Hnutí Duha: Škrty ministra zemědělství Jurečky ohrožují zdraví lesů a dostatek vody v krajině

Reklama


Vláda v pondělí projedná plán adaptací na změnu klimatu

pátek 6. ledna 2016

Vláda projedná v pondělí Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který předkládá ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství (MZe) z něj však požaduje vyškrtnout důležitá opatření, která mají ozdravit naše lesy a připravit je na změnu klimatu i ochránit přírodu a lidi před suchem a povodněmi. Ministerstvo životního prostředí  přitom už v rámci mezirezortního připomínkového řízení v řadě bodů nátlaku MZe ustoupilo.

MŽP například úplně vypustilo návrh snížit maximální povolenou velikost holosečí nebo povinnost správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy včetně změny druhové skladby lesů, což by vedlo ke jejich ozdravění a větší odolnosti. Ustoupilo také v důrazu na hospodaření tzv. výběrnými způsoby v lesích [1], ale MZe nadále žádá, aby se i toto opatření úplně vypustilo. Přitom přírodě blízké lesní hospodaření je výhodné jak pro zdraví lesa, tak i pro státní rozpočet [2]. Zdravé lesy s přirozeným druhovým složením, bez holosečí, přemnožené zvěře a s podílem odumřelého dřeva mají velký potenciál zadržovat vodu v krajině. A jsou nakonec potřebné i pro udržitelnou produkci dřeva.

MZe také požaduje, aby byl adaptační plán založen na stavbě velkých vodních nádrží. Naopak předkladatel MŽP preferuje zvýšení přirozené schopnosti vodních toků a niv zadržovat a poskytovat vodu a teprve jako doplněk realizovat technická opatření. Praxe i moderní vědecké poznatky jasně ukazují, že přírodě blízká opatření jsou účinnější a levnější.

Například poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v Chráněné krajinné oblasti Poodří zachytila během záplav v červenci 1997 celkem 89 milionů m3 vody a zmenšila povodňovou vlnu v Ostravě o 100 m3 za sekundu [3].

MZe také nepochopitelně zcela oponuje plánu na revitalizaci vodních toků, a to i přesto, že mu MŽP již vyšlo vstříc a škrtlo konkrétní údaj o délce toků, které mají být revitalizovány. Přitom je dávno známo, že narovnanými koryty voda protéká s velkou rychlostí do nížin. Během minulého století se délka našich vodních toků snížila o třetinu a tím se zvýšilo nejen riziko povodní ale sucha, neboť voda z krajiny daleko rychleji odtéká. MZe se tak snaží zabránit nápravě špatného vodního režimu.

Adaptační plán by také měl naplnit očekávání téměř tří čtvrtin obyvatel ČR, kteří chtějí chránit naši divočinu [4]. Bohužel sám úřad ministra Richarda Brabce snižuje vlastní ambice a ochranu přírodních procesů ponechává v rovině analýz a prověřování možností bez jasných, konkrétních řešení. Podle Hnutí DUHA mělo MŽP vybrat konkrétní, rozlohou významná území, která reprezentují naši přírodu, a ponechat je svobodnému, nerušenému vývoji přírody [5]. Území s divokou přírodou jsou důležitá pro adaptaci na změnu klimatu. Jen díky územím divokých lesů můžeme sledovat dopady klimatických změn na lesní ekosystém a tím i lépe plánovat udržitelné hospodaření v hospodářských lesích. Bez přirozených lesů nemůžeme ověřit správnost vědeckých modelů, jak příroda reaguje na klimatické změny [6].

Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné správě zlepšit. Schválení škrtů navržených MZe a absence úkolů pro rozšíření divočiny by z něj však udělaly polovičatý dokument, který by ohrozil zdraví naší krajiny a její schopnost reagovat na opakující se sucha či povodně.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:

„V pondělí vláda projedná národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který předkládá ministerstvo životního prostředí. Ministr zemědělství Jurečka odmítá ověřené, přírodě blízké a levné postupy jak hospodařit v lesích či jak hospodařit s vodou v krajině. Prosazuje nákladné betonování velkých přehrad namísto účinnějších a levnějších přírodě blízkých metod, jak v krajině zadržet vodu. Naopak navrhuje vyškrtnout důležitá opatření k udržitelnému lesnímu hospodaření, která by ozdravila naše lesy a učinila je odolnějšími vůči změně klimatu. Odmítá také revitalizaci vodních toků a niv.”

“Přírodě blízká, měkká opatření by přitom na rozdíl od peněz utopených ve vodních nádržích skutečně výrazně pomohla zdržovat vodu v krajině a předcházet tak povodním i suchům.  Technické postupy mají smysl jen jako doplněk k přírodním. Ministerstvo zemědělství také torpédovalo řadu účinných postupů ke zlešpšení stavu a našich lesů a jejich schopnosti zadržovat vodu.“

“Ministr Brabec nepřichází v plánu s konkrétními plány na ochranu a rozšíření území s divokou přírodou. Ta přitom poskytují zásadní poznatky o tom, jak se přírodní lesy vyrovnávají se změnami klimatu, které můžeme výhodně využít pro lepší péči o hospodářské lesy. Nyní je přírodnímu vývoji ponecháno jen 0,3% území ČR, zatímco zastavěná plocha zabírá už 11 % a stále narůstá. Také podle nedávných průzkumů si Češi a Češky divočiny cení a chtějí jí daleko víc.“

Poznámky:[1]  Lesnictví již dlouhou dobu uznává dva základní hospodářské způsoby: výběrný a pasečný. Výběrný  les se na první pohled odlišuje od běžného hospodářského lesa zastoupením celého spektra různě starých stromů na stejné ploše (věková různorodost), v patrech pod sebou jsou stromy různé velikosti, křoviny, byliny i mrtvé dřevo a absencí holých ploch (pasek). Důležitým znakem jsou koruny stromů, které tvoří trvalý zápoj v podobě zelené střechy. Výběrný les je z jednotlivých typů hospodářských lesů nejvíce blízký přirozeným lesům. U těchto lesů je důležitá druhová struktura, únosné množství zvěře v lesích, ponechání starých a tlejících stromů v porostech a šetrné způsoby těžby porostů.
http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/vliv_holoseci.pdf

[2] Přírodě blízké hospodaření Přínos pro les i pro rozpočet http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2011/10/prirode_blizke_hospodareni_infolist.pdf

[3] Příroda pomáhá zadržet povodně http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/priroda_pomaha_zadrzet_web.pdf

[4] http://hnutiduha.cz/aktualne/71-cechu-chce-chranit-divocinu

[5] http://hnutiduha.cz/aktualne/nahlednete-do-hajemstvi-ceske-divociny

[6] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Například v Německu to požadují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.

Přejít do diskuze k článku 18 komentářů