Vláda v pondělí projedná plán adaptací na změnu klimatu
pátek 6. ledna 2016
Vláda projedná v pondělí Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který předkládá ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství (MZe) z něj však požaduje vyškrtnout důležitá opatření, která mají ozdravit naše lesy a připravit je na změnu klimatu i ochránit přírodu a lidi před suchem a povodněmi. Ministerstvo životního prostředí přitom už v rámci mezirezortního připomínkového řízení v řadě bodů nátlaku MZe ustoupilo.
MŽP například úplně vypustilo návrh snížit maximální povolenou velikost holosečí nebo povinnost správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy včetně změny druhové skladby lesů, což by vedlo ke jejich ozdravění a větší odolnosti. Ustoupilo také v důrazu na hospodaření tzv. výběrnými způsoby v lesích [1], ale MZe nadále žádá, aby se i toto opatření úplně vypustilo. Přitom přírodě blízké lesní hospodaření je výhodné jak pro zdraví lesa, tak i pro státní rozpočet [2]. Zdravé lesy s přirozeným druhovým složením, bez holosečí, přemnožené zvěře a s podílem odumřelého dřeva mají velký potenciál zadržovat vodu v krajině. A jsou nakonec potřebné i pro udržitelnou produkci dřeva.
MZe také požaduje, aby byl adaptační plán založen na stavbě velkých vodních nádrží. Naopak předkladatel MŽP preferuje zvýšení přirozené schopnosti vodních toků a niv zadržovat a poskytovat vodu a teprve jako doplněk realizovat technická opatření. Praxe i moderní vědecké poznatky jasně ukazují, že přírodě blízká opatření jsou účinnější a levnější.
Například poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v Chráněné krajinné oblasti Poodří zachytila během záplav v červenci 1997 celkem 89 milionů m3 vody a zmenšila povodňovou vlnu v Ostravě o 100 m3 za sekundu [3].
MZe také nepochopitelně zcela oponuje plánu na revitalizaci vodních toků, a to i přesto, že mu MŽP již vyšlo vstříc a škrtlo konkrétní údaj o délce toků, které mají být revitalizovány. Přitom je dávno známo, že narovnanými koryty voda protéká s velkou rychlostí do nížin. Během minulého století se délka našich vodních toků snížila o třetinu a tím se zvýšilo nejen riziko povodní ale sucha, neboť voda z krajiny daleko rychleji odtéká. MZe se tak snaží zabránit nápravě špatného vodního režimu.
Adaptační plán by také měl naplnit očekávání téměř tří čtvrtin obyvatel ČR, kteří chtějí chránit naši divočinu [4]. Bohužel sám úřad ministra Richarda Brabce snižuje vlastní ambice a ochranu přírodních procesů ponechává v rovině analýz a prověřování možností bez jasných, konkrétních řešení. Podle Hnutí DUHA mělo MŽP vybrat konkrétní, rozlohou významná území, která reprezentují naši přírodu, a ponechat je svobodnému, nerušenému vývoji přírody [5]. Území s divokou přírodou jsou důležitá pro adaptaci na změnu klimatu. Jen díky územím divokých lesů můžeme sledovat dopady klimatických změn na lesní ekosystém a tím i lépe plánovat udržitelné hospodaření v hospodářských lesích. Bez přirozených lesů nemůžeme ověřit správnost vědeckých modelů, jak příroda reaguje na klimatické změny [6].
Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné správě zlepšit. Schválení škrtů navržených MZe a absence úkolů pro rozšíření divočiny by z něj však udělaly polovičatý dokument, který by ohrozil zdraví naší krajiny a její schopnost reagovat na opakující se sucha či povodně.
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
„V pondělí vláda projedná národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který předkládá ministerstvo životního prostředí. Ministr zemědělství Jurečka odmítá ověřené, přírodě blízké a levné postupy jak hospodařit v lesích či jak hospodařit s vodou v krajině. Prosazuje nákladné betonování velkých přehrad namísto účinnějších a levnějších přírodě blízkých metod, jak v krajině zadržet vodu. Naopak navrhuje vyškrtnout důležitá opatření k udržitelnému lesnímu hospodaření, která by ozdravila naše lesy a učinila je odolnějšími vůči změně klimatu. Odmítá také revitalizaci vodních toků a niv.”
“Přírodě blízká, měkká opatření by přitom na rozdíl od peněz utopených ve vodních nádržích skutečně výrazně pomohla zdržovat vodu v krajině a předcházet tak povodním i suchům. Technické postupy mají smysl jen jako doplněk k přírodním. Ministerstvo zemědělství také torpédovalo řadu účinných postupů ke zlešpšení stavu a našich lesů a jejich schopnosti zadržovat vodu.“
“Ministr Brabec nepřichází v plánu s konkrétními plány na ochranu a rozšíření území s divokou přírodou. Ta přitom poskytují zásadní poznatky o tom, jak se přírodní lesy vyrovnávají se změnami klimatu, které můžeme výhodně využít pro lepší péči o hospodářské lesy. Nyní je přírodnímu vývoji ponecháno jen 0,3% území ČR, zatímco zastavěná plocha zabírá už 11 % a stále narůstá. Také podle nedávných průzkumů si Češi a Češky divočiny cení a chtějí jí daleko víc.“
Poznámky:[1] Lesnictví již dlouhou dobu uznává dva základní hospodářské způsoby: výběrný a pasečný. Výběrný les se na první pohled odlišuje od běžného hospodářského lesa zastoupením celého spektra různě starých stromů na stejné ploše (věková různorodost), v patrech pod sebou jsou stromy různé velikosti, křoviny, byliny i mrtvé dřevo a absencí holých ploch (pasek). Důležitým znakem jsou koruny stromů, které tvoří trvalý zápoj v podobě zelené střechy. Výběrný les je z jednotlivých typů hospodářských lesů nejvíce blízký přirozeným lesům. U těchto lesů je důležitá druhová struktura, únosné množství zvěře v lesích, ponechání starých a tlejících stromů v porostech a šetrné způsoby těžby porostů.
http://www.hnutiduha.cz/sites/
Naprostou většinu tvrzení HD v tomto textu mohu podepsat. Pasečné hospodaření je zdrojem řady konfliktů mezi lesníky a ochránci přírody. Vyrubání lesa znamená zkázu pro mikrobiální oživení půd, narušení až likvidaci mykohrizních vztahů, závažné dopady do retence území (snížení), rizika eroze a dalšího vyplavování zásad z lesních půd. MZE ignoruje výsledky vědeckých zkoumání, která upozorňují na kritický nedostatek hořčíku a trvající okyselování lesních půd. To dlouhodobě ohrožuje lesy jako ekosystémy a pomoci zde může právě jen výrazně zrychlený převod druhové skladby lesů na smíšené a listnaté. Ponechávání dostatečného množství dřeva a dřevní hmoty k zetlení v lesích – vč. klestu… Číst vice »
Martine, chtěla bych se vás zeptat co je horší – likvidovat ty ohavné pruhy klestí a nepotřebného dříví štěpkovači, nebo jejich ponechání na místě? Já se v ekologii lesa nevyznám, ale ty haldy hnijícího dřeva, které se v okolí mého bydliště už léta černají na všech vytěžených plochách i okolo cest a potoků mě rozčilují. Nedá se přes ně přejít a ani se mi nezdá, že by pod nimi něco mohlo růst – na to jsou příliš veliké. Ale jak říkám, nerozumím tomu. Pokud jako odborník řeknete, že to tak má být, tak se s tím snad smířím.
Haldy klestu a těžebních zbytků mají pro lesní půdu spíš záporný význam, haldy znemožňují přirozenou i umělou obnovu lesa, výluh ze dřeva ve velkém může být i toxický. Mnohem pro přírodu lepší a bezeškodnější je ponechání hmoty včetně celých nevytěžených kmenů, či v některých lokalitách i bezzásahovost či výběrný způsob hospodaření. Z ekonomického hlediska taky, hromady klestu (které někdo za pomoci pojezdu techniky vytvořil) a nadbytečná těžba jsou ekonomickou významnou ztrátou. Nejideálnější postup v hospodářském lese je šetrná maloplošná těžba, co nejmenší pojezdy techniky, vyklizení části dřevní hmoty samovýrobci, kteří třeba pomoci i ručních vozíků si odvezou pár halouzek a… Číst vice »
Paní Bety, hromady klestí jsou výsledkem použité techologie těžby i výsadby lesa. V podstatě dosud u laiků převládá (vč. vlastníků lesů) názor, že část se vytěží, kmeny odvezou a plocha „vyčistí“ pro novou výsadbu. Je to ale nesprávně. Novější výzkumy ukazují, že v každém – i těženém porostu máme ponechat určité množství hmoty kmenů i větví k rozpadu. Odborníci uvádí, že je nejlépe jde-li o celé stromy či jejich co největší části -tedy i s větvemi. Mělo by jít o cca 8 – 20, někde i více stromů na hektar, a myšleny jsou stromy dospělé. Les je prostě ekosystém, a… Číst vice »
Nic ve zdravém a fungujícím lese není geometricky pravidelné, nejčastějším tvarem půdorysným je různě deformovaný „bramboroid“… Pokud se ale podíváte na jakýkoliv letecký snímek např. na mapách.cz, pak vidíte, že „kvůli techniky a přístupnosti“ se dále klidně devastuje reliéf krajiny zářezy LC jen aby mohli zůstat u svých – v přírodě „geometrických patvarů“, ničících nejen funkce lesa, jeho odolnost ale i ráz krajiny… Větší hromady klidně posbírejte suché části na topení, není rovněž dobré jejich jakkoliv symetrické rozmístění na ploše. U nás v soukromých lesích Jeseníků to sbírají na štěpkování a tak se z lesa odváží i mnoho důležitých nerostných… Číst vice »
Člověk v době průmyslové revoluce snil o celkové kontrole všeho a pokládal to za podmínku zlepšení života. Později (donedávna) i díky technologiím a snadné dostupnosti neomezeného kvanta energie kdekoliv (proto stavěl a staví cesty, silnice) tuto svou „verzi vnímání a deformování světa“ o to více chybně prosazoval… Ve snaze o kontrolu fungování všeho člověk přišel o kontrolu- prakticky samotných základů společnosti a tedy „opravdu všeho“… Je načase s pokorou přiznat, že je třeba změnit přístup a učit se od přírody (která má mnohdy úžasnou a velmi rychlou regenerační schopnost- samozřejmě ne vždy) soužití s ekosystémy a spolužití s přírodou. Neznamená… Číst vice »
Jurečkovi podřízení v organizačních složkách státu jemu podřízených vymýšlí a řeší v pracovní době takové těžké kraviny svědčící o konečném vítězství formy nad obsahem (alias pravdy a lásky nad lží a nenávistí) jako např. poslední módní výstřelek Nová směrnice Služební grafika, kterou se musí všichni řídit a zároveň jim hoří koudel u zádele s důležitým programovým dokumentem zpracovávaným ze zákona každých 20 let, jež se nazývá „Oblastní plány rozvoje lesů“. Na pobočkových poradách se pak řeší takové důležitosti jako pavouci spouštějící alarm, nošení střelných zbraní, či to jestli bude nebo nebude novoroční večírek. Jelikož se takové organizační složky státu ekonomicky… Číst vice »
Martine: Skvělý postřeh, byť už konstatující dlouho známé jevy v odborných kruzích. Ostré geometrické tvary jsou skutečně v lese zdrojem problémů, škody způsobené škodlivými činiteli rostou geometrickou řadou právě na těchto ostrých geometrických tvarech a liniích. Je to nejen empiricky, ale i databázově podloženo, díky GISům lze i pěkně ukázat poučené i laické veřejnosti. Ač nemáš formální štempl, beru Tě jako odborníka již dávno. Na rozdíl od těch, kteří se za ně samozvaně prohlašují a pak svými „moudry“ oblažují lid vezdejší v „odborných“ magazínech jako je Lesnická práce, které ve skutečnosti jen dělají marketing firmám a politickou propagandu… Jen díky… Číst vice »
a posléze ji vůbec nevyžadují na oblíbencích, na konci sezóny pak klidně nechávají spotřebovávat pohonné hmoty s nižší výkonností odvedené práce, než jsou možnosti. Dokonce mám podezření, že dotace vyplácené Státním zemědělským intervenčním fondem na lesní hospodaření teď nekontrolují ti k tomu pověření zaměstnanci, kteří svou práci dělali solidně ale jen ti, kteří se nechali zkorumpovat byť i možná jen za nějaké drobné či pěkné slovo a poplácání po ramenou mafií a lobby. Odborných posudků výrazně ubylo, někteří kolegové se výjimečně k něčemu dostanou, já a někteří další už nějakou dobu ne. Dokonce i ti režimu pohodlní, kteří však díky… Číst vice »
Alešu, to je všechno bárdzo pěnkne, ale gde je to dřevo, kurňa?
http://archiv.ihned.cz/c1-65581390-lesnici-po-inventarizaci-lesu-patraji-kam-zmizely-miliony-kubiku-dreva
Stane: I proto tolik riskuju svoji práci i bezpečnost rodiny a odkrývám zákulisní informace. Nejen kvůli čachrům z dotacemi, ale i kvůli tomu ukradenému dřevu se snaží paralyzovat náš ústav či odklonit jeho činnost. Protože u nás můžeme zajistit jak odbornost, tak pracovníky s potřebným vybavením na posudky včetně posudků pro policii a soudy, proto je snaha nás, především ty poctivější, odstavit od klíčových činností, klíčové činnosti nedělat či zahltit takové pracovníky pitomostmi nebo je otrávit obstrukcemi. Nedávno jsem psal o tom, jak právník naší organizační složky státu podporuje nedodržování zákoníku práce týkajících se práv a zájmů zaměstnanců, kdy je… Číst vice »
Jaromír Bláha to správně popsal, velikost revíru a zahlcenost jinou prací u revírníka je opravdu velký důvod. Samozřejmě ještě s tím důvodem, který je hlavní příčinou těch krádeží a nezákonných těžeb – kozlové dělají zahradníky. Měří a to ještě jen někdy ne správce nebo nezávislý posuzovatel, ale ten, kdo má zisk, či ho někomu zprostředkovává. Ale co liberálně lazené hnutí Duha opomíjí, je ještě dost závažný souvisící faktor. Oddělení provozu od správy majetku. K tomu došlo v 90. letech a lesnictví se již nikdy z toho nevzpamatovalo, přestože si na to odborná veřejnost navykla jako jediný možný stav… Po tomto… Číst vice »
Je nastartována již delší dobu očekávaná „rošáda“ na státních zastupitelstvích ? Jak se zdá,česká
justice se po morální stránce dostala do terminálního stavu a po jejích excesech s armádami zakuklenců při prohlídkách kanceláří (včetně předsedy vlády) a bytů se už dá očekávat ukončení nezadržitelné kariery Bradáčové a jejího oblíbeného kolektivu kolegů z Olomouce. No a nakonec
prohnila i židle nejvyššího prokurátora Zemana. Zajímavý článek k tomuto tématu zde :
http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2894-kauza-rath-zvule-statu-na-bulvarni-objednavku-i-medialne-odsouzeny-ma-sva-prava-boj-s-korupci-jako-univerzalni-alibi-doslo-statnimu-zastupci-vino-paradoxy-a-pochybeni-nasi-justice.htm
Nejsem lesník, ale neměl by se dát podle průměru pařezů s velkou přesností odhadnout objem těžby? A jak dlouho to tomu revírnikovi může trvat, než to změří? A nebylo by nakonec nejlepší a nejlogičtější, kdyby si to dřevo prodával vlastník lesa sám a platil těžebním firmám jen za vytěžení a odvoz na odvozní místo?
A poslední otázka. Nesouvisí nějak ten nesoulad také s církevními restitucemi?
Bohužel 90% populace problémy s hnojem nijak neberou. Salonní levičáci – i ti alternativní – končí někde u větrníku a solárka. Většina se cítí dobře, protože ví o globálním oteplovaní, resp. je si jistá, že se to děje/neděje.
Ten dotační cukr by mohl být i bič: Chceš dotace na řepku? Dostaneš, když všechnu slámu zaoráš … Blbost. Nemá smysl přistupovat na tuhle logiku.
Letní skepse se změnila v zimní pesimismus: teď už má smysl jen revoluce.
Stane – Já jsem byl brzy po nástupu do Hradce Králové jedním z těch (byť jsem hlavně jen měřil), kteří dotvářeli metodiku tzv. pařezových tabulek a dělali podkladová data pro posudky. Dnes existuje bohatá databáze všech dřevin a lesních typů včetně zásob dříví a velikosti pařezů… I jsem se některých posudků v Čechách i pak na Moravě účastnil, ale jde o to, že je vůle z ministerstva, aby se žádné posudky nedělali, případně a aby se tam nedostali takoví lidé jako já. A s restitucemi to jednoznačně souvisí také, dost drsným způsobem teď těží dříví i v zónách CHKO jistá… Číst vice »
http://www.silvarium.cz/lesnictvi/opatreni-proti-klimatickym-zmenam-mohou-stat-vic-nez-miliardu-kc
http://www.silvarium.cz/lesnictvi/lesy-cr-by-mely-odvest-do-statniho-rozpoctu-5-6-miliardy