Hnutí Duha: Chceme-li zabránit nebezpečné změně klimatu, musíme v zemi ponechat 3/4 zásob fosilních paliv

Tisková zpráva Hnutí DUHA

ČÍSLO TÝDNE 3/4. CHCEME-LI ZABRÁNIT NEBEZPEČNÉ ZMĚNĚ KLIMATU, MUSÍME PONECHAT V ZEMI 3/4 ZÁSOB FOSILNÍCH PALIV, ŘÍKAJÍ ELTNÍ VĚDCI A EKONOMOVÉ

středa 29. dubna 2015

Pokud chce lidstvo zabránit nebezpečné změně klimatu (tedy růstu teploty o více než 2 stupně), musí nechat v zemi 75 procent současných zásob uhlí, ropy a zemního plynu. Shodli se na tom přední vědci a renomovaní ekonomové – jako třeba bývalý šéfekonom Světové Banky Nicholas Stern nebo ekonomický poradce generálního tajemníka OSN Jeffrey Sachs [1].

Podle zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která je výsledkem celosvětového souhrnu vědeckých prací a poznatků [2], je jistota 95 procent, že větší část změny klimatu je důsledkem činnosti člověka (tedy zejména spalování fosilních paliv).

První desetiletí 21. století bylo nejteplejším od roku 1850 a tání ledu v Grónsku a Antarktidě se výrazně zrychlilo. Oceány se okyselují a jejich hladina stoupá stále rychleji. To ohrožuje oceány jako klíčový ekosystém. S postupující klimatickou změnou bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných v důsledku častějších povodní, vln veder a sucha a snížené produkce potravin.

Rok 2014 byl nejteplejším v historii měření [3]. Zároveň se však zastavil růst emisí skleníkových plynů, přestože ekonomický růst pokračoval [4]. V globálním měřítku a v rozvíjejících se ekonomikách (jako například v čínské) se potvrdilo to, co platí ve vyspělých zemích včetně České republiky už nějakou dobu – ekonomický růst vůbec nemusí doprovázet vysoké znečištění.

Naopak. Prosperující Británii se podařilo snižovat posledních šest lest emise každoročně o 2 procenta, loni dokonce o 9 procent [5]. A to díky antifosilnímu zákonu, který stanovil závazné tempo snižování závislosti země na plynu, ropě a uhelných dolech s cílem omezit spotřebu fosilních paliv o 80 procent. Zákon skrze návazný program zateplování domů napomohl tomu, že anglické a velšské domácnosti mají o čtvrtinu nižší spotřebu elektřiny a plynu na vytápění něž před několika lety [6].

Jenže britský zákon samozřejmě nestačí. Musí se snažit i další země, neboť bez podstatného snížení uhlíkových emisí budou dopady změn klimatu větší, než na jaké se dokážeme adaptovat. Německo se přidalo se svojí Energiewende (snížení emisí o 80-95 % do roku 2050), Francie s antifosilním zákonem (snížení emisí o 75 % do roku 2050). USA zase houfně zavírá uhelné elektrárny a Čína mohutně instaluje solární panely a elektrárny větrné. Jen v prvním čtvrtletí 2015 byly v Číně připojeny fotovoltaické elektrárny, které mají celkově větší výkon než naše jaderné elektrárny Temelín a Dukovany dohromady [7].

Naše vláda se zavázala připravit českou obdobu úspěšné antifosilní legislativy už ve svém programovém prohlášení [8]. Koncept zákona má vláda dostat na stůl od ministra Richarda Brabce v následujících týdnech.

První krok k rozhýbání výroby čisté domácí elektřiny je za námi, novela zákona odstraňuje hlavní bariéry pro instalaci solárních střech. Chceme-li se ale připojit k úspěšným zemím, musí vláda pomoci rodinám s investicemi do fotovoltaických instalací. A především nastavit rozumné obchodní modely, které pomohou zejména obcím stavět si vlastní větrné elektrárny a zbavit se tak závislosti na velkých elektrárenských společnostech.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Pokud chceme, aby naše i globální ekonomika fungovala, musíme si podle vědců a ekonomů nechat zajít chuť na tři čtvrtiny zásob fosilních paliv. Závažné dopady jejich vytěžení totiž rozvrátí nejen planetu, ale i ekonomiku. Naopak chytré inovace a snižování znečištění přinesou průmyslu nové příležitosti a vytvoří daleko více pracovních míst, než může poskytnout fosilní byznys. USA, Británie, Německo či Francie na tom již pracují. Česká republika má nyní šanci se zapojit. Je to věc nejen zodpovědnosti, ale zejména zdravého rozumu a ekonomického myšlení.<

Poznámky: