Kdo ve skutečnosti rozkládá EU?

Pragmatici EU proti atlantistům NATO

Pohled na vztahy Ruska s Maďarskem v poslední době dávají obraz o tom, že hospodářské vztahy a obapolný zájem na upevnění národní suverenity jsou nejdůležitější faktory státní politiky i v případě, že EU a další západní struktury jsou proti. Svědčí o tom výsledky jednání Vladimira Putina  v Budapešti dne 28. srpna.

Putin v besedě s Orbánem zmínil, že dynamika hospodářství stoupá. Loni se sice obchod o něco snížil (9,5 %), ale za letošní první polovinu roku narostl o více než 20 % a nyní by už podle propočtů mohlo jít o 27 %. Ruští investoři se o maďarské hospodářství nadále zajímají.

Hlavním ruským projektem v Maďarsku je jaderná elektrárna Paks. V prosinci 2014 byly Rosatomem uzavřeny kontrakty na dva nové energetické bloky. Jejich majitelem bude maďarský stát, ruská strana vkládá 12,5 miliardy EUR na dostavbu jaderné elektrárny. Paks běží od roku 1982, má čtyři reaktory a do maďarské sítě dodává přibližně 50 % elektrické energie. Ještě před podpisem dokumentu vyhodnotilo Maďarsko možnost účasti Rosatomu na budování pátého a šestého bloku v Paksi. Možnost uzavření smlouvy s Ruskem dohodla s EU s tím, že podá v případě zájmu potřebná vysvětlení.

Jenomže poté, co došlo na sankční válku s Ruskem, snažil se Brusel realizaci projektu zabránit. Angažovala se především Evropská komise a agentura Euratom. Prý nemůže být „v současné podobě dohoda o výstavbě pátého a šestého bloku JE Paks schválena“. Důvody z kuloárů: upevnění pozice Ruska v maďarské energetice by mohlo podnítit Budapešť k odmítání protiruských sankcí a zablokování jejich prodlužování. Přesto se nepodařilo Maďarsko od projektu odradit a příští rok mohou začít práce.

Význam upevnění spolupráce Ruska a Maďarska jde za rámec dvoustranných vztahů a svědčí o narůstání vnitřních neshod mezi západní a východní částí EU. Je možné též hovořit o vytváření druhého regionu ve východní části EU, k níž patří i Balkán. Ten se orientuje více na Východ, než na Západ – na Rusko a Čínu. Obrat nastává i v Turecku. I tam upřeli pozornost ke změnám nálad Východoevropanů a Balkánu.

Turecké vydání Aydinlik Gazetesi uvádí: „Dnes, kdy se Turecko jednoznačně odvrací od Atlantistů a obrací se k Eurasii, probíhají důležité geopolitické události i na Balkáně. Rozhodnutí odpovědět na sankce, které EU nasadila proti Rusku na počátku ukrajinské krize, přijal ruský prezident Putin jako profesionální šachista. Zrušil projekt Jižní proud pro transport plynu do Bulharska přes Černé moře a oznámil novou trasu – Turecko.“

Dále list píše: „Projekt Turecký proud je důležitý a podstatný článek v orientaci Turecka na Eurasii. Ovlivnil přímo i Balkán. Když v únoru 2017 navštívil Putin Maďarsko, promluvil o možnosti dodávat tam plyn plynovodem Turecký proud a 5. července byla podepsána odpovídající dohoda. Krom toho byla dosažena dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů v Paksi. … Rusko rovněž vlastní 51 % akcií společnosti Nuclear Power Alliance vytvořené v souvislosti s budováním atomové elektrárny v ČR. Je známo, že Rusko staví JE i v Turecku.“

Podobný názor má i známý americký ekonom William Engdahl. Podle něho „země Východní Evropy, především Maďarsko, ČR a Bulharsko obrátily svoji pozornost směrem k Eurasii, především k Rusku a Číně“ a stejně takové jsou „investice, které tyto země navyšují na Balkáně v rámci projektu Nová Hedvábná stezka a dalších eurasijských infrastrukturních sítí“. Tyto změny odhalují „kolosální rozpory uvnitř EU mezi „atlantisty NATO“ a pragmatickými zeměmi EU, které mají zájem na hospodářském rozvoji a bezpečnosti svých zemí více než na obraně USA.

Orbánova politika směřuje k zabezpečení státní suverenity a zachování národní identity a tím v EU vyvolává rostoucí nelibost. Podle EU ji chce Orbán rozložit. Ve skutečnosti však na rozvratu Evropy pracuje vedení EU. Je to vinou její spekulativní, na fobiích a lžích založené politice. Ti státní činitelé zemí Střední, Východní a Jihovýchodní Evropy, kteří se obávají o budoucnost svých zemí, to chápou.

Převzato z Fondsk.ru

Překlad: zajoch

 

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments