim bližší: ta zastáváná USA nebo navrhovaná Ruskem.
    Přitom je důležité vidět, že veřejný charakter sdělení svědčí o nezvratnosti rozhodnutí přijatého Moskvou.
    Když chcete partnera nebo oponenta prostě varovat, použijete uzavřené diplomatické kanály. A i tehdy se rozhovor vede „ptačím jazykem“, ve kterém se připravenost k tvrdým opatřením nazývá „hluboká znepokojenost“, hrozba použití síly „nepředvídatelnými následky“ a pod.
    V danném případě jsou karty odkryté, hra oznámená, věci nazvány pravými jmény. Nelze říci: „Špatně jste nás pochopili. Mysleli jsme to jinak.“

    http://cont.ws/post/216542

    Narozdíl od západních koloniálních (nebo postkoloniálních) mocností zvyklých více rabovat, než tvořit, země jako Rusko, Čína a Indie žijí „za své“ a navíc jsou po desetiletí a staletí okrádány. Do stejné role jsou postaveny státy střední, severní a východní Evropy, tj. Německo, Skandinávie, a slovanské státy. O USA, Francii, Británii, Itálii, Španělsku a Portugalsku se to tak říci nedá a jen s velkými výhradami o Rakousku. O Maďarsku mám pochybnosti, kam ho zařadit, ale v současné době mu asi nikdo nic nedá zadarmo.
    V tom vidím rozdíl v koncepcích. U zastánců té ruské si musí na sebe každý stát vydělat sám. U té atlantické je výdělek dán loupežemi, válkami a vykořisťováním slabších zemí. U ruské proto spolupráce, u atlantické vazalství. A Evropa jako celek je dnes vazalem. Co je tedy pro nás Evropany lepší?

  • zedd • 10. března 2016

    Výborné shrnutí. A pro mne další zbrusu nová genocida v Bangladéši. A to jsem měl dojem, že už mám konečně přehled aspoň co se týče druhé pol. 20. stol..

  • M.C. • 11. března 2016

    fajt napsal

    http://www.lajkit.cz/zpravy/item/442-kdo-je-merkelova-mozna-budete-vsichni-prekvapeni

    Velmi zajímavý článek. Něco z toho jsem věděl, ale naprostá většina informací je pro mě novinkou. Do celkového obrazu to zapadá, takže úplná dezinformace to zřejmě nebude.
    Kvalita textu je sice hrozná, působí to dojmem, jakoby to někdo přeložil překladačem do slovenštiny a někdo další, kdo viděl slovenštinu z rychlíku do češtiny, ale informační hodnotu to článku neubírá.
    Ten druhý článek o Schapirovi je taky dobrý. Jediné, co mě na tom překvapuje, je to, že dává svoje sympatie najevo tak otevřeně.