Diskuze k článku


  • Admirál • 6. listopadu 2017

    Konec konců, proč neodejít od uhlí. Není to, co se týká lokálních topenišť, zdovna voňavé topení.

    Co místo něj, aby to bylo pro chudší přijatelné?

    Slunce máme plné širé lány. Platí to hejl. Štěpku je se o sto šest. Ani to už nikdo nechce. To taky platí hejl a krjinu na plot nekoupíš.

  • idiotronic • 6. listopadu 2017

    Kdybyste (raději v létě) navštívil nějakou železniční stanici obklopenou lesy v příhraničí, které se dříve jmenovalo pohraničí, například Horšovský Týn, najdete tam připravené obrovské množství klád, které čeká export. Možná by Němci krajiny odprodali, až dřevo zpracují. Rozdíl je patrný i například mezi Domažlicemi a Brodem nad Lesy (Furth in Wald). Zatímco v Domažlicích jsem truhláře neviděl, v Brodu měl vystaveny pěkné poličky z bukového dřeva (z druhé strany hranice). Ale u nás se dostanou mnohem lepší, nebo alespoň těžší z rozemletého dřeva.
    K tomu omezení uhlí: nebylo by vhodnější, kdyby hnutí Duha razantně intervenovalo v Pekingu za omezení těžby uhlí s perspektivou jejího ukončení?
    V Číně nemají rozptýlené (zahraniční) těžební společnosti, vše je pod jednou vládou .Stačí jedna dohoda a hotovo!

  • zedd • 6. listopadu 2017

    Moderní kotle na hnědé uhlí jsou až překvapivě efektivní. Provozuju jeden 18KW Atmos a proti předchozímu výrobku někdy z 80. let ze Škodovky je to jak nebe a dudy.

    Starší kotel jsem musel co měsíc pracně čistit od vrstvy dehtu a kouřovod od sazí. Vymetat komín v půlce a po sezóně byla bezpodmínečná nutnost (jednou mi saze chytly a není to žádná prdel). Z komína sice nelezla ta typická nažloutlá oblaka jako z prohořívacích systémů, ale byl přeci jen vidět černý kouř.

    Teď je na komíně poznat, že se topí, jen když mrzne a sráží se ze zplodin vodní pára. V komíně nejsou po třech letech provozu žádné saze, na jaře po prošťouchnutí koulí vyberu půl lopatky popílku. Čištění samotného kotle je jednoduché – 2 minuty před zatopením v rámci odstranění popelu a dvakrát za sezónu cca 20 minut ty zadní části, které fungují krom jiného jako odlučovač popílku. Nikde žádné saze, natož dehet.

  • zedd • 6. listopadu 2017

    Samozřejmě stále lezou z komína sloučeniny síry a ten nejjemnější popílek, což může být u větších aglomerací problém. To se týká do značné míry i topení dřevem, resp. štěpkou.

    U dřeva je navíc potíž s tím, že potřebujete opravdu objemný kotel, což je drahé na pořízení a ne každému se to vejde do kotelny. Kotle na štěpku (ty domácí jsou spíš na pelety) vyžadují automatický podavač, což zabírá hromadu místa. Zároveň ke všem moderním systémům musíte mít akumulační nádrže s izolací …. kotelny rodinných domků tohle málokdy utáhnou. Schozy i kapacita sklepů je udělaná na uhlí a topení dřevem se tak stává dost problematickým.

  • zedd • 6. listopadu 2017

    Hnědouhelné elektrárny bych postupně odstavoval a nahrazoval plynovými. Ty nejlépe odpovídají současným požadavkům na výkyvy dané německými větrnými parky a zdejším solárním tunelem.

  • idiotronic • 6. listopadu 2017

    zedd napsal
    nejlépe odpovídají současným požadavkům na výkyvy dané německými větrnými parky a zdejším solárním tunelem.

    Absolutní souhlas, plynová topeniště lze bez újmy na čistotě provozu zmenšovat (důležité pro venkov) . Absurdní je ovšem, že výkyvy, dané německými větrnými parky, které se vyrovnávají zčásti přes českou přenosovou soustavu a to otrocky ZADARMO (rozhodnutí EK), budou kompenzovány s využitím PLACENÉHO plynu.

  • abx • 6. listopadu 2017

    zedd, to nie je vecou len KOTLA, ale najma vecou kurenia. spalovanie uhlia, dreva musi byt pri urcitej minimalnej teplote, vtedy je najlepsia premena paliva na teplo. prave kvoliva optimalnejsiemu spalovaniu treba pridat Akumulacny zasobnik, aspon takych 2000l v zavislosti od vykurovaneho priestoru, nakolko ten umozni vyssie teploty a teda menej skodlivych splodin a dechtovania. teda kuri sa z Ak. zasobnika, nie z kotla, ktory je castokrat zachladeny – prejavom je potom dechtovanie.

  • zedd • 6. listopadu 2017

    abx, dovolil bych si upozornit, že Vaše výhrady jsem zohlednil už v předchozích příspěvcích.

    Ke kotli jsem si udělal frontend přes Arduino, ale je to spíš jen taková frajeřina. Základní kontrolní systémy dobře fungují perfektně i v manuálním režimu, jen tomu člověk musí trochu rozumět. Což je na druhou stranu nevýhoda, protože to nemůžu jen tak někomu svěřit.

    K té akumulaci: Měl jsem na výběr, jestli zařídím něco s automatickým podavačem a 1000L akumulátorem, nebo manuál s 2000L … prostě prostorový problém. V kotelně je najednou hodně těsno a spostě lidem se to tam ani nevejde.

  • zedd • 6. listopadu 2017

    Ovšem pokud máte ve sklepě velké akumulátory, spoustu ženskejch a dětí na mytí, pak už je zajimavé do toho připojit i solární kolektory a vyhodit normální boiler … pokud to dává trubkově smysl, což ne vždycky dává. Ušetří to ty okrajový dva měsíce z topný sezóny + veškerý cachtání fanatiků hygieny. I v tomhle případě je to ale investice, která se vyplatí (početné rodině) při současných cenách tak nejdřív za 8 let.

    Kdyby se to všechno dělalo od podlahy včetně hrubé stavby, pak OK, ale při rekonstrukci normálního vesnického domku člověk narazí na spousty limitů.

  • zedd • 6. listopadu 2017

    U těch moderních kotlů je taky potřeba počítat s elektrickou zálohou pro čerpadla. Počítejte kolem 10 tisíc korun za kompletní řešení s rel. malou kapacitou. Můžete si to udělat sami s velkou levnou baterkou, pokud máte nějaké základní znalosti elektriky. Nakonec sem si to udělal sám + 5 a 12V rozvod na krabičky. 12h výpadek čezu jsem strávil v teple a na inetu.

  • zedd • 6. listopadu 2017

    Co je maximální vopruz, tak jsou revize. Jednou jsem tu měl náhradníka, kterej pořádně ńevěděl, která bije, neznal základní fyzikální jednotky a zcela ho vyděsilo, že mám na každý trubce 1W teploměr (kreslí mi to pak pěkný grafy a posílá SMS, že mám přiložit).

  • abx • 6. listopadu 2017

    to miesto byva problem, ale akumulacna N. nemusi byt iba v kotolni, moze byt barskde inde, napriklad pod schodami a moze pozostavat z viacerych pospajanych nadob. poskytuje aj dalsie moznosti, zohrievanie uzitkovu vodu plus solarne vyhrievanie. jedina podmienka, dobra izolacia. zalozny zdroj pre cerpadla musi davat realny sinus, inak cerpadlo vibruje, kedze tam je indukcny motor s kotvou nakratko. prakticke info pre napriklad tu:
    http://forum.tzb-info.cz/115160-akumulacni-nadrze-zkusenosti-s-provozem/vsechny-prispevky

  • Točmistr • 7. listopadu 2017

    No paráda, jak se tam ti lidé z celého světa dostali, předpokládám že na kole nebo pěšky ? Vono totiž auto nebo letadlo, při výrobě a používání, vyplodí docela dost CO2. Je to jen agenda, oni na nějaké klima ve skutečnosti kašlou. Na klima, na které ve skutečnosti CO2 nemá velký vliv (křivka jeho působení jako skleníkového plynu totiž není lineární, pssst!). A víte co se mimojiné, po letech zjistilo ? Že za ozónovou vrstvu není zodpovědný Freon, ale něco docela jiného. Doporučuji sledovat velká média: boj proti změně klimatu, homofobii, islamofobii, terorismu, drogám, zlobivým státům…nepoužívají náhodou ve všech těch případech podobný slovník ?

  • idiotronic • 7. listopadu 2017

    Točmistr napsal
    jak se tam ti lidé z celého světa dostali, předpokládám že na kole nebo pěšky ?

    Podobně reagovali moji teenagerové, když jsem s nimi navštívil vzorový pasivní dům ve Fürthu u Norimberka. Vyšlo najevo, že provádějící aktivista přijel do práce autem na benzín a doma topí plynem, a že sluneční energii sice využívá pasivní dům, v němž provází návštěvy , ale on sám nikoli. Inu, mládež…
    A když těžiště diskuse na OM spadlo k vytápění rodinných domů, došel jsem při procházkách chudnoucí severní Moravou k závěru, že je na čase plánovat demolice a znovuvýstavbu tak, aby umožňovala moderní vytápění. Stará stavení jsou totiž koncipována tak, aby si dělník po práci (např. v tabákovce) ještě mohl přivydělat zemědělsky.
    Aby šlo efektivně zachycovat solární energii, musí být na orientaci stavby a akumulátory pamatováno v okamžiku výstavby. V ulici, kde bydlím, nemá polovina domů plynovou přípojku. Nemyslete si, že majitelé mají na zřízení plynového topení prostředky, poněkud jsme za poslední čtvrtstoletí zchudli.

  • zedd • 8. listopadu 2017

    @abx: Mělo by to být z principu na nejnižším podlaží, stejně jako kotel. Ideálně pod úrovní radiátorů, protože pak lze využít i přirozenou cirkulaci. Akumulaci mám přes 2 750L nádoby – větší bych tam nenarval a ostatně ani neprotáhnul přes schody.

    @idiotronic: Naprosto souhlasím. Když vidím, jak ty zdejší opukové domky stavěné převážně „na jíl“ a bez izolační podezdívky, oblepují polystyrénem, jímá mě hrůza. V kombinaci s plastovými okny se z toho stávají inkubátory všeho možného.
    Já mám cihlový domek ze třicátých let, kde už se počítalo s ústředním topením, ale prostě větší zařízení než tu 750L nádrž tam nedostanu. Už jen našťouchat tam kotel bylo extra dobrodružné.

  • zedd • 8. listopadu 2017

    @točmistr: No jistě, haló kolem klimatické změny je krom jiného způsob, jak kanalizovat lidové environmentální vědomí či jak tomu chcete říkat. Uvědomělý lid je spokojen s tím, že třídí plasty (které z větší čásati končí ve spalovnách) a na inetu kritizuje klimatické popírače.

    Téma je ideální: Jde o věc natolik komplexní, že tomu nemůže nikdo rozumět, takže je nutné spolehnout se na numerické modely (pozor! pokročilá věda), které sice nejsou schopny replikovat vývoj za posledních 100 let, ale nějak zázračně vidí na 100 let dopředu. To je politická klimatologie v kostce.