Diskuze k článku


  • racek • 9. června 2019

    No, souhlasím se Stanem … Stejné dojmy. Ale nic jiného se nedá čekat. Pokud něco podobného točí Rusové, má to taky celkem podobný podtext, akorád v opačném gardu. No jo. Asi by bylo dobré kdyby každý točil o svých. HBO je ještě jedna z televizí málo načatých rusofobií, že. Nakonec pár čísel. Tedy jenom tři. V Černobylu bylo celkem cca 400 obětí. Hodně, jistě. V Hirošimě 70000. A v Fukušimě? Žádná. A lidé se tam už houfně vracejí. A takové katastofy jako v Indickém Bhophálu, nebo teroristický útok v New Yorku…
    Taky s odstupem vidím jinak reakce sovětských úřadů. Myslím že reagovali rychle a velmi účinně. Evykuace byla rychlá a bez paniky. A reaktor se velmi rychle začal zasypávat a únik se rychle snižoval. Bohužel rozsah katastrofy byl takový, že museli nasadit vojáky a ti nasadili své životy. Museli. ..

  • Martin (už bez taky m) • 10. června 2019

    Fukušima je asi dopady na mnohem širší okolí o dost horší, zejm. v neschopnosti další úniky do oceánu a podloží zastavit, a zejména o nezodpovědnosti v tak problematické oblasti stavět tak rizikový provoz. Navíc jak se již ukázalo- mnohdy tak podivně zfušovaně.
    Němci prohlásili, že odchod od jádra hodlají zaplácnout mj. paroplynovými elektrárnami – a plynem ze – Severního proudu 2…
    V USA se údajně postupně dožívající JE mají také nahrazovat paroplynem.
    Asi nerozvinutější jadernou energetiku má ale dnes … Rusko.
    Nepochybně také proto, že zachránili jak výzkum tak špičkové strojaře, techniky. A snad i pod dojmem hrůz z Černobylu výrazně zlepšili preciznost práce.
    Na „naší“ obci stále řeší financování čističky. Vůbec na odlehlejších malých obcích a „místních částech“ chybějící kanalizace spolu s vodovodem – coby skutečně základní výdobytky civilizace – jsou pokračující katastrofou nejen venkova. Neprávem dlouhodobě přehlíženou.
    Musím opakovaně konstatovat, že ochota zejména lufťáků vypouštět splašky do jakéhokoliv příkopu i přímo pod sebe je setrvalá. Pár dní zpět jsem v příkopě u hlavní cesty obcí opět viděl řadu „přítoků“ které byly -u jinak suchého příkopu- „poměrně zvláštní“…
    Včera při kosení jsem si trpce zanadával že takoví dokud je „nezahrabou“ asi nikdy nezmění svůj postoj. Pokládají ono „svinit pod sebe“ za svatý výdobytek, své „právo“ a zdroj „svébytného“ samozřejmého potěšení. Vytváří si tak svůj „sanitární kordon“…
    Mají často nahrabáno takže věří že jejich hlubších vrtů se svinstva nedotknou, a my co jedem na starší mělčí historické skládané studny a snažíme se hospodařit se „alespoň rychleji odporoučíme“…
    Jinak i letos -bez ohledu na občasný déšť- sucho v hlubších vrstvách pod 1m trvá.
    Važme si každého kousku zdravé půdy, čisté vody a chraňme je!

  • zedd II. • 10. června 2019

    Když jsme u těch „mentalit“, nelze si nevšimnout jistých podobností mezi SSSR a Japonskem. V prvním případě značně zjednodušeně šlo o „stranickou linii“, v druhém případě o princip „neztratit tvář“, resp. sebevražednou loajalitu k organizaci, která mě platí.

    Černobylem jsem se trochu víc začal zabývat až po Fukušimě a po několika měsících jsem dospěl k závěru, že se SSSR ke svému problému postavil zodpovědněji, než Japonci. Ti měli obrovské štěstí, že většinu atmosferického spadu odfoukl vítr nad oceán, kam stále teče i většina sraček z nouzového chlazení. Vyhráno zdaleka nemají, neb systém podzemní vody je dost komplexní a zamoření významných zdrojů třeba pro Tokyo stále hrozí. Zcela po sovětsku si pak demokraticky odhlasovali zákon, že mluvit o problému mimo oficiální zprávy je trestný čin.

    Nedělám si moc iluze, jak by řešení podobného problému probíhalo třeba v USA. Co se dostavby dvou bloků v temelíně týče, jsem tak trochu na vážkách. Sice jde o jednu z nejlépe zabezpečených elektráren z hlediska blackoutu na světě, ale pořád jsou rizika obrovská. Moc se nepočítá s nějakým velkým sociálním otřesem, kdy lidi prostě přestanou chodit do práce, resp. přestanou se starat o všechny ty záložní systémy.

  • Tribun • 10. června 2019

    K tomu tvému komentáři, Stane, mám malou poznámku: Jaderná energetika je tak komplexní a sofistikovaná, že funguje podobně, jako lety na do vesmíru: posouvá nás dál už jenom tím, že ji děláme. Civilizace zkrátka neznamená, že mizí veškerá rizika, jen že se mění.

  • Admirál • 10. června 2019

    Tribun napsal

    K tomu tvému komentáři, Stane, mám malou poznámku: Jaderná energetika je tak komplexní a sofistikovaná, že funguje podobně, jako lety na do vesmíru: posouvá nás dál už jenom tím, že ji děláme. Civilizace zkrátka neznamená, že mizí veškerá rizika, jen že se mění.

    Plný souhlas, člověk vždy šel neprošlapanými cestami, kde číhala rizika, protože je mu to vrozeno, to z něj dělá homo sapiens,
    O co méně je rizik na cestě kterou propagují ekoalarmisté (bez jádra, bez uhlíku atd.)?
    Já je vidím za každým rohem.

  • racek • 10. června 2019

    http://www.osel.cz/10411-fukusima-i-po-osmi-letech.html článek pana Wagnera doporučuji všem, kteří chtějí vědět skutečně objektivní informace o Fukušimě a její postupné revitalizaci. A na Oslu je také pro porovnání jeho článek o seriálu Černobyl.

  • idiotronic • 10. června 2019

    Narazil jsem na odkaz
    deník.cz Jaderné havárie zabíjely i v Československu
    Doporučuji Wikipedii, heslo ,,A1 nehoda“ . Autor v Deníku.cz beztak opisuje z tohoto zdroje, avšak nemá ukončené základní vzdělání, takže opis mění původní smysl textu.

  • Stan • 10. června 2019

    Tribun napsal

    K tomu tvému komentáři, Stane, mám malou poznámku: Jaderná energetika je tak komplexní a sofistikovaná, že funguje podobně, jako lety na do vesmíru: posouvá nás dál už jenom tím, že ji děláme. Civilizace zkrátka neznamená, že mizí veškerá rizika, jen že se mění.

    „V roce 2017 začala výstavba pěti reaktorů a v první polovině 2018 dalších dvou. To znamená, že výstavba 15 reaktorů začala v roce 2010 a 10 v roce 2013. Historická srovnání ukazují, že výstava nejvíce reaktorů v historii připadá na rok 1976, kdy se začalo stavět 44 jaderných reaktorů.“
    http://atominfo.cz/2018/09/stale-se-snizujici-pocet-jadernych-elektraren-ve-vystavbe/

    Čím to je, že na rozdíl od levicových blogerů mají kapitalističtí investoři jasno?

    Jaderná energetika je vedlejší produkt jaderného zbrojení. Jaderné zbrojení nám přineslo Hirošimu, Nagasaki a stovky zkoušek jaderných zbraní v atmosféře a po jejich zrušení v podzemí s katastrofálními dopady na lidské zdraví a životní prostředí (https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%BD_test).

    Kdo to ví, pro toho nemůže být žádným překvapením, že vedlejší produkt produkuje externality srovnatelné kvality i kvantity jako ten hlavní.

  • Tribun • 11. června 2019

    I lety do vesmíru jsou vedlejší produkt zbrojení. I třeba konzervy. Ostatně moc bych za to nedal (jen se mi to nechce teď ověřovat), že i ten penicilin. Když už jsme takoví blbci, že nedokážeme nic vymyslet, aniž bychom zároveň nevymysleli, jak bychom se tím mohli zabíjet, tak se tím musíme naučit nějak žít. Vracet se zpátky na stromy nic neřeší. Když nebude elektřina, bude mrtvých také dost. Jen jich nebude tolik najednou a spektakulárně, jako když bouchne elektrárna.

  • Točmistr • 11. června 2019

    racek napsal

    http://www.osel.cz/10411-fukusima-i-po-osmi-letech.html článek pana Wagnera doporučuji všem, kteří chtějí vědět skutečně objektivní informace o Fukušimě a její postupné revitalizaci. A na Oslu je také pro porovnání jeho článek o seriálu Černobyl.

    No pan Wagner asi nebude odstrkovat ruku která ho živí, ne ? Tak nevím proč ty informace nutně považovat za objektivní. Autor se navíc podle mě už v minulosti projevil jako zdatný propagandista, mně utkvělo v mysli jeho šermování výrazem dekontaminace. Aniž by vysvětlil o co přesně se jedná, v jeho podání to znělo jakože nějaký pan odborník zmáčkne někde nějaké kouzelné tlačítko a radiace začne pomalu mizet. Což je dost vzdálené pravdě. Pokud chcete mít představu dejte si do Google obrázků “radioactive decontamination”. Takže saponáty, hadry a pěkně šůrovat. Pak s tím do pytlů a odvézt na místo zvané pryč. Jak čistý a účinný je ten proces si asi každý představuje jinak…

  • zedd II. • 11. června 2019

    @racek
    Pan Wagner překládá svodky TEPCO a IAEA. Obě organizace mají enormní zájem na lakování situace na růžovo.

  • Martin (už bez taky m) • 11. června 2019

    zedd II. napsal

    @racek
    Pan Wagner překládá svodky TEPCO a IAEA. Obě organizace mají enormní zájem na lakování situace na růžovo.

    Vidím to podobně. Mnohem spíše to vypadá jako nějaké překlady, či sebrané části přeložených výňatků zpráv.
    Není možné se dnes ve volném čase prokousávat hodně odbornou technologií na desítkách stran (které pochybnosti o sděleném zákonitě generují).
    Mne na oslu zaujal údaj, že část odpadů budou před uložením do „úložiště“ zalévat do skla… A jsem u svého starého sporu s autorem co se materiálů a jejich vlastností týče. Ono „úložiště“ je vždy součástí planety, a není a nemůže být zcela zaručená bezpečnost. U řada havárií se přitom ukázalo, že problémy způsobily zabezpečující systémy které se často „střetly“ s něčím, nač dimenzovány nebyly. Jakou u všech nepřírodních supersystémů je tedy odolnost a jistota jen tak velká jak velká je u nejslabšího, nejzranitelnějšího článku.
    JE stále nesou riziko fatální nehody, stejně tak „vyhořelé“ palivo, jeho výroba i riziko velkých společenských otřesů a selhání, kdy i solidní systémy prostě nemohou 100% fungovat.
    Vím, že to zní jako „knížecí rady“, a tak jen snad že je to jen má poznámka k těm až příliš „růžovoučkým brýlím“…
    Nelze ani tady zapomínat, že energetické otázky jsou vždy i otázkami mocenskými, tak tady snad je lepší model v RF kde odpovědnost má mnohem spíše stát. „Garance“ jednotlivých firem mi totiž s ohledem na rizika problematiky přijdou „poněkud legrační“… U států jako nástrojů organizace a řízení je alespoň deklarováno oč má jít.
    Věda výzkum určitě i v JE ano, ale zda další a další bloky bez zásadního průlomu v otázce bezpečnosti- to je hodně otázek…
    Co mne osobně nejvíce děsí je při pokrytectví „Západu“ s nímž zneužívá nešťastnou Ukrajinu k cílům několika neocons-skupin jako „Antirusko“ situace v ukrajinských JE. Hodně se obávám pokrytectví, šlendriánu a „z-odpovědnosti“ oligarchických plutokratů tam…

  • Martin (už bez taky m) • 11. června 2019

    Ještě k těm materiálovým zajišťujícím limitům:
    -Skla bývají různá- ale většina má slabinu v KŘEHKOSTI a pevnosti co se mikrostrukturálních trhlin týče při určitých teplotách a tlacích a jejich změnách. Chápu že výběr lokality úložišť s tím vším počítá- a není jistě ani snadný, ani jednoduchý ani levný. Ale může vždy leiminovat jen něco. Jen do určitého stupně. Je jasné že např. žulový pluton zde je lepší nežli sopečný tuf či „ementálový“ vápenec a jeho „přírodní klony“…
    Ovšem právě zde je ukázka relativity bezpečnosti- u rizikových oblastí okrajů více kontinentálních litosférických desek je to vše dost velké riziko.
    Zaujala mne např. problematika série „drobných“ zemětřesení zmíněná např. v jednom odkaze na AK z Kalifornii- a to nyní nemám na mysli sám San Andreas.
    I když: kdyby tam k něčemu skutečně zásadnímu došlo, byl by „znečišťující příspěvek“ tamních JE a provozů na ně navazujících už asi jen „další drobností“… Prostě nevím jak by se choval jak keramický, tak skleněný či laminátový obal (materiál) v takové situaci kdy jsou navíc možné „nárazové“ změny tlaků podél zlomových linií, průniky vod a plynů, etc.
    Spolu s jejich „frackovací mánií“ v Motaně, Wyomingu a jinde se obávám, že v USA k „bezpečnosti horninového prostředí“ už přistupují až příliš „zjednodušeně“- ovšem je to jen můj laický osobní názor.
    Všechny stavby a technologie bezesporu mají svá rizika, otázkou je zda vhodně snižujeme i ta již existující, zda jen nepřidáváme další a další.
    Je to jak s těmi smrkovými porosty (velmi zjednodušeně)- tak dlouho se řada věcí bagatelizovala, přehlížela a kritici i znevažovali- až „se ucho utrhlo“…
    A toto v porovnání s JE může ještě vypadat i jen jako „maličkost“.
    VODU ale máme jen jednu- a všichni nežijeme v oblasti kde monzuny zajistí „bleskové doplnění“.

  • Botičky od Diora • 11. června 2019

    To: MARTIN

    Podívejte se kdo byl zavražděný bratr severokorejského lídra Kim Čen Yna:

    https://www.wsj.com/articles/north-korean-leaders-slain-half-brother-was-said-to-have-been-a-cia-informant-11560203662

    Anebo zde:
    Убитый брат Ким Чен Ына оказался информатором ЦРУ…
    https://vz.ru/news/2019/6/11/981941.html

    Už jsme doma?

  • racek • 11. června 2019

    Ehhh, chlapci, když občas slyšíte názor který se nehodí, tak zpochybňujete i názor špičkového odborníka. Víte, na rozdíl od klimatických změn je jaderná energie velmi exaktní věda. Ono to zastavení výstavby jaderek je způsobeno politickým tlakem zelené lobby. Ona i Merkelová byla horlivou zastánkyní jaderné energie, než podlehla tlaku této lobby v koaličních stranách. No jo, i ona je vlastně původem fyzička.

  • Točmistr • 12. června 2019

    Podle mě slouží zelení nebo liberální fanatici často jako zástěrka všeho druhu. Je tady taky dlouhodobá snaha dostat americké základny pryč z Německa, což se nelíbí Izraeli, protože pak by americké drony na blízkém východě dolétaly, přímo z USA je řídit skrz zeměkouli nelze. Proto tu nechtějí němci americké zbraně, proto tu nechtějí ani Westinghouse. Pak je tu taky otázka, o které se radši moc nemluví, ony takzvané jaderné odpady obsahují pořád ještě něco cenného, a to je plutonium, pro země které ho umí zpracovávat má určitě svou cenu. Není to tedy tak že se o plutonium “postará” dodavatel paliva, tj. Westinghouse ?
    A když se němci rozhodnou jet na elektrárny co používají plyn z Ruska, tak mají natruc problémy s transportem přes Ukrajinu. No ještě že to Nord Stream jistí, jinak by byli asi dosti háji.