Diskuze k článku


  • cnemo • 28. září 2015

    Expert na jaderné elektrárny je 4násobný neúspěšný věčný student, expert na ochranu lesů zvěrolékař. Mají vědeckou studii, že pro stav vody je jedno, jestli je území pokryto lesem či ne (ale určitě to platí jen a právě pro Šumavu, aby ty lesy mohli jinde chránit:).

    Normálně bych takové pitomině docela upřímně zasmál, kdy škody způsobené těmito ignoranty nebyly v miliardách a nešly z mé kapsy daňového poplatníka.

  • Béda • 28. září 2015

    Prof. P.Staněk https://www.youtube.com/watch?t=536&v=62i2-uE__7M

  • idiotronic • 28. září 2015

    Kvilda je pro mne daleko, ale je příznačné, že zpráva hnutí ,,Duha“ je zveřejněna tak, aby nikoho nemohla inspirovat k návštěvě. Teploty, dosahované v maximech činily letos přes 60°C ,což je neslučitelné se zelenými rostlinami. Ale to bylo v odkazu, jenž jsem tu zveřejnil před týdnem, takže stop.

  • cnemo • 28. září 2015

    Béda napsal

    Prof. P.Staněk https://www.youtube.com/watch?t=536&v=62i2-uE__7M

    Poněkud hysterický stařík. Nicméně plete páté přes deváté. Hodně pravd ale i hodně zaujatých věcí.

  • Admirál • 28. září 2015

    Podle toho, co jsem viděl, jsem toho názoru, že by se měl kůrovec šetrně vytěžit a oblasti znovu zalesnit původními dřevinami.

    Stávající způsob řešení je zvěrsvo.

  • Martin (už bez taky m) • 28. září 2015

    Admirál napsal

    Podle toho, co jsem viděl, jsem toho názoru, že by se měl kůrovec šetrně vytěžit a oblasti znovu zalesnit původními dřevinami.

    Stávající způsob řešení je zvěrsvo.

    Zasahovat proti lýkožroutům má smysl v počáteční fázi. Pokud už „kalamita jede“, jen odeklidíte hmotu, nezastavíte ji. Zůstane jen step /to i ty souše výrazně lépe simulují zbytkové klima lesa/. V evýškách nad 1000 m se často smrk úspěšně obnovuje jen ze semenáčků vyrostlých n padlých kmenech. Změť kmenů by jistě neměla být všude, ale v určitých rozptýlených skupinách by napomohlo obnově přirozenějších lesů -épe než holina po odvozu všeho, vč. klestu (na „ko“- štěpku) – pozn. ve větvích a jehličí je víc jak 60 % Mg který v našich lesích zoufale chybí. Původní dřeviny je možno úspěšně jn do mikroklimatu lesa, minimálně houštiny jeřábů, bříz, vrb a osik… Technizované smrkové hospodářství „vysokého lesa“ je v lesích vzdor zákonné povinnosti potlačuje, jakmile mají totiž tzv. „zajištěnou kulturu“ (často čistého smrku, která mnohde není lesem), tak je chybně vyřezávají. Pak nám chybí drobní živočichové – potrava větších a lesní kuři (nemají jehnědy, pupeny, mladé listí, chybí mraveniště, napajedla) neb na holině vše vyschne.
    V Jeseníkách snad bude kompromis – s ponecháním hmoty k zetlení, která zároveň váže vlhkost a omezuje zrychlený odtok, který při těžbě způsobuje extrémní erozi a často i vyplavování minerálů, které se zasloužily o okyselení (a nad určitou mez tam neporoste už nic). Existují studie, že vyplavování živin se zastaví až 70 let po těžbě…
    S přírodou nemá cenu bojovat, je třeba ji využívat k našemu prospěchu, ne se stavět proti ní. Kůrovec a jeho vývoj je jen jedna součást ekosystému a vývoje horských smrčin a řešení nemůže být šablonovité, ale musí se přizpůsobit místním podmínkám a aktuál. klimatu.
    Jaromíra Bláhu osobně znám, je to člověk na svém místě a pokud vím, to že je někdo zvěrolékař jej ještě v ničem nediskvalifikuje. Nějak se živit musí.

  • cnemo • 29. září 2015

    Opravdu nejsem kvalifikovný posoudit kvalifikace Mr. Bláhy, nicméně jeho kvalifikace veterináře u mne důvěru nevzbuzuje. Kdysi dávno jsem se krátce motal okolo pedologie a zemědělství alespoň tak, že a vím, že to není jednoduché ani při pěstování kulturních plodin. Musel by toho dostudovat poměrně hodně, což by u člověka, jehož MatFyz základ blízký nule, byl docela výkon.

    Ale vzhledem k tomu, že všechny lesy v tomto státě už byli v historii několikrát vytěženy a zase obnoveny, typoval bych, že existuje docela jasné zkušenosti, jak se to dělá. Velmi pochybuji, že tou metodou je nechat les kůrovci.

    Jestli si někdo myslí, že odstoupením od lesního hospodaření vznikne v dohledné době 1-2 generací prales, pak je to šílenec. A že si příroda poradí? No to jistě, ale nikdo neví kdy a někdy to dopadne tak, jako třeba Sahara:)

    • Stan • 29. září 2015

      Napište dopis Bavorům, že jsou pitomci, když na své straně Šumavy proti kůrovci nezasahují. Ale nejdřív se tam jeďte podívat.

  • Sio • 29. září 2015

    Dříve bych asi byl proti ponechání kůrovce. Ale na druhé straně, proč ne? Jistě se na místě prales obnoví a k něčemu to nakonec opravdu bude. Jen to neplánujme na 1 – 2 generace. Trochu jako prales to může být za sto let. A skutečný prales s velikány řekněme 300 – 500 let.
    Přiznám se, asi to bude k smíchu, ale pochopil jsem, že lidé by měli plánovat i v takových termínech. Ano, nebude z toho kusu země užitek. Tedy ne teď. Ale jednou ano a velký. Co může nahradit stoletý, třísetletý nebo 500 letý les? Pokud se kůrovec tak množí, asi má les špatnou strukturu a bude to potřeba nechat na přirozeném výběru.

  • cnemo • 29. září 2015

    Stan napsal

    Napište dopis Bavorům, že jsou pitomci, když na své straně Šumavy proti kůrovci nezasahují. Ale nejdřív se tam jeďte podívat.

    A Vy jste tam byl? Já přiznám se ne.

    Nicméně některé indicie naznačují, že by se o pitomce mohlo jednat:)
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-souziti-np-sumava-a-np-bavorsky-les-f31-/p_spolecnost.aspx?c=A100502_203502_p_spolecnost_wag

    http://sumava-corpus.narra.eu/Ekologie:_Bavorsko_%E2%80%93_n%C3%A1%C5%A1_vzor%3F

    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1191561-az-60-procent-bavorske-bezzasahove-zony-je-mrtvy-les

  • Martin (už bez taky m) • 30. září 2015

    Sio napsal

    Dříve bych asi byl proti ponechání kůrovce. Ale na druhé straně, proč ne? Jistě se na místě prales obnoví a k něčemu to nakonec opravdu bude. Jen to neplánujme na 1 – 2 generace. Trochu jako prales to může být za sto let. A skutečný prales s velikány řekněme 300 – 500 let.
    Přiznám se, asi to bude k smíchu, ale pochopil jsem, že lidé by měli plánovat i v takových termínech. Ano, nebude z toho kusu země užitek. Tedy ne teď. Ale jednou ano a velký. Co může nahradit stoletý, třísetletý nebo 500 letý les? Pokud se kůrovec tak množí, asi má les špatnou strukturu a bude to potřeba nechat na přirozeném výběru.

    V podstatě správně řečeno.
    Není pravdou, že všechny lesy byl v minulosti člověkem vykáceny. Na Šumavě např. Trojmezenský prales, nebo i lesy u Ptačího potoka kde byly blokáda s nezákonným zásahem policie byl velice cenný.
    Jen v přirozeným poměrům se maximálně blížících porostech je možno sledovat některý vývoj. Uměle založené porosty to nedokáží.
    Lesníci se mnohde sice příkladně snaží (např. v Jeseníkách LS Janovice), jinde se sprostě drancuje (např. soukr. lesy Marwood, s.r.o. tamtéž).
    Je snad nějaká naděje, že státní podnik konečně trochu mění postoj i k názoru na kůrovce a striktní zasahování všude ke kompromisům. Z CHKO Jeseníky znám celé horské skupiny, kde často ve vyšších polohách byla těžba tzv. kůrovcových stromů hrubou chybou. Mohu poukázat např. na Jelení loučky, Orlík, Medvědí vrch, Sokol, atd… kde těžbou kůrovcových souší bylo narušeno porostní klima a otevřeny stěny pro polomy, které pak les na vrcholech zcela zničily, smetly jej vichřice. Beze zbytku. Bude tam snad možná obnova POROSTŮ, ale skutečný LES tam vyroste až za hodně dlouho – a jen regulujeme-li uměle vysoké stavy jelení zvěře (volání jelenů je sice pěkné, ale takové volání rysí je mnohem hezčí „hlas divočiny“) a ponecháme-li přírodě dost svobody. To se týká zejm. odrůstání tzv. plevelných dřevin – „melioračně-zpevňujících“ (tzv. MZD) nazýváno „po lesnicku“. Bez houštiny která musí rychle zarůst vytěžené holiny neudržíme v půdě život, ani mikroklima lesa. Na holině v zimě stromky vymrzají.
    Je víceméně známo, že asi 160 let starý porost již produkuje osivo, které je geneticky již částečně přizpůsobeno lokalitě. Mnohem lépe, nežli „uznaný sadbový materiál“ z produkčních školek. Stromky na lokalitě též odrůstají ve specifických podmínkách a jsou stále otužovány (což žádná školka nezajistí).

  • Martin (už bez taky m) • 30. září 2015

    Ponechávání tzv. semenných stromů a výstavků (skupin starších plodících stromů) je proto důležité jak pro obnovu lesů, tak pro jejich správnou funkci a zdraví. Velkoplošné stejnověké monokultury jednoho druhu (u nás nejčastěji smrku či borovice) jsou tím nejhorším, řadu funkcí postrádají, některé nezískají vůbec, jejich výchova je nákladná, i cílový porost většinou není stabilní a snadno podléhají kalamitám. Jak vítr, tak hmyz registruje, že na xy km čtverečních má stejné podmínky a dovede toho využít…
    Lesníci se sice zasloužili o obnovu porostů v našich horách vyrubaných často na holo po těžbách pro sklářský a hutní průmysl v minulosti, ovšem na druhé straně mnohde a mnohdy znemožnili řádné fungování lesů po celé generace.
    Pýcha všeználků a vševědoucích jim mnohde příliš stoupla do hlavy… Vědecké studie je nutno prověřit reálným sledováním vývoje v přírodě a srovnávacími studiemi.
    Přes vyspělost např. německého lesnictví, řadu neduhů a problémů soudobého zprůmyslněného pěstění porostů jako první a nejhloub začali zkoumat v bývalém SSSR…
    Naopak taková Anglie či Dalmácie jsou ukázky zničených zemí co se vegetace týče…
    Jinak jeleni už troubí i v Jeseníkách, kontroluji újediště a občas se nechám nafotit či nafilmovat některou z fotopastí lovců, aby věděli, že Rysí hlídky jsou i nyní v terénu…
    Pro správnou údržbu a péči o les by bylo zapotřebí mnohem více personálu, pečlivě proškoleného.
    I dle názoru uvědomělé části ředitelství LČR, s.p. je zapotřebí TLAKU VEŘEJNOSTI ABY SE ZMĚNILO ZADÁNÍ v tom smyslu, aby veřejnost více požadovala les jako vícefunkční přírodě co nejbližší ekosystém, pak bude i péče lesníků směřována více k „přírodě-blízkým lesům“. Význam lesů pro udržení klimatu a příznivých vodních poměrů mnohonásobně převažuje tzv. dřevoprodukční funkce…

  • cnemo • 30. září 2015

    Stan napsal
    Pět let starý Brezina jako důkaz? To je i na les dost času, aby se ukázalo, kdo má pravdu:

    Hm, takže nebyl:)

    Na pouhém popření tvrzení, že umělé vysazovaní a následná péče o rostliny je méně produktivní než přírodní výsev je založeno zemědělství. K tomuto objevu došlo někdy před cca 10 000 léty. Takže uměle vypěstovat les, i smíšený, by neměl být problém a mělo by to jít rychleji. BTW, manželka již pár lesíčků v přírodních zahradách včetně vlastní založila a ujišťuji Vás, že to roste významně rychleji a lépe, než kdyby jste tam oklepal šišky:) Ale pokud „vědci“ a HD říkají, že to nesmysl, pak bychom se měli z toho tisíciletého omylu probrat:) Osobně si myslím, podstatným motivem je toto: „Přirozená obnova lesa má přitom jednu zásadní výhodu, je zadarmo.“ a důkazy se už nějak obstarají:)

    Jedna perla:
    „Naměřili jsme zde o 10 až 20 % vyšší přítoky vody, protože tu nedochází k transpiraci z půdy stoupající vody přes průduchy v jehlicích. Tím zatím aktuálně vliv kůrovce vyrovnává změny odtokových poměrů vzniklých klimatickými změnami,“ :)) Takže kůrovcem proti klimatickým změnám! Ale hlavně do toho zamotat GW!

    Tvrzení, že mrtvý les zadržuje vodu stejně jako živý, to je asi prohlášení, které se hodí spíše do doby Lysenka a Lepešínské:)

    Nezlobte se, ale ten červík pochybnosti pořád hlodá. Když vidím všechny ty ekologické podvody okolo v jiných oblastech, jsem náchylným podobným eko-stachanovcům moc nevěřit.

  • Stan • 30. září 2015

    Nevěříte „eko-stachanovcům“, Váš problém. Jste tím ale odsouzen k tomu věřit média-stachanovci Brezinovi, který píše čisté PR pro lanovkářskou a dřevařskou lobby. Přečtěte si alespoň toho Martina výše, který se tím celý život profesionálně zabývá.

  • Martin (už bez taky m) • 30. září 2015

    cnemo: „Na pouhém popření tvrzení, že umělé vysazovaní a následná péče o rostliny je méně produktivní než přírodní výsev je založeno zemědělství. K tomuto objevu došlo někdy před cca 10 000 léty. Takže uměle vypěstovat les, i smíšený, by neměl být problém a mělo by to jít rychleji.“
    Lesnictví nerovná se zemědělství. Užívání „zemědělsko-plantážnických přístupů“ v lesnictví je jednou ze základem dnešní katastrofy v lesích i klimatu… Rychleji vyhnané stromky neznamená odolné a stabilní, zdravé stromky…
    Lesní ekosystém má x vrstev, každá se v čase chová a vyvíjí jinak.
    Mrtvé dřevo kůr.souší obsahuje (je schopno zadržet) naprosto nejvíce vody, mrtvé jedle například obsahují až 250% vody kolik jí obsahují živé. 200 kg mechu na 1 jedlové souši zachytí stovky litrů vody…
    Mikroreliéf lesa, stružky a kanálky přehrazené větvičkami,listím, jehličím jsou zcela zásadní pro obnovu vodního režimu i protipovodňové účinky. Odvozem kmenů a návozem sazenic VŽDY vznikají koridory, koleje kudy voda zrychleně odtéká – ANIŽ BY DOSTALA JAKOUKOLIV ŠANCI ZASÁKNOUT…
    Lesní cestní síť a umělá výsadba – toho co samo odroste v mnohem stabilnější struktuře – je zodpovědná za největší ztráty vody v lesích, za největší ztráty jejich infiltrační schopnosti.
    Maximalizace výparu z povrchu porostů i souší, polomů je žádoucí, může se vypařit až 40% srážky a TENTO VÝPAR ZÁSOBUJE MALÝ VODNÍ CYKLUS a zabraňuje vysušování pevnin!
    Půdní fauna a flora, houby je udržitelná jen v lesní půdě POD POROSTNÍM KRYTEM. Bez existence živé půdy není obnova kvalitního a stabilního lesa možná.
    Stav lesních půd se dále zhoršuje, mj. díky pěstování monokultur a drenáži svahů hor a niv horských potoků lesními cestami (vyplavování zásad. živin a prudké okyselování). Les bez ponech.klád přístupný zvěři je selekt.vypásán.

  • Stan • 30. září 2015

    Kapitán má všechny, co se tím zabývají, za idioty, přitom je schopen používat argumenty z okrasné zahrady nebo pole na les. Podstatou té studie je přece porovnání toho, kolik vody udrží uměle založený a kolik přirozeně obnovený les. A tam bych i jako laik a houbař vsadil na to, že více vody např. po polomu zůstane tam, kde se tomu nechá přirozený průběh, než tam, odkud se nejdříve vytěží a odveze všechna biomasa, včetně klestí na štěpku, a pak se tam uměle zasadí nové stromky.

    Navíc se nebavíme o hospodářském lese, ale o národním parku, kde by se z definice měly přírodní procesy nechat probíhat nerušeně. Když začneme zasahovat, přestane to být národní park.

  • Martin (už bez taky m) • 30. září 2015

    Vyžírání dřevin lesní spárkatou zvěří je mnohde obrovský problém. Například vysoká zvěř v Jeseníkách na mnoha místech limituje možnost obnovy smíšených porostů, jedli jsou schopni i z drátěné ochrany vytáhnout a sežrat. Javor horský neboli klen zcela chybí i v suťových lesích v mladších věk. třídách… je spásán „jako salát“ jako úplně první… Taktéž jeřáb… I jedovaté a nesmírně vzácné tisy červené v sutích jeleni vypásají, okusují tak že odumírají…
    Divočáci zase jsou schopni otěrem sedřít kůru i dřevo desítky cm hluboko do kmene, mladé stromky jednoduše vyviklají že uschnou díky potrhaným kořenům…
    Do rozvoje myslivosti JAKO POLOŠLECHTICKÉHO BYZNYSU jdou obrovské částky, tady v JV Jeseníkách se staví i klimatizované posedy za desetitisíce, jsou jich celá pásma, auty se rozváží tuny veget.újedi, po lesích mají lovci desítky – ba stovky fotopastí… Modernizované střelnice dělají kravál a ruší i uvnitř CHKO…
    Naproti tomu na ochranu např. predátorů jdou stále jen směšné částky…které navíc porůznu shání spíše proklínané NNO- mj. hlavně Hnutí DUHA…
    Cnemo určitě nedělá za plat kolem 7 tis. měsíčně, kritikou lesnických chyb (každý den bych mohl hlásit aspoň deset podnětů) si naděláte takových nepřátel…
    Nikdo to nechce dělat – kdo by chtěl být nenáviděn a pomlouván, označován za bonzáka a toho „kdo bere lidem práci“…přesto je to nesmírně potřebné – neb bez tlaku by nebyly ŽÁDNÉ ZMĚNY.
    Stát to potřebuje, společnost také, ale nikdo to není ochoten platit…
    Přitom např.nejvíc brložících medvědů bylo zjištěno právě pod polomy, u vývratů. toto „narušení struktury“ mají z mnoha důvodů šelmy rády.
    Je zapotřebí ponechávat onen“bordel v lese“- kmeny by se neměly ani odvětvovat – jeleni pak mají strach, že nestihnou při útoku utéci, nelezu tam a stromky stihnou odrůst.

  • cnemo • 30. září 2015

    Stan napsal
    Kapitán má všechny, co se tím zabývají, za idioty, přitom je schopen používat argumenty z okrasné zahrady nebo pole na les. Podstatou té studie je přece porovnání toho, kolik vody udrží uměle založený a kolik přirozeně obnovený les.

    Jak jsem uvedl výše, ne všechny, většinou to označení padne na ty největší mediální „hvězdy“:)

    Stane, nechce se mi hádat o Šumavu. Neviděl jsem to a ani nijak výrazně nestudoval a necítím se v tom příliš pevný v kramflecí, i když si o tom myslím svoje. Budu se raději věnovat jasnějším eko-zločinům:)

  • Martin (už bez taky m) • 30. září 2015

    Tetřeva a tetřívka v našich horských lesích vyhubili svým přístupem k lesu právě ti, kdo se o něj mají starat… V Beskydech prý budou vracet tetřevy…ale nikdo z lesníků nechce rušit lesní cesty, po nichž si chodí lišky a kuny jako po promenádě mezi regály supermarketu a sbírají mladé nezkušené ptáky jako maliny…
    Přitom tito ptáci potřebují členitou porostní strukturu (které nejlépe vyhovuje malosečné či podrostní hospodaření), potřebují břízy, jívy, mraveniště, stromy na noční hřadování, napajedla i popeliště… A to vše co nejméně přístupné malým šelmám – a ne protkané sítí stezek, značek a chodníků. Projděte se v zimě po lese a zjistěte si kudy chodí lišky. Zvířata nejsou hloupá.
    Také jeleni s oblibou využívají lesní cesty, svážnice i odvozní linie po těžbě, nebo“náseky“ (úzké, dnes „moderní“ tzv. kulisové či clonné seče) k průniku do hustě zavětvených a jinak obtížně přístupných mladých porostů. Jsou schopni je zcela zničit, zejména sm.monokultury. V jejich přehoustlém prostoru se drží mlhy a ty podporují růst a vývoj plísní a dřevokazných hub na zvěří způsobených ranách…
    Plantážnické pěstování tzv. vysokého lesa (dlouhé štíhlé kmeny bez suků), proto „vyhnat“ do výšky, pěstovat ne jako jedince ale jako porost „jako jeden celek“ – ochudilo naše lesy o řadu funkcí, druhů, staly se nestabilními. Vytváření otevřených a náhle zcela osluněných a prohřívaných porostních stěn vede naopak k výrazné podpoře vývoje i šíření kůrovců…
    Přitom při využívání lanovkových technologií by ušetřili půdu i 40% lesní cestní sítě.
    Jedna strana má vše, druhá jen negativa, je uštvaná, nemocná, vyčerpaná…
    No ale prý to jsou naše lesy a naše země…
    Tak je to na lidech co bude dále…
    Mohl bych denně školit TÝMY lidí jak na to, a co hlídat – nikdo to ale nezaplatí. Prý „kalamity“…

  • Aleš • 2. října 2015

    Martine a Stane: žel bohu spíš dochází až ke zbytečnému zahušťování lesní dopravní sítě včetně její intenzifikace jako úprava povrchu, rozšiřování, budování výhyben a točen včetně velkých náspů či zahlubování a hlavně další kilometry odvodňovacích příkopů podél. Letos jsem trávil hodně času v Beskydech a na Vysočině a týká se to nejen Jeseníků ale i těchto oblastí. Na tyto velice drahé špásy ničící naši krajinu a působící jako erozivní, odvodňovací, povodňotvorný a klimatický faktor a v lese mající další účinky při otvírání porostních stěn bořivému větru, námraze, vysoušení, hnilobám i kůrovci vlastníci lesa dostávají velice štědré dotace. To ovšem Jeho ignoranstvo kapitán samozvaný expert OM na ekologii, ochranu životního prostředí, klima, energetiku i lesnictví nechce vidět a slyšet. Což značí buď o jeho fanatismu, hlouposti nebo o tom, že je PLACEN za psaní těch jeho žvástů na om. Jsem znechucen. Vzhledem ke struktuře čtenářstva a přispěvatelstva OM je to asi horší zbraň hromadného ničení než HASBARA s primitivnímni trolly dohromady.
    Pozitivní je, že změna politického vedení země problémy s financováním a opodstatněním cest zčásti reflektuje a ministerstvo zavedlo nový systém kontroly dotací (byť bohužel zatím nedostatečný) založený na nové kontrole údajů o hustotě a kvalitě lesní dopravní sítě jednotlivých majetků.

  • cnemo • 2. října 2015

    Aleš napsal
    To ovšem Jeho ignoranstvo kapitán samozvaný expert OM na ekologii, ochranu životního prostředí, klima, energetiku i lesnictví nechce vidět a slyšet. Což značí buď o jeho fanatismu, hlouposti nebo o tom, že je PLACEN za psaní těch jeho žvástů na om. Jsem znechucen. Vzhledem ke struktuře čtenářstva a přispěvatelstva OM je to asi horší zbraň hromadného ničení než HASBARA s primitivnímni trolly dohromady.

    :)) Aleši, mockrát děkuji. Po Vašem fundovaném výkladu stran mé „ignorance“ budou mé příspěvky brány s větší vážností:) Vaše uznání stran mé tzv. propagandy mne také těší i když jste se to pokusil zmírnit sdělení, že čtenářstvo OM trpí jistým druhem duševní nedostatečnosti:)

    Snad jen s tím PLACENÍM jste trochu přehnal. Proč si myslíte, že propagace opačného názoru musí být placená? Já jsme na takové fórky za prvé příliš starý a za druhé moc drahý. Myslíte si, že Vás někdo považuje za tak důležitého, aby si sjednal nějaké pisálka na psaní článků a příspěvků, které Vás štvou?:) Kdybych měl Vaše sebevědomí, patrně bych v příštích volbách kandidoval na prezidenta:)