Diskuze k článku


  • merlin • 2. března 2016

    na rozdíl od předřečníka, který neocenil ani poslední Ecovo dílo Nulté číslo, ˇpatrně proto, že je k němu nutné dobře znát italské reálie/ mi Eco chybět bude. Další fejetony a další knihy které mohl a na které jsem se těšila. Eco bude chybět spoustě lidí. A komu Tribun?

  • merlin • 2. března 2016

    vždycky když se naštvu tak to po sobě nečtu. takže fejetony eseje a knihy, které mohl napsat

  • peter. • 2. března 2016

    merlin napsal
    mi Eco chybět bude.

    Sú spisovatelia ktorí keď odídu,čitateľovi chýbajú.Chýbajú preto,že už viac nenapíšu žiadny román,knihu,poviedku.Ku knihám takýchto spisovateľov sa človek vracia aj po rokoch a keď už aj neprečíta znovu celú knihu tak si ju aspoň otvorí na strane,kde sa nachádza príslušná kapitola,odsek alebo výrok, len aby si ich pripomenul.Je mnoho takých spisovateľov a mnoho takých kníh.
    Ja som veľmi dbal o to,aby moje deti čítali čo najviac a podarilo sa mi to cez dovtedy pre mňa neznámeho poľského spisovateľa Zbigniewa Nienackého.Keď sa jeho knižky o pánu Tragáčikovi (pan Auťák) dostali do rúk mojim deťom,tak bolo ťažké odtrhnúť ich od čítania.Sú to krásne knihy ktoré detského čitateľa oboznámia s históriou(templári,slobodomurári….)so zemepisom – krása Mazúrskych jazier,zámky na Loire,tajomný hrad Malbork aj s najznámejšími výtvarnými dielami starých majstrov.Priznám sa,že aj keď sa jedná o literatúru pre deti,sám sa k týmto knižkám rád vraciam a rád si ich znovu a znovu prečítam.Nienacki zomrel v r.1994 a mne je dodnes ľúto,že už nenapíše žiadnu knižku o pánovi Tragáčikovi (o panu Auťáku).Len dúfam,že cez spomínané knižky sa naučia čítať aj moji vnuci a nezvyknú si na brakové tv seriály a pochybné hodnoty,ktoré dnes v hojnej miere ponúka audiovizuálna technika.

  • Bety • 2. března 2016

    Jedna z mála knížek pro děti, která se mi v posledních létech líbila, a hlavně od které se můj vnuk nemohl odtrhnout, byla kniha Sergeje Lukjaněnka Trix Solier, čarodějův učeň. Už nejméně dva roky spolu čekáme, kdy vyjde dávno napsané pokračování, ale asi marně. V knihovně stále narážím na jakési paskvily také „Rusů“, jejichž jediným úkolem je představit Rusko, případně SSSR co nejhůře.

  • Vlastimil • 3. března 2016

    Díky Tribune, díky i vy ostatní v diskusi. Překrásně připomenuto, že březen byl měsícem knihy. Podle toho, jak je prezentován „našimi médii“ mám pocit, že březen by bylo dobře ignorovat. A do toho ještě ten „odporný“ svátek MDŽ …

  • Viky • 3. března 2016

    Merlin, bude chybět. Bude, a moc! Autor- jméno na knize – tam je to opravdu jedno. žije -nežije, co z toho. Ale Umberto Eco, jako osobnost, zde je jeho smrt velkou ztrátou. Redukovat Umberta Eca jen na úspěšného autora, to je obrovská chyba. Pro mainstream povědomí lidí, bez literární činnosti – kdo by o něm věděl? Přitom to ostatní mi připadá ještě mnohem významnější. Skvělý mediavelista, osobnost formující univerzitní akademické prostředí. Krom jiného se zabýval i estetikou, sémantikou a sémiotikou. Schopnost velmi širokého interdisciplinárního záběru není zrovna běžná. A tak je jeho literární dílo předmětem jeho slávy, ale rozhodně ne plným obrazem Umberta Eca. Dokonce myslím, že ač viditelnou částí obrazu, tak tou méně významnou částí.

  • orinoko • 3. března 2016

    Vyhnu se obecnejsimu pojednani … zvlastni … Faucaltovo kyvadlo me nejak neoslovilo … porad se ne a ne zacist … Podobne jako do Svateho na moste /?/ od Sotoly.
    Jmeno ruze je jine kafe.
    Kdyby se me nekdo zeptal na moje tri nejoblibenejsi knizni tituly, tak by to asi vypadalo nasledovne: A.Dumas – Hrabe Monte Christo /u me stoji vyse nez Tri musketyri/ … M. Kundera – Smesne lasky … D.Brown – Sifra Mistra Leonarda /protoze mi otevrela celou druhou polokouli novych a novych kniznich titulu/ ….
    A dale? Svejk, Jmeno ruze, Sovakovy pameti, Kladivo bohu, Katyne od Kohouta, Teorie sracek, Neucesane myslenky od S.J. Lece, Tma o polednach … a vlastne desitky dalsich titulu.

  • Gatta • 4. března 2016

    Trochu jinak – poslední dobou jsem musel likvidovat několik pozůstalostí – tedy i včetně knih. Pokuk si člověk zrovna nechce založit veřejnou knihovnu, v níž má některé kousky i vícekrát, tak ty vlastní i získané stovky a stovky knih i s jejich autory a myšlenkami – jsou prostě problém.

  • peter. • 4. března 2016

    Gatta napsal

    Trochu jinak – poslední dobou jsem musel likvidovat několik pozůstalostí – tedy i včetně knih. Pokuk si člověk zrovna nechce založit veřejnou knihovnu, v níž má některé kousky i vícekrát, tak ty vlastní i získané stovky a stovky knih i s jejich autory a myšlenkami – jsou prostě problém.

    Mám totožný problém.V dávnejších časoch som bol členom SPKK (spoločnosť priateľov krásnej knihy)odkiaľ som poštou dostával všetky knihy ktoré táto edícia vydala a z každej výplaty sme si kúpili novú knihu.Keď k tomu pripočítam knihy zdedené po otcovi a dnes drahé učebnice z ktorých som študoval na VŠ,tak sa toho nazbieralo toľko,že som to musel pobaliť do kartónových krabíc a odviezť na chalupu.V knihovničkách doma mám len knihy,ktoré som si z toho množstva starostlivo vybral.Aj to je veľa.Žena periodicky už 25 rokov na mňa tlačí aby som knihy odviezol do antikvariátu a ja už rovnako dlhú dobu tomuto tlaku odolávam.
    Pred rokom som antikvariát navštívil a výsledkom tej návštevy bolo,že som si tam kúpil za 5€ peknú encyklopédiu Slovenska.