P. C. Roberts: Zpět k Charlie Hebdo

Mí čtenáři ve většině oceňují otázky, které jsem vznesl k incidentu v Charlie Hebdo, a čtenáři evropští mi k němu posílají i různé zprávy a videa. Jedno z videí srovnává auto, ve kterém vrazi z místa činu unikli, s autem, ve kterém policie nalezla občanský průkaz jenoho z bratrů Kouachiových, a upozorňuje na to, že jde o dva odlišné automobily. Tzn., že vůz, ve kterém byl Kouachiovův občanský průkaz nalezen, není totožný s vozem, ve kterém vrazi uprchli.

Další video, zřejmě čerpající z veřejných zdrojů, zobrazuje četu policistů, čekajících na to, až se zvedne kovová roleta na vstupních dveřích Košer obchodu s delikatesami ve kterém – podle oficiální verze – držel další podezřelý Ademy Coulibaly své rukojmí. Jak se roleta postupně zvedá, spouští policisté do odkryté časti obchodu palbu. Přitom se nezdá, že by palba zevnitř obchodu byla opětována, a z videa není ani jasné, na koho to policisté vlastně střílejí. A přitom šlo zřejmě právě o tuto policejní palbu vedenou víceméně nazdařbůh, jíž padli rukojmí za oběť.

V příštím okamžiku vtrhávají policisté dovnitř obchodu a obracejí se kamsi na pravou stranu. Současně se v obraze objevuje Amedy Coulibaly. Klopýtavě běží místností, jako by byl zezadu kýmsi hnán, nemá v rukách žádnou zbraň a víc se zdá, že má obě ruce svázané. Následně, poblíž vchodu, kterým před několika okamžiky policisté do krámu vtrhli, padá k zemi, přičemž je těžké rozlišit, zda slabostí, či po zásahu střely. A jak tam leží, pálí do něj policisté další rány.

Vyhlíží to jako poprava a v žádném případě se nejedná o střelecký souboj. Coulibaly ležel na podlaze bezmocný a existovaly zde všechny možnosti k tomu, aby byl zatčen i vyslýchán. K čemuž ovšem nedošlo a místo toho se nám dostalo skálopevného ujištění o tom, že souvislost mezi vražednou střelbou v Charlie Hebdo a domnělým útěkem Coulibaly do Košer obchodu je mimo diskuzi. Ujištění bez jediného důkazu. Jestliže totiž – jak se oficiálně tvrdí – vydráždily karikatury v Charlie Hebdo Coulibalyho stejně jako bratry Kouachiovy, proč s nimi nešílel v redakci pařížských karikaturistů. A z jakého důvodu byla policejní střelba nazdařbůh do  Košer obchodu, včetně sběru a zkoumání vystřelených nábojnic, z vyšetřování incidentu vyloučena jako záležitost, která s ním údajně nesouvisí?

Těch otázek, pokud nejste vyblázněni oficiálním výkladem médií, je vrchovatě, a jisté je jen jedno: Celý ten incident přišel Washingtonu nesmírně k duhu. Francie, jak známo, hlasovala nedávno v OSN společně s Palestinci proti USA a Izraeli, a prezident Hollande řekl, že sankce proti Rusku musí skončit. Teď je Francie zpět pod washingtonským deštníkem a sympatie Evropy se od Palestinců přesunula zpět k Izraeli. Což všechno v souhrnu přibližuje válku.

Války, do kterých byli Evropané nahnáni svými slávychtivými a podvodnými vůdci byly vždy ničivější, než války, do nichž byli nahnáni lehkověrní Američané. A možná i proto jsou Evropané méně ochotni věřit tomu, co jim jejich vlády k věření předkládají.

Jestliže tomu tak ovšem není, pak se válka stává jistotou.

Převzato z webových stránek autora

Překlad: Lubomír Man